Prosperující regiony mají společný rys: římské cesty staré dva tisíce let

  16:54aktualizováno  16:54
Tytéž oblasti, které prosperovaly v minulosti, vykazují vyšší ekonomickou aktivitu i dnes, shodují se ekonomové a historici. Proč se bohatství v průběhu věků koncentruje do stejných míst, není zcela jasné. Jedním ze společných znaků je však síť cest, kterou vybudovala starověká římská říše.

Zbytky římského viaduktu v Tunisku | foto: Profimedia.cz

Historie se „opakuje“, nabízí možné vysvětlení dánští vědci vedení profesorem ekonomie z kodaňské univerzity Carl-Johanem Dalgaardem, kteří dospěli k závěru, že právě tyto dva tisíce let staré silnice jsou prvotní příčinou prosperity mnohých evropských oblastí.

Tyto cesty byly na svou dobu zcela mimořádným technologickým počinem. Historici je mnohdy označují za jeden z klíčových inženýrských výdobytků starověkého Říma. „Do určité míry je pojem římská silnice terminus technicus. Tyto stavby byly precizním způsobem rozměřeny, vytyčeny a posléze konstruovány,“ uvádí docent Jiří Musil z Ústavu pro klasickou archeologii.

Kromě technické vyspělosti vynikal projekt také velikostí. Podle odhadů vybudovali Římané v Evropě až osmdesát tisíc kilometrů cest se zpevněným povrchem, což je přibližně tolik jako rozsah dnešní dálniční sítě ve Spojených státech.

Světlo značí prosperitu

Jak ale mohou mít cesty staré dva tisíce let vliv na dnešní prosperitu? Dánští vědci tuto spojitost ilustrují zjištěním, že do značné míry kopírují nejenom dnešní silnice, ale také distribuci obyvatelstva a ekonomickou aktivitu.

Ve své studii využili digitální atlas starověkých civilizací z Harvardovy univerzity, který obsahuje detailní mapu římských komunikací, které říši protkávaly během jejího největšího územního rozmachu. Tuto síť následně srovnávali s dnešními cestami a distribucí populace v evropských městech a vesnicích.

Využili také další důležitý ukazatel prosperity, jímž je podle ekonomů intenzita nočního osvětlení. Zjednodušeně řečeno: tam, kde se víc svítí, je koncentrováno větší bohatství. A právě po překrytí mapy římských cest satelitní fotografií Evropy v noci bylo na první pohled vidět, že osvětlení se nápadným způsobem soustřeďuje kolem dva tisíce let starých cest.

Nejvíce je to patrné ve Francii, kde římské silnice spojují mnohá velká i střední francouzská města, přičemž většina těchto měst vznikla s minimálně tisíciletým odstupem od římské dopravní sítě.

Tento fakt podporuje teorii, že starověká silniční infrastruktura je prvotní příčinou dnešní prosperity. Ekonomický rozvoj totiž následoval až po vybudování cest. Nebyla to starověká centra prosperity, která by přirozeně inklinovala k vzájemnému propojování.

Cesty prošlapané armádou

Římské cesty původně vůbec nebyly budovány za účelem obchodu, ale pro zjednodušení pohybu římských armád. „Komunikace byly zásadní pro fungování římské armády. V mnoha případech se je Římané snažili vést tak, aby byly co nejpřijatelnější pro přesun vojenských jednotek,“ říká Musil.

S tím souvisí i další fakt, proč jsou tyto cesty příčinou příští prosperity, a nikoli jejím důsledkem. Římané se totiž snažili pro své armády budovat co nejpřímější cesty, tedy geografické překážky se spíš překlenovaly, než by se jim konstruktéři pokoušeli vyhnout. „Při výstavbě opravdu převažuje dominance nad krajinou,“ potvrzuje Musil.

Důležitým výsledkem analýzy dánských vědců je zjištění, že oblasti s vysokou hustotou římských silnic se vyznačují i hustou sítí současných komunikací. Dáni k tomuto poznatku dospěli poté, co rozdělili mapu Evropy na čtverce s rozměrem jeden stupeň zeměpisné šířky krát jeden stupeň zeměpisné délky a porovnávali hustoty cest v rámci každého z nich.

