"Drancování našeho nerostného bohatství nadnárodními koncerny je u konce," řekl Morales. "Znárodnění plynárenství je začátek, příště přijdou na řadu doly, lesy a půda."
Zestátnění plynařských firem vyděsilo Brazílii, která je největším kupcem bolivijského plynu a vlastní jednu z největších tamních těžařských firem - Petrobras. Prezident Luiz Inacio Lula da Silva dokonce svolal mimořádné zasedání vlády, které se mělo situací zabývat.
Bolivijský viceprezident Alvaro García včera podle agentury AP řekl, že zahraniční koncerny i po zestátnění zásob plynu budou dostatečně vydělávat. Petrobras však podle jeho odhadu během příštích dvanácti let přijde zhruba o 1,5 miliardy dolarů (34 miliard korun).
Prezident Morales v pondělí rozhodl, že plynařské koncerny musí do šesti měsíců předat 51 procent svých podílů v nalezištích státu. A místo stávající poloviny produkce si budou moci ponechat jen čtyřicet procent, v případě největších nalezišť dokonce jen 18 procent vytěženého plynu. Komu se to nelíbí, bude muset ze země odejít.
Bolívie je po Venezuele jihoamerickou dvojkou co do zásob zemního plynu. Denně vytěží zhruba 2,8 milionu metrů krychlových plynu, z čehož zhruba polovina směřuje do Brazílie. Kromě brazilské společnosti Petrobras v zemi působí španělsko-argentinská firma Repsol YPF, britské firmy British Gas a BP, francouzský Total a americký Exxon Mobil.
Zahraniční firmy v posledních deseti letech od privatizace tamního plynárenského průmyslu v zemi investovaly okolo 3,5 miliardy dolarů. V poslední době však příliv investic zamrzl, což souvisí s Moralesovými sliby obor znovu znárodnit. Moralesův krok je dalším potvrzením stále větší role levicových vlád v ekonomikách zemí Latinské Ameriky.
Ekvádor se hádá se Spojenými státy kvůli novému zákonu, jenž se týká daní z těžby ropy, protože ropné koncerny operující v této zemi pocházejí z velké části z USA. A venezuelský prezident Hugo Chavez před necelým měsícem nařídil zabrání ropných polí, na nichž působil francouzský Total a italský koncern Eni. Odmítly se podřídit jeho nařízení převést ropná pole pod kontrolu státní firmy.
Právě Chavez a kubánský diktátor Fidel Castro jsou Moralesovými velkými vzory. "To, co se nyní děje v Bolívii, by se dalo nazvat ,Venezuela, díl druhý‘. Vypadá to, jako by se Morales snažil dělat všechno, co vymyslí Chavez," uvedl pro agenturu AP šéfredaktor venezuelského internetového magazínu LatinPetroleum.com Pietro Pitts.
Na druhou stranu však Chavezovy a Moralesovy kroky obhajuje. Oba se podle něj snaží chránit nemajetné lidi, protože například v Bolívii žije 63 procent lidí pod hranicí chudoby.
Do Evropy se příliš zemního plynu z Bolívie nedováží, takže zásobování podle Ferrana Espuny, mluvčího evropského komisaře pro energetiku Andrise Piebalgse, není ohroženo. "Rozhodnutí Moralesovy vlády však může mít negativní dopady na světové trhy, protože ty jsou nyní velmi náchylné reagovat na sebemenší náznaky, jež by mohly ovlivnit ceny," dodal Espuny.
