Ti, kdo berou desítky tisíc korun, mají své jisté jenom u ODS s plány na úspory v řádu tisícovek korun měsíčně.
| GRAFIKA: NÁVRHY ODS A ČSSD |
Rodiny, které mají na výplatní pásce částky nižší než průměrných patnáct tisíc korun, to budou mít s rozhodováním složitější.
Už od letoška se na zaměstnance s nižšími příjmy zaměřila nynější koaliční vláda, když zavedla slevy na děti. Na každé dítě si může člověk už dnes z daně odečíst přímo pět set korun.
Když má někdo tak malý plat, že tolik na dani neplatí, vyplatí mu stát (prostřednictvím firmy) peníze i do minusu. Pro zaměstnance s vyšším platem je tenhle systém méně výhodný než ten minulý.
Od příštího roku chce současná vláda své návrhy ještě dále vylepšit. Snižuje daně pro ty, kdo vydělávají nejméně na 12 a 19 procent z dnešních 15, respektive 20 procent.
Těmito návrhy ČSSD na daňovém kolbišti výrazně zamíchala kartami. Dřívější návrhy ODS už najednou nevypadaly tak dobře. A předseda ODS Mirek Topolánek proto tento týden ohlásil nové zlepšováky.
Až do šesti tisíc měsíčně se příjmy zaměstnance nebudou vůbec zdaňovat a za každé dítě se tahle částka zvýší o další dva až dva a půl tisíce korun měsíčně.
Tímto krokem se opozice dostala opět do čela, i když jen u lidí bez dětí. Ti by na tom byli ve světě podle Modré šance lépe než s ČSSD. Přebít bonusy na děti, doplácené lidem s malými příjmy ještě k platu navíc (až 2500 korun měsíčně), ODS čistě daňovým balíčkem nedokáže.
S ČSSD na tom budou lépe rodiny s dvěma dětmi s příjmem lépe vydělávajícího člena domácnosti pod 18 tisíc korun hrubého. "Proto máme sjednocenou sociální dávku, což bude kompenzace pro lidi s nízkým příjmem," říká stínový ministr financí ODS Vlastimil Tlustý.
Na sociální dávky však mají nárok chudší lidé i dnes. Srovnat je s těmi podle ODS je kvůli složitosti systémů skoro nemožné. "Co platí jednoznačně, je, že ti, co platí daně, na tom budou s námi lépe," říká Tlustý. Teze o tom, že si s ODS polepší všichni, tedy úplně neplatí.
Podle odborářů, kteří zkoušeli propočítat celkové dopady návrhů ODS včetně daní a sociálních dávek, budou tratit početné rodiny nebo lidé, kteří přijdou o práci.
Kde na to vzít?
Ani jedna z politických stran si nedělá moc velkou hlavu z toho, z čeho slibovaná snížení daní zaplatí. "Ekonomika poroste až dvakrát rychleji," píše ODS ve svých propagačních letácích k rovné dani.
"My odhadujeme dopad do příjmů rozpočtu první rok asi minus dvacet miliard korun," dodává Tlustý.
Odhady ekonomů jsou vyšší. Například David Marek z Patria Online spočítal, že daňové změny uberou z příjmů státní pokladny zhruba sto miliard korun. Částečně je sice nahradí vyšší daně z jídla, ale desítky miliard stále budou chybět.
"Ekonomika by musela růst o devět procent, aby se nahradil výpadek daní," říká Marek.
Dnes se české bohatství zvedá ročně zhruba o čtyři procenta a už tento výsledek analytici hodnotí jako velmi dobrý.
Snížení daní jej o tolik nevylepší. ODS nicméně počítá, že daně ekonomiku nakopnou, klesne nezaměstnanost a podnikatelé začnou daně více platit.
|
Průzkum: Nerozdávejte, snižte daně Jiří Paroubek a Mirek Topolánek správně pochopili, ve které předvolební disciplíně je nejlepší zápasit. Obě velké strany se trumfují, která víc sníží daně, a průzkumy veřejného mínění ukazují, že přesně po tom je poptávka. Rok před volbami si velká část Čechů stěžuje na vysoké daně. Menší, ale pořád ještě nadpoloviční převahu mají ti, kteří by byli ochotni něco obětovat a kvůli nižším daním by tolerovali i snížení sociálních dávek. Vyplývá to z průzkumu, který na vzorku 267 žen a 250 mužů pro MF DNES udělala v červnu agentura Median. Daně v Česku byly pro 80 procent dotázaných "příliš vysoké". O necelých dvacet procent dotázaných méně řeklo, že by "volili nižší daně i za cenu snížení sociálních dávek". Nespokojenost s vysokými daněmi mírně stoupá s přibývajícím věkem, s vyšším vzděláním a s výší příjmů. Z průměru hodně vybočovaly názory důchodců. Se snížením daní i dávek by souhlasil jen každý třetí. Mezinárodní srovnání ukazují, že Češi na tom nejsou na evropské poměry nijak výjimečně zle. Letos odvedou státu bezmála čtyřicet procent veškerého národního bohatství, což odpovídá průměru vyspělých zemí. V USA je to mnohem méně, ve Skandinávii více. Experti OECD minulý rok varovali, že v Česku jsou velmi vysoké daně ze mzdy. A právě s těmi nyní chtějí politici nejvíc hýbat. |
