SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít
Sledovat další díly na iDNES.tvV podniku Patra, který sídlí v Praze 10, mi přinesli koktejl, ze kterého čouhalo kovové brčko. „Od začátku jsme měli kovová brčka, protože mi přišlo špatné pro planetu, abychom měli jednorázová plastová. Bohužel nám to dlouho nevydrželo – lidem se to líbilo a z toho nadšení si brčka odnášeli domů,“ popisuje manažer Pater Aleš Rumpel. Teď už je zase dokoupili.
Když brčko držím, připadá mi, jako bych třímal luxusnější pero na psaní. Pije se z něj příjemně, otvor na sání je ideálně velký. Jen si musím dát pozor, abych do brčka nezarýval zuby. U plastového jsem zvyklý, že horní část rozkoušu, u toho kovového by to mohly odnést zuby.
Po použití obsluha vyčistí brčka kartáčkem a následně je dá do myčky. Stejně jako například příbory.
V Českavárně Portheimka mají dokonce tři druhy brček – ze slámy, škrobu a těstovin. Plastové už tu člověk nenajde.
„Když člověk pracuje za barem, večer vidí, kolik plastu za ten den sdělal. Nejsou to jen brčka, ale i kelímky na kafe s sebou, obaly od sodovek a podobně. Brčka jsou jedna z prvních věcí, která se dá co nejsnadněji nahradit,“ popisuje provozní Zuzana Řežábková.
Původně tu chtěli brčka zrušit úplně, pak od nápadu ustoupili. „Chápu, že jsou lidé, například malé děti, kterým se pije hůř ze skleniček,“ říká provozní.
Džus slámou nasát nejde
Nejprve jsem vyzkoušel brčko z kukuřičného škrobu. Na pohled je k nerozeznání od plastového. Chová se stejně, i pokud ho ohnu. Vydrží a na funkci to nemá vliv.
U slámového (vyrobeného z žita) si musím zvyknout, že když potáhnu, dostanu do pusy méně tekutin. Otvor na sání je velmi malý.
„Samozřejmě každé brčko má svoje. Když si dáváte čerstvý džus nebo drink, který má v sobě dužinu, slámová brčka nejsou úplně dobrá, protože dužina se uvnitř zasekává, ucpává se to,“ líčí zkušenosti Řežábková.
Mívají tu ještě těstovinová brčka, zrovna jim ale došla. „Je to klasická usušená těstovina, vypadá jako velký makarón. Průměr na sání je v podstatě stejný jako u škrobového brčka. Ohnout se ale nedá, zlomí se. Když se nechá v nápoji trošku déle, těstovina se začne rozmáčet,“ říká provozní.
Více brček tu prý mají i z důvodu, že lidé jsou alergičtí například na lepek. V tom případě jsou pro ně těstovinová i ta ze slámy nevhodná.
Stejně jako těstovinová, také papírová brčka nejsou příliš vhodná do vody. Ve smíchovské Kavárně, co hledá jméno se mi po pár minutách při míchání brčko rozmočilo.
„To se asi vždycky bude stávat, nemáme nikdy problém ho vyměnit za další. Je na uvážení každého člověka, zda brčko vůbec potřebuje,“ říká vedoucí směny Jakub Kapr.
Jinak se z něj ale pije příjemně. Mnohem pevnější je ale bambusové brčko, které v kavárně také mají. Jeho otvor na sání je nezvykle velký.
Postup při umývání brčka je podobný jako u kovových. „Omyjeme ho, vydrhneme kartáčkem a používáme znova. To mytí je ale ošemetnější, takže se snažíme těmto brčkům vyvarovat, papírová nám přijdou fajn,“ dodává Kapr.
Pokud se náhražky vozí přes půl světa, je to problém
Podle předsedy občanského sdružení Ekodomov Tomáše Hodka je řešením jakákoli náhražka plastu, která se v přírodě rozloží přirozeným způsobem. „Otázkou samozřejmě je, kde se vyrábí a jak se dováží. Pokud se brčka vozí přes půlku světa, ekologická stopa roste. Pokud je to místní produkt, který se vyrobí a použije v daném místě, je to ideální,“ dodává.
On sám považuje plastová brčka za problém především v přímořských státech, kde jsou lidé zvyklí házet vše do moře. „V Česku máme mnohem větší problémy s půdou, aby nám zadržovala vodu. Nicméně brčka jsou krásný příklad zbytné věci, kterou v podstatě až tak moc nepotřebujeme, které se můžeme vyhnout a rozumně ji nahradit alternativou,“ dodává.
