Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prosperující regiony mají společný rys: římské cesty staré dva tisíce let

  16:54aktualizováno  16:54
Tytéž oblasti, které prosperovaly v minulosti, vykazují vyšší ekonomickou aktivitu i dnes, shodují se ekonomové a historici. Proč se bohatství v průběhu věků koncentruje do stejných míst, není zcela jasné. Jedním ze společných znaků je však síť cest, kterou vybudovala starověká římská říše.

Zbytky římského viaduktu v Tunisku | foto: Profimedia.cz

Historie se „opakuje“, nabízí možné vysvětlení dánští vědci vedení profesorem ekonomie z kodaňské univerzity Carl-Johanem Dalgaardem, kteří dospěli k závěru, že právě tyto dva tisíce let staré silnice jsou prvotní příčinou prosperity mnohých evropských oblastí.

Tyto cesty byly na svou dobu zcela mimořádným technologickým počinem. Historici je mnohdy označují za jeden z klíčových inženýrských výdobytků starověkého Říma. „Do určité míry je pojem římská silnice terminus technicus. Tyto stavby byly precizním způsobem rozměřeny, vytyčeny a posléze konstruovány,“ uvádí docent Jiří Musil z Ústavu pro klasickou archeologii.

Kromě technické vyspělosti vynikal projekt také velikostí. Podle odhadů vybudovali Římané v Evropě až osmdesát tisíc kilometrů cest se zpevněným povrchem, což je přibližně tolik jako rozsah dnešní dálniční sítě ve Spojených státech.

Světlo značí prosperitu

Jak ale mohou mít cesty staré dva tisíce let vliv na dnešní prosperitu? Dánští vědci tuto spojitost ilustrují zjištěním, že do značné míry kopírují nejenom dnešní silnice, ale také distribuci obyvatelstva a ekonomickou aktivitu.

Ve své studii využili digitální atlas starověkých civilizací z Harvardovy univerzity, který obsahuje detailní mapu římských komunikací, které říši protkávaly během jejího největšího územního rozmachu. Tuto síť následně srovnávali s dnešními cestami a distribucí populace v evropských městech a vesnicích.

Využili také další důležitý ukazatel prosperity, jímž je podle ekonomů intenzita nočního osvětlení. Zjednodušeně řečeno: tam, kde se víc svítí, je koncentrováno větší bohatství. A právě po překrytí mapy římských cest satelitní fotografií Evropy v noci bylo na první pohled vidět, že osvětlení se nápadným způsobem soustřeďuje kolem dva tisíce let starých cest.

Nejvíce je to patrné ve Francii, kde římské silnice spojují mnohá velká i střední francouzská města, přičemž většina těchto měst vznikla s minimálně tisíciletým odstupem od římské dopravní sítě.

Tento fakt podporuje teorii, že starověká silniční infrastruktura je prvotní příčinou dnešní prosperity. Ekonomický rozvoj totiž následoval až po vybudování cest. Nebyla to starověká centra prosperity, která by přirozeně inklinovala k vzájemnému propojování.

Cesty prošlapané armádou

Římské cesty původně vůbec nebyly budovány za účelem obchodu, ale pro zjednodušení pohybu římských armád. „Komunikace byly zásadní pro fungování římské armády. V mnoha případech se je Římané snažili vést tak, aby byly co nejpřijatelnější pro přesun vojenských jednotek,“ říká Musil.

S tím souvisí i další fakt, proč jsou tyto cesty příčinou příští prosperity, a nikoli jejím důsledkem. Římané se totiž snažili pro své armády budovat co nejpřímější cesty, tedy geografické překážky se spíš překlenovaly, než by se jim konstruktéři pokoušeli vyhnout. „Při výstavbě opravdu převažuje dominance nad krajinou,“ potvrzuje Musil.

Důležitým výsledkem analýzy dánských vědců je zjištění, že oblasti s vysokou hustotou římských silnic se vyznačují i hustou sítí současných komunikací. Dáni k tomuto poznatku dospěli poté, co rozdělili mapu Evropy na čtverce s rozměrem jeden stupeň zeměpisné šířky krát jeden stupeň zeměpisné délky a porovnávali hustoty cest v rámci každého z nich.

Spojitost mezi sítí římských silnic a dnešní silniční sítí vnímá i Musil. „Římské cesty určitě hrály roli. Až do moderní doby, než se v Evropě začala budovat dálniční síť, se využívaly starší komunikační cesty,“ uvádí. Paralely mezi historickými komunikacemi a dnešními silnicemi jsou přitom patrné i na území České republiky.

