Přestože se v posledních dnech objevilo pár náznaků, že k vzájemné dohodě mezi oběma zeměmi není daleko, podoba budoucích vztahů stále není jasná. České firmy se připravují na nejhorší.
Vše se teď podobá patové situaci. Před klíčovým středečním setkáním evropských lídrů se mírně zvedla možnost rozvodu bez dohody, tedy tvrdého brexitu.
Takový scénář si však nikdo nechce ani představovat. Nepříjemný je i pro české ekonomy a byznysmany. „Pokud se potvrdí, že pokrok v jednání je zatím malý, má Británie problém. Čas ubíhá a následující listopadový summit může spíše než dohodu řešit přípravy na exit bez dohody. Jinými slovy, pád do právního vakua, které by bylo pro vzájemný obchod velice bolestivé,“ říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Nejistota kolem britského odchodu se nicméně začíná promítat do českých čísel už teď. Objem vývozu z tuzemska na Britské ostrovy klesl za prvních osm měsíců meziročně o 4,5 procenta. Celkový export přitom ve stejném období stoupl o 1,6 procenta.
Británie je přitom pro české firmy pátým největším odbytištěm. Výrazně se však na ni dotahuje šesté Rakousko.
„Brexit se nejvíce dotkne středně velkých průmyslových firem s vysokým podílem exportu. Automobilky, strojírenské podniky či výrobce zdravotnické techniky,“ prohlašuje generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy Dagmar Kuchtová. Právě stroje a dopravní prostředky představují přes dvě třetiny vývozů za kanál La Manche, jen silniční vozidla zaujímají téměř 30 procent.
Tvrdý brexit by mohl Česko stát 50 miliard
Německý ekonomický institut IW předpovídá, že v nejpesimističtějším případě by se obchodní výměna mezi Británií a zbytkem Unie mohla po tvrdém brexitu propadnout až o polovinu. Institut vychází z předpokladu, že Unie uvalí na britské zboží cla v průměru 2,8 procenta, zatímco britská cla na zboží z EU by činila v průměru 3,6 procenta. „Důsledky tvrdého brexitu na českou ekonomiku by mohly být značné. Kumulativní dopad by klidně mohl dosáhnout jednoho procenta HDP, tedy zhruba 50 miliard korun, to by se negativně odrazilo v zaměstnanosti i mzdovém růstu,“ říká analytik České spořitelny Jiří Polanský.
Tvrdý brexit by podle něj pravděpodobně poslal Británii relativně rychle do recese. A to znamená nižší poptávku po evropském zboží včetně českého.
Řadě firem, které do Británie vyvážejí, by navíc skokově stouply náklady, protože by si musely pořídit pro své výrobky nové certifikace či licence. „Než by si je sehnaly, mohl by se během noci zastavit zahraniční obchod v mnoha sektorech,“ dodává Polanský.
Potvrzuje to Svaz průmyslu i firmy, které MF DNES oslovila. Víc než cel se obávají netarifních překážek. A to nejen nezbytné certifikace, která zasáhne hlavně specializované firmy s vysokým podílem přidané hodnoty, ale také toho, jak bude vypadat administrativa dovozu či jaké daně bude Londýn vybírat.
Podle Svazu průmyslu je navíc možné, že některé společnosti si dopady neuvědomují, protože dosud působí jen na unijním trhu a neznají obchodní vztahy se třetími zeměmi. Přesto tuzemské firmy sledují brexit stále pozorněji – ještě před rokem se tomuto tématu věnoval jen zlomek z nich.
Obtížná příprava
„Vzhledem k míře nejistoty je obtížné se cíleně připravovat,“ tvrdí výkonný ředitel výrobce zdravotnických prostředků ELLA-CS Oldřich Beneš. Pro královéhradeckou firmu představuje Velká Británie klíčový exportní trh, který objemem přesahuje dokonce i tuzemské prodeje.
Firma je zastoupena ve více než sedmi desítkách zemí a snaží se vyhledávat další příležitosti. „Potenciální výpadek britského trhu lze teoreticky nahradit uplatněním na jiných náročných trzích, jako jsou Japonsko a Spojené státy. Ale je to mimořádně náročné vědomostně, technologicky i finančně,“ dodává Beneš. České i evropské orgány podle něj situaci podceňují.
„V současné chvíli jsou naše možnosti, jak se na brexit připravit, minimální,“ potvrzuje šéf vítkovické strojírenské firmy V-NASS Pavel Krpec. Export do Británie pro jeho podnik představuje necelou pětinu celkové produkce. Krpec počítá s tím, že tvrdý brexit bude v první chvíli znamenat vyšší náklady, protože již nasmlouvané projekty není zpravidla možné cenově upravovat. A pak bude třeba hledat cesty, jak udržet konkurenceschopnost.
Budou se držet zuby nehty
„Žádný z dobrých obchodníků ani na chvíli nemůže připustit variantu opuštění britského trhu. Dobytý trh je třeba bránit. Pokud ho ztratíte, zpravidla trvá mnoho let, než se na něj můžete vrátit. Nebo se to nezdaří nikdy. Představa, že narychlo buduji trh jinde – což přináší zvýšenou míru rizika a investic – mi nepřipadá efektivní,“ dodává Krpec.
Tahouni domácího průmyslu, tedy automobilky, nemusí v evropské konkurenci dopadnout nejhůře. „Předpokládáme, že by česká produkce vzhledem ke své konkurenceschopnosti měla trpět méně než jiné evropské značky. A přece jen nemá domácí britskou konkurenci. Takže půjde o to, kdo z dovozců se s překážkami vyrovná lépe,“ říká expert na automobilový průmysl Petr Knap z poradenské firmy EY.
Mezi pět hlavních trhů patří Velká Británie také pro Budějovický Budvar. „Interně se připravujeme na obě varianty – tedy včetně tvrdého brexitu. Neočekáváme, že by brexit výrazně poškodil naše prodeje ve Spojeném království, i když nevylučujeme krátkodobé komplikace. Velkou výhodou pro nás bude dceřiná společnost, kterou tam máme,“ uvádí obchodní ředitel pivovaru Robert Chrt.