Spojitost mezi sítí římských silnic a dnešní silniční sítí vnímá i Musil. „Římské cesty určitě hrály roli. Až do moderní doby, než se v Evropě začala budovat dálniční síť, se využívaly starší komunikační cesty,“ uvádí. Paralely mezi historickými komunikacemi a dnešními silnicemi jsou přitom patrné i na území České republiky.

I v tuzemsku totiž kopíruje moderní silniční síť do značné míry historické cesty, říká docent Jaroslav Peška z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. „Je vidět, že se dnešní stavitelé od svých předchůdců poučují, což je logické. Obecně řečeno je tam vidět vysoká míra kompatibility, ale samozřejmě to neplatí vždy,“ uvádí Peška.

Prostřednictvím cest na území dnešního Česka je tento region od nepaměti propojen se zbytkem Evropy a také s dalšími oblastmi. „Rozhodně jsme byli napojeni na evropskou i euroasijskou soustavu cest. A to jak v období pravěku, tak během raného či vrcholného středověku,“ vysvětluje archeolog Pavel Šlézar.

Základ dnešních páteřních komunikací se podle něj dá datovat do 13. století, kdy na našem území vznikal nový typ hospodářských, obchodních a správních středisek – města. „Města k sobě stáhla dálkové komunikace, které procházely krajinou. Dala tak základ současné komunikační síti,“ uvádí Šlézar.

Důležitost cest v tomto období potvrzuje i archeolog Marek Kalábek. „Ve středověku usilovalo každé město o soběstačnost a mělo většinou vlastní výrobní struktury. Pokud tam ale nevedla žádná cesta, která by dokázala odvážet její přebytky a současně dovážet výrobky, tak město v podstatě stagnovalo a zaniklo,“ tvrdí Kalábek.

Investice do kvalitní infrastruktury, zejména silniční, tak mohou znamenat pro nemalé množství příštích generací záruku budoucí prosperity.

Autor:

Nejčtenější

Dráhy nevědí, co s historickými vlaky. Prodělávají jim 40 milionů ročně

Lokomotiva řady 750.356 přezdívaná Brejlovec je jednou z těch, kterou chtějí...

Na ministerstvech dopravy a kultury vzniká plán na záchranu parních lokomotiv a dalších historických vozidel, o které...

Obchody si akcemi Black Friday utahují smyčku kolem krku, říká odborník

Black Friday

Od pondělí 19. listopadu začnou u některých obchodníků výprodeje na tzv. Černý pátek. Řada e-shopů však ve snaze zvýšit...

Cigarety bez dýmu. Firma láká Čechy na zahřívaný tabák, lékařka varuje

Americká společnost Philip Morris představila novou generaci zahřívaných...

Společnost Philip Morris ČR v úterý představila novou generaci zahřívaných cigaret bez kouře iQOS 3. Vedle ní přišla i...

Zemřel majitel výrobce optiky Meopta. Přezdívalo se mu přerovský Baťa

Úspěšný byznysmen Čechoameričan Paul Rausnitz, který v 90. letech zachránil...

V neděli zemřel podnikatel a válečný veterán Paul Rausnitz, který ze dna přivedl ke globálnímu úspěchu výrobce...

Hygienické peklo v čínských hotelech. Personál usvědčila skrytá kamera

Na každý povrch dnes existují specializované přípravky, někdy si však poradíte...

Čínské luxusní hotely se musely omluvit poté, co se na sociální síti objevilo video, ve kterém jejich zaměstnanci...

Další z rubriky

Turecko i Egypt se vracejí mezi top destinace. Čechy láká nízká cena

západ slunce nad mořem na Kypru

Strach z cestování do Turecka, Egypta či Tuniska kvůli obavám z bezpečnosti opadá. V létě se tyto země vrátily mezi...

U Šanghaje otevírají unikátní hotel, postavili ho v zatopeném lomu

Hotelový komplex Shimao Wonderland InterContinental

Nedaleko čínské finanční metropole Šanghaje ve čtvrtek slavnostně otevřeli pětihvězdičkový hotel. Stavba je umístěná...

Diamant Pink Legacy se vydražil za rekordních 1,2 miliardy

V aukční síni Christie's ve švýcarské Ženevě se bude dražit téměř...

Diamantový skvost jménem Pink Legacy se v ženevské aukční síni Christie’s v úterý v noci vydražil za rekordních 50,4...

Najdete na iDNES.cz