Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Žádná cenzura, zamítl Ústavní soud návrh na okleštění zákona o hazardu

  • 22
Plénum Ústavního soudu jednohlasně zamítlo návrh skupiny senátorů na zrušení dvou ustanovení zákona o hazardu, podle nichž jsou poskytovatelé připojení k internetu povinni zamezit přístupu k webům uvedeným na „blacklistu“ ministerstva financí. O cenzuru se podle soudců v žádném případě nejedná.

Návrh na zrušení příslušných ustanovení podala k Ústavnímu soudu skupina dvaadvaceti senátorů, podle nichž je zákon nejasný, cenzuruje internet a omezuje vlastnictví a podnikání. Iniciátorkou byla Veronika Vrecionová (ODS), proti úpravě se postavili i Piráti a některá oborová sdružení.

„Zákon o hazardních hrách nemá nic společného s cenzurou. Nejedná se o předběžnou systémovou kontrolu obsahu webových stránek, ale o technické opatření, prostřednictvím kterého lze odstřihnout závadné webové stránky, na kterých často neztotožnitelný subjekt provozuje nelegální internetové hry,“ odůvodnil rozhodnutí pléna soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

Nový zákon o hazardu, který platí od 1. ledna, umožnil získat licenci i zahraničním loterijním společnostem, jež byly dosud považovány za nelegální. Musí však zastavit provoz, vyplatit hráče, upravit software a pak teprve požádat ministerstvo financí o licenci.

Hazard si už nezahrají lidé na dávkách. Nelegální sázky stát zablokuje

Úřad ve středu informoval, že se od začátku roku z trhu stáhlo 48 z celkových 55 nelegálních zahraničních loterních firem s webovými stránkami v češtině. Představovaly asi 98 procent objemu nepovoleného internetového hazardu. Některé z nich nyní usilují o získání licence (psali jsme o tom zde). „Zbyli zcela minoritní aktéři, kteří zákon stále ignorují,“ uvedl náměstek ministra financí Ondřej Závodský.

Když subjekt provoz webu nezastaví, zahájí s ním ministerstvo správní řízení. Zatím se tak stalo ve třech případech. První zahájilo 25. ledna s firmou Lottoland se sídlem na Gibraltaru. Po skončení řízení může jméno firmy skončit na takzvaném „blacklistu“, kdy do 15 dnů musí příslušný internetový provozovatel zablokovat web. Zatím je seznam prázdný.

Podle Ústavního soudu jde o zcela legitimní a ve světě běžnou úpravu, kterou se státy brání stamilionovým únikům a chrání jejím prostřednictvím veřejné zdraví. „Doba je rychlá, internet má své výhody a svá úskalí. Zákonodárce se takto brání ilegálními provozu hazardních her prostřednictvím internetu, na tom není nic závadného či snad porušujícího právo svobodně podnikat či vlastnit majetek,“ doplnil soudce Jirsa.

Stát podle něj nemůže zůstat nečinný a pozorovat, jak subjekty načerno odněkud z Tichomoří nedovoleně provozují hazardní hry na českém území, dopouští se trestné činnosti, obcházejí zákon, nerespektují přísná regulační pravidla, která jsou pro toto rizikové podnikání zavedené.

Provozovatel? Případně ho definují soudy

V procesu, kdy o porušování zákona v jednotlivých případech rozhodují ministerští úředníci, Ústavní soud problém nevidí. Neztotožnil se s argumenty některých kritiků, že by se některé firmy na seznamu mohly ocitnout účelově či neprávem.

„Důležité je z našeho pohledu to, že je zaručen soudní přezkum správního rozhodnutí, a to jak o zápisu na černou listinu, tak o uložení sankce až do výše milionu korun pro provozovatele připojení, který v zákonné lhůtě ilegální stránku nezablokuje,“ podotkl soudce zpravodaj.

Měsíc zákona o hazardu: Nelegálních on-line sázkovek ubylo, ale nezmizely

Ministerstvo podnikatele v oboru hazardních her eviduje, vydává jim povolení, proto je podle soudu logické, že zahajuje i správní řízení. „Pojistek je až dost a není třeba se obávat nějaké libovůle,“ ujistil soudce.

Odmítl, že by zákon znamenal příliš vysoké náklady pro poskytovatele internetu a uvedl příklady z jiných zemí. Například v Dánsku mají momentálně na „blacklistu“ patnáct nelegálních provozovatelů, ve Francii 150.

Podle senátorů je v normě nedostatečně vymezeno, kdo je poskytovatelem internetu a co by měl přesně technicky splnit, například zda má blokovat konkrétní adresu s nepovolenou hrou, nebo celou domovskou stránku.

„Vláda ujišťuje, že omezující povinnosti se budou týkat velkých primárních poskytovatelů připojení k internetu, nikoli těch sekundárních, často zmiňovaných internetových kaváren a podobně. Ponechme na správních úřadech a případně na správních soudech, jak vyloží pojem, kdo je poskytovatel připojení k internetu, soudcům Ústavního soudu - ač nejsou IT experti - to bylo během projednávání poměrně jasné,“ doplnil Jirsa.

Ministerstvo verdikt uvítalo. „Hovořit v případě blokování stránky s nelegálně provozovanou hazardní hrou o cenzuře internetu jsem od počátku považoval za absurdní. Mám radost, že nám Ústavní soud dal za pravdu. Nový zákon o hazardu omezuje jedinou svobodu: nelegálně podnikat. Eliminuje černý trh s online hazardem a chrání hráče a legální provozovatele, kteří u nás platí daně,“ uvedl k verdiktu Ústavního soudu ministr financí Andrej Babiš.

Ochránci webu pochybují o blokování hazardu

Odpůrci blokování internetu nejsou spokojeni s rozhodnutí Ústavního soudu. Předseda Pirátů Ivan Bartoš uvedl, že stále není jasné, jak si ministerstvo financí blokaci konkrétně představuje.

Bartoš uvedl, že v prosinci zástupci ministerstva financí ujišťovali poskytovatele, že požadavky na blokaci od 1. ledna padat nezačnou. „Nejdříve prý na přelomu března a dubna. Pouhé toto vyjádření potvrdilo naprostou nepřipravenosti a nekompetentnost ministerstva financí v oblasti internetových služeb a technické realizace tohoto laicky připraveného zákona,“ napsal v tiskové zprávě.

Piráti podle Bartoše odmítli místo v ministerské rozkladové komisi, která má řešit případná odvolání, protože konečné slovo bude mít ve sporných případech ministr financí Andrej Babiš (ANO).

,