Ale ani tentokrát se lídři světové ekonomiky nedohodli, jak nejchudším zemím dluhy za 40 miliard dolarů odepsat.
Američané jsou pro to, aby Světová banka i Africká rozvojová banka odpustily nejchudším zemím všechny dluhy. Neříkají však, jak nahradit ušlé peníze ze splátek dluhů, které jsou zdrojem pomoci pro další země. A to si kladou jako podmínku dohody Evropané.
"Když peníze ze splátek půjček nebudou nahrazeny, Světová banka bude mít méně peněz na půjčky," varoval odcházející šéf Světové banky James D. Wolfensohn, který v tomto směru drží s Evropou.
Američané jsou i proti návrhu Mezinárodního měnového fondu, aby se prodala část jeho zlatých rezerv. Tak by šlo získat peníze na pomoc chudým ve výši 45 miliard dolarů. Na to sedmička nejbohatších zemí podle agentury Reuters jen slíbila, že o tom bude dále diskutovat.
Francie zase navrhla, aby se zavedla malá daň na letenky, zhruba ve výši jednoho eura či dolaru na lístek. Ale ani tento návrh se nesetkal s podporou u všech zemí. Česko jako celá Evropská unie podporuje odepsání dluhů až do výše sta procent. Konkrétně nic nepocítí, protože žádné pohledávky u nejchudších zemí nemá.
Hlavní závěr víkendových schůzek tak zní, že jednat se bude znovu v červenci na summitu ve skotském Gleneagles. "Věříme, že v Gleneagles se určitě dohodneme," uvedl na tiskové konferenci britský ministr financí Gordon Brown.
 Ilustrační foto. |
