„Dejte ženě správné boty a ovládne svět,“ říkávala filmová hvězda Marilyn Monroe. Co ale pro dnešní ženy znamená „správné“? Ukazuje se, že to nemusejí být jen vysoké „štekle“.
Neničte ženám nohy. V Kanadě chtějí zakázat povinnost podpatků v práci |
Britský Telegraph loni upozornil, že kvůli vysokým podpatkům přicházejí britské firmy o 260 milionů liber (7,7 miliardy korun) ročně. Mohou za to nemocenské, které si ženy vybírají právě kvůli zraněním způsobeným chozením na vysokých botách.
V několika zemích se tak už řeší, jestli zaměstnavatelům zakázat dávat si do požadavků na pracovní dress code i vysoké podpatky. A na výsluní se dostávají firmy, které svými botami dokážou vyhovět pracovním nárokům i pohodlí a zdravotním aspektům.
Největší výzva? Aby boty byly pohodlné a zároveň stylové
Olga Streltchenko pracuje v kanadské Ottawě jako top manažerka. Kromě svých schopností je ve firmě proslulá i tím, že nosí boty s odnímatelnými podpatky.
„Nejsem moc vysoká, takže vysoké podpatky používám v práci ke zdůraznění své přítomnosti,“ cituje šestačtyřicetiletou ženu BBC. „Domů ale radši jdu na nižších botách. A když jdu po práci ještě někam ven, beru si s sebou i kovové podpatky, které jsou hravější,“ popisuje.
Její boty pocházejí z dílny firmy Tanya Heath Paris. Dovolují ženám měnit styl z profesionálního na běžný, a z módního na pohodlný. Jen tím, že se vymění podpatky.
Designérka Tanya Heathová přišla s tímto nápadem poté, co se v roce 1996 přestěhovala do Paříže. Původem Kanaďanka roky pracovala v telekomunikačním a energetickém sektoru. Unavovalo jí měnit si boty pokaždé, když přišla do práce nebo když naopak z kanceláře odcházela.
„Přicházela jsem v balerínkách a přezouvala se do lodiček. Mí francouzští kolegové se mi posmívali,“ vzpomíná. „Přezdívali mi Newyorčanka. Kvůli tomu, že lidé v New Yorku si na cestu do práce k obleku obouvají tenisky,“ vysvětluje.
V roce 2009, aniž by měla jakoukoli zkušenost s módním průmyslem, začala trojnásobná matka svou myšlenku rozvíjet. Největší výzvou pro ní bylo vyrobit boty, které by byly stylové a zároveň pohodlné.
Od 80. let minulého století se o výrobu bot s měnitelnými podpatky pokoušelo více firem, žádná ale neuspěla. „Pár pokusů bylo, ale boty byly buď nevzhledné nebo nefunkční, podpatky odpadávaly,“ konstatuje Heathová.
Londýn řeší příběh recepční, která se vzbouřila proti vysokým podpatkům |
Se svým týmem představila koncept, kdy si žena nejdřív vybere botu a pak si k ní vybírá podpatky. Výrobek stojí od 290 eur (7500 korun) za střevíce do 700 eur (18 300 korun) za kožené kozačky. Zákaznice si mohou vybírat mezi 400 různými podpatky, které stojí od 25 do 100 eur (od 650 do 2600 korun).
Začátky byly podle Heathové těžké, dnes ale její firma vyváží do 72 zemí a provozuje butiky ve Francii, Portugalsku a Kanadě.
Podobnou cestou se vydala také firma Mime et moi z německého Mnichova, kterou založili čtyři muži. Inpirovala je k tomu příhoda, kdy jejich partnerky přišly ze společného večírku kvůli bolavým bohám z vysokých bot domů bosy. Jeden z nich, student oboru strojní inženýrství, přišel s řešením.
„Hned nás napadlo, že to je něco, co tu absolutně chybělo,“ říká jedenatřicetiletý spoluzakladatel Tim Haas. „Chtěli jsmě vytvořit dámskou obuv, která bude vypadat perfektně, sexy a žensky, ale zároveň bude pohodlná,“ doplňuje.
První boty prodali v roce 2013, tři roky od založení společnosti. Podpatky Mime et moi měří od 3 do 11 centimetrů a stojí od 175 do 205 eur (od 4500 do 5300 korun).