"Rozdíly mezi bohatými a chudými obcemi jsou hodně patrné. Zvlášť dobře si vedou obce, které jsou šikovnější při získávání státních dotací. Státní peníze mohou zaplatit i významný podíl investice do obecního majetku. Pokud s ním zastupitelé dokáží dobře nakládat, jejich obce dál bohatnou," uvedl vedoucí finančního odboru Krajského úřadu v Pardubicích Oldřich Felgr
Méně aktivní vesnice podle něj musí vystačit jen s tím, co dostanou při rozdělování daňových výnosů.
Jednou z obcí, která v Pardubickém kraji nezvládla své dluhy, byly Podhořany u Ronova na Chrudimsku. V roce 2002 jí hrozila exekuce majetku a měla obstavený účet. Podhořany ji odvrátily za cenu mnohaměsíčního ochromení fungování obce. Neměly na elektřinu, telefon či příspěvky školám za podhořanské děti.
Řada obcí se zadlužuje, aby měla na nový vodovod, plynofikaci nebo inženýrské sítě k parcelám pro rodinné domky.
Obce si dokáží vydělat i miliony
Nejjednodušší cestu k přilepšení mají obce, kterým po roce 1990 stát vrátil do majetku lesy. Spokojené jsou i vesnice, které mohou pronajímat své budovy či pozemky. Jsou ale obce, které dokázaly přijít s něčím navíc.
Jeden z největších příjmů na obyvatele v kraji mají Valy u Přelouče. Ty provozují polovinu areálu, kde se odehrávají největší trhy v kraji.
Trhy vynášejí tři miliony ročně
"Díky pronájmu tržních míst, vstupnému a poplatkům za parkování jsme dosáhli na dotaci na novou kanalizaci a čističku odpadních vod. Dokonce jsme mohli zaplatit i přípojky k jednotlivým domům. Radnici to stálo osm milionů, zbytek peněz byl ze státní dotace. Bez trhů bychom si to nemohli dovolit," řekl před časem starosta Valů Zdeněk Krejčík.
Trhy ve Valech původně rozjel soukromý podnikatel, od konce devadesátých let polovinu místní tržnice provozuje obec. Ročně vybere od trhovců a nakupujících kolem tří milionů korun.
Obecní podnikání Valů okopírovali zastupitelé v Rosicích u Chrasti na Chrudimsku, kteří v srpnu 2002 otevřeli tržnici v areálu někdejší cihelny. Ročně ji navštíví několik desítek tisíc lidí.
"Díky tržnici máme v obecní pokladně stovky tisíc korun ročně navíc. Tyto peníze nám dají možnost čerpat dotace na různé akce, na kterých se musí obec finančně podílet. Zatím investujeme do areálu bývalé cihelny, kde se tržnice nalézá," uvedl starosta Rosic Luboš Netolický.
Po dokončení úprav cihelny chce rosická radnice začít za peníze z trhů opravovat silnice, chodníky a obecní budovy.
Nasavrkám vydělává skládka odpadů
Nasavrky na Chrudimsku zase spojily svou prosperitu s odpadky. Od roku 1993 provozují skládku domovního odpadu, kterou získaly od chrudimských komunálních služeb. "Obec na skládce odstranila starou ekologickou zátěž, zabezpečila ji, aby její obsah neohrožoval podzemní zdroje vody, a od roku 1993 s ní začala podnikat," řekl tajemník nasavrckého obecního úřadu Jan Pudil.
Díky poplatkům za skládkování odpadu se obci vrátila počáteční investice a po deseti letech provozu skládky mohly Nasavrky zvýšit její kapacity. Ukládání odpadu znamená pro Nasavrky stálý a solidní příjem. "Za skládkování ročně vybereme několik milionů korun, ale náklady na provoz a rozšiřování skládky a obnovu jejího vybavení se pohybují také v milionech," řekl starosta Nasavrk Milan Chvojka.
Obec část zisků odvádí do rekultivačního fondu, který bude o skládku pečovat po jejím uzavření. Za peníze získané ze skládky nasavrcká radnice například upravila prostranství před místním zámkem nebo nechala postavit inženýrské sítě k parcelám pro nové rodinné domy.
Podobně podniká se skládkou v Kubíkových Dubech i radnice v Třemošnici na Chrudimsku.
Rudoltice šetří díky obecní stavební firmě
Ojedinělý styl podnikání si vyvinuli zastupitelé v Rudolticích u Lanškrouna na Ústeckoorlicku. Založili obecní stavební firmu, která postupně vybuduje asi osm stovek bytů, na jejichž stavbu získala obec od státu dotaci. Počítá se s ní i při výstavbě obchodního, kulturního a sportovního zázemí.
Část prostor v nových budovách má přinést obci další zisk. Radnice je chce provozovat prostřednictvím obecních firem a neziskových organizací, jiné bude pronajímat.
"Nová budova nevyžaduje prvních deset nebo dvacet let po svém dokončení tak velkou údržbu. Po tu dobu přináší v podstatě zisk," řekl před časem starosta Rudoltic Oldřich Kolomý.