I v tuzemsku totiž kopíruje moderní silniční síť do značné míry historické cesty, říká docent Jaroslav Peška z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. „Je vidět, že se dnešní stavitelé od svých předchůdců poučují, což je logické. Obecně řečeno je tam vidět vysoká míra kompatibility, ale samozřejmě to neplatí vždy,“ uvádí Peška.

Prostřednictvím cest na území dnešního Česka je tento region od nepaměti propojen se zbytkem Evropy a také s dalšími oblastmi. „Rozhodně jsme byli napojeni na evropskou i euroasijskou soustavu cest. A to jak v období pravěku, tak během raného či vrcholného středověku,“ vysvětluje archeolog Pavel Šlézar.

Základ dnešních páteřních komunikací se podle něj dá datovat do 13. století, kdy na našem území vznikal nový typ hospodářských, obchodních a správních středisek – města. „Města k sobě stáhla dálkové komunikace, které procházely krajinou. Dala tak základ současné komunikační síti,“ uvádí Šlézar.

Důležitost cest v tomto období potvrzuje i archeolog Marek Kalábek. „Ve středověku usilovalo každé město o soběstačnost a mělo většinou vlastní výrobní struktury. Pokud tam ale nevedla žádná cesta, která by dokázala odvážet její přebytky a současně dovážet výrobky, tak město v podstatě stagnovalo a zaniklo,“ tvrdí Kalábek.

Investice do kvalitní infrastruktury, zejména silniční, tak mohou znamenat pro nemalé množství příštích generací záruku budoucí prosperity.

Autor:


Nejčtenější

Falešný „smažák“, pangas místo candáta. Restaurace dál klamou zákazníky

Smažené sýry restaurace občas nahradí takzvanými analogy, které se méně...

Klamání hostů náhražkami potravin z restaurací nemizí. Místo Plzeňského Prazdroje dostávají zákazníci pražského podniku...

Dostanu o 5 Kč na hodinu navíc? Beru. Firmy tápou nad odchody zaměstnanců

Ilustrační snímek

Potravinářské řetězce, sklady nebo pošta mají jedno společné: až třetina zaměstnanců tam nevydrží déle než rok. Nemají...



10 LET OD KRIZE: Místo práce jsme stříleli vrtulníky, říká bývalý bankéř Lehmanů

Nik Storonsky, zakladatel a šéf britského bankovního start-upu Revolut.

Před deseti lety oběhly celý svět fotky bankéřů, jak s papírovými krabicemi vyklízejí své kanceláře na Wall Streetu....

Pojištění proti pokutám je přitěžující okolnost, rozhodl Nejvyšší správní soud

policie radar měření rychlost celostátní akce

Uzavření pojistky proti pokutám může být ve správním řízení bráno jako přitěžující okolnost, upozornil deník Právo na...

KVÍZ: Maturita z piva. Vyzkoušejte se, jak znáte značky, hospody i pijany

Šikovný hospodský umí načepovat hladinku, šnyt i mlíko.

V předchozím pivním kvízu jsme vás zkoušeli hlavně z výroby piva, tentokrát to bude více ze života - co pijeme, jak to...

Další z rubriky

Los Angeles zakáže prodej kožešin. Ubude pracovních míst, říkají kritici

lesklé materiály v kombinaci s kožešinami tuto zimu letí, Sportalm, prodává

Městská rada Los Angeles jednomyslně schválila záměr postavit mimo zákon prodej veškerých kožešinových výrobků. Radnice...

Vánoční stromeček v krabici až ke dveřím. Amazon začne rozvážet v listopadu

Na plantáži nad obcí Chomýž roste a voní víc než 200 tisíc stříbrných smrků a...

Americký internetový obchod Amazon vstupuje na trh s živými vánočními stromy. Až dvoumetrové kusy zařadí do nabídky pro...

OBRAZEM: Britské Tesco otevřelo první diskont. Jsme levnější, slibuje, ale není

Řetězec Tesco otevřel v anglickém Chatteris nový diskontní obchod Jack's.

Tesco, lídr britského maloobchodu, vtrhlo na trh levných potravin. Se slibem, že bude nejlevnější ve městě, otevřelo v...

Najdete na iDNES.cz