Někteří Kypřané se rozhodli na své krizi vydělat. Koupit si můžete například tento suvenýr. Ilustrační foto

Někteří Kypřané se rozhodli na své krizi vydělat. Koupit si můžete například tento suvenýr. Ilustrační foto | foto: AP

Bohatým střadatelům sebereme až 40 procent vkladů, přiznal Kypr

  • 163
Bohatí střadatelé na Kypru možná doplatí na tamní krizi ještě více, než se dosud myslelo. Kyperský ministr financí Michalis Sarris prohlásil, že v rámci záchranného plánu by mohli přijít až o 40 procent svých úspor nad 100 000 eur.

"Mohlo by to být asi tak, ale nechci předjímat," uvedl Sarris k výši ztrát a znovu upozornil, že přesná výše bude teprve stanovena. "Ale to, co jsem viděl, naznačuje, že údaj bude zhruba takový."

Výše zdanění bude záviset hlavně na tom, jak se vláda rozhodne ochránit penze, dodal Sarris. Majitelé vkladů by výměnou za peníze, o které přijdou kvůli zdanění, měli získat akcie bank.

Rezignace

Kyperský záchranný plán má první personální oběť. Šéf největší banky Bank of Cyprus Andreas Artemi odstoupil na protest proti vládnímu projektu restrukturalizace, který označuje za záměrné zničení banky.
Nesouhlasí především s výší plánovaného zdanění vkladů nad 100 000 eur (2,6 milionu Kč). V rámci restrukturalizace bankovního sektoru v zemi se má Bank of Cyprus sloučit s menší bankou Laiki.

Sarris dodal, že banky se znovu otevřou ve čtvrtek, protože je potřeba zabránit hromadnému vybírání vkladů a je potřeba připravit balíček některých restrikcí. Kontrola kapitálu, která má zabránit velkému odlivu hotovosti z ostrova, by pravděpodobně měla trvat několik týdnů.

Záchranný plán pro Kypr schválily v pondělí země eurozóny. Výměnou za finanční pomoc deset miliard eur však musí Kypr získat dalších zhruba 5,8 miliardy eur z vlastních prostředků. Tyto peníze si chce mimo jiné obstarat zdaněním vkladů u bank nad 100 000 eur. Do tohoto limitu jsou totiž úspory v rámci Evropské unie povinně pojištěny.

Kypr je výjimečný případ

Člen výkonné rady Evropské centrální banky Benoit Coeure se v úterý nechal slyšet, že bankovní krize na Kypru byla specifickým případem. Nesouhlasí tak s tvrzením šéfa Euroskupiny Jeroena Dijsselbloema, který prohlásil, že použitý plán záchrany může být považován za model pro další evropské země, které se ocitnou v problémech.

"Nevidím důvod, proč bychom měli používat stejnou metodu i jinde. Myslím si, že bylo špatné, co pan Dijsselbloem řekl. Zkušenost z Kypru není modelem pro zbytek Evropy, protože situace dosáhla úrovně, která nemá srovnání s žádnou jinou zemí," citovala Coeurea agentura Reuters. Dijsselbloem později svůj výrok zmírnil, protože trhy si ho vysvětlily tak, že v budoucnosti bude při záchraně problematických zemí hrát větší roli soukromý sektor.

Coeure upozornil, že záchranná dohoda pro Kypr zdůraznila potřebu zlepšení regulace bankovního trhu tím, že Evropská centrální banka bude působit jako nezávislý dozor. Tento krok je součástí plánů na vytvoření evropské bankovní unie. "První ponaučení je, že potřebujeme lepší kontrolu bank," prohlásil Coeure. Podle něj je potřeba zřídit nezávislého evropského regulátora, který by měl fungovat od poloviny roku 2014.

,