"Hříchy z minulosti" se však stále ještě nepodařilo zcela odstranit a české hospodářství je na tom stále ještě o něco lépe. Počínaje růstem hrubého domácího produktu a průmyslovou výrobou či inflací konče.
"Slovenská ekonomika by měla v letošním roce růst tempem 2,8 procenta. Příští rok dokonce o 3,6 procenta," uvádí nedávno zveřejněná studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Česká republika má podle této prognózy letos zrychlit na tříprocentní tempo. Napřesrok však poroste pomaleji než slovenská, OECD odhaduje 3,5 procenta. Slovenskou ekonomiku podle analytika Conseq Finance Petra Zahradníka tíží dvě zásadní břemena.
Prvním z nich jsou strukturální problémy - dědictví rozvoje v bývalém Československu. Slovensko zdědilo těžký průmysl zaměřený hlavně na vojenský sektor či výrobu polotovarů.
Se změnami, které Slovensko čekají, souvisí i obrovská nezaměstnanost, patřící k největším v Evropě. Dosahuje totiž úrovně dvaceti procent práceschopného obyvatelstva a je zřejmě největším ekonomickým problémem nynější slovenské vlády.
"Reformy prováděné Dzurindovým kabinetem se dají přirovnat k úsporným balíčkům, které zažila Česká republika v roce 1997," uvedl Zahradník. Z ekonomického pohledu je reforma podle něj nezbytností, ale na druhé straně ubírá Dzurindovi na popularitě.
Ve středu dokonce bude muset jeho ekonomický ministr Ivan Miloš čelit v parlamentu vyslovení nedůvěry, což iniciovala strana bývalého premiéra Mečiara.
Pravě specifický průběh privatizace z dob, kdy byl Mečiar u moci, přinesl problémy, které nyní musí kabinet řešit. Tehdejší vláda totiž nedělala žádné kroky, které by do země přivedly zahraniční investice.
"Jejich celková úroveň v té době, na rozdíl od Česka, dosáhla úrovně pouhých stovek milionů dolarů. To se měnilo až v posledních dvou letech. V tom má Česko stále výrazný náskok," tvrdí Zahradník. Nyní již celkové zahraniční investice na Slovensku přesáhly dvě miliardy dolarů. V porovnání s Českou republikou je to asi desetina.
O snaze přilákat na Slovensko peníze ze zahraničí svědčí i minulý týden přijatý zákon, který firmě investující alespoň 200 milionů slovenských korun zaručuje desetileté daňové prázdniny a vládní dotace. Pouze v Bratislavě k tomu bude třeba investovat 400 milionů korun.
