Na tom se shodují všechny firmy napříč trhem, které redakce iDNES.cz oslovila.
„Naše podnikání bude probíhat jako doposud. Pro zákazníky se nic nemění, stejně tak se nemění ani způsob našeho podnikání ve střední Evropě,“ uvádí mluvčí britského obchodního řetězce Tesco Václav Koukolíček. Nulový dopad na zákazníky potvrzují také zástupci e-shopu Amazon.
„Pro dopravce se nyní nic nemění, změny přijdou po konci přechodného období, což by mělo být v lednu 2021,“ dodává Martin Felix za sdružení automobilových dopravců Česmad.
O tom, jak přesně se vztahy mezi EU a tím i Českou republikou a Británií změní, rozhodnou výsledky vyjednávání v přechodném období. Zatímco průměrně trvá jednání o obchodní dohodě s Evropskou unií několik let, britský premiér Boris Johnson ho chce stihnout za jedenáct měsíců a dopředu avizuje, že nebude žádat o prodloužení, zmiňuje ekonom České spořitelny David Navrátil.
Nejméně do 1. ledna 2021 bude tedy v rámci přechodného období zachován jednotný trh a volný obchod bez cel, stále bude možné vycestovat na britské ostrovy pouze s občankou a čeští studenti, kteří vyjedou do Británie za studiem budou moct dokončit školu, ať už střední či vysokou, za stejných podmínek, jako doposud.
Po uplynutí bude záležet na tom, co se dohodne. Pokud by však tato jednání zkrachovala, byl by už dopad do obchodních vztahů citelný.
Cla by znamenala velké komplikace
Těžké časy by v takovém případě mohly příští rok nastat pro dopravu v okolí hranic s Velkou Británií. I když totiž Londýn podepíše dohodu o volném obchodu s nulovými cly, kontrolám na hranicích se nevyhne. Martin Felix ze sdružení Česmad Bohemia vzpomíná na situaci na českých hranicích v době před rokem 2004, kdy republika ještě nebyla součástí Evropské unie. „Fronty se tehdy obzvlášť v exponovaných dnech třeba po svátcích dokonce měřily na dny a ne pouze hodiny,“ říká.
A pokud by Londýn s EU dohodu nenašel, budou se podle mluvčí Generálního ředitelství cel Martiny Kaňkové uplatňovat dovozní cla podle Společného celního sazebníku. „Například při dovozu osobního automobilu bude vyměřeno clo ve výši deseti procent z celní hodnoty zboží,“ uvádí Kaňková.
Zavedení dovozních cel by znamenalo ukončení činnosti na britském trhu pro textilku Juta, která do Spojeného království ročně dodává zboží za zhruba půl miliardy korun. „Konkurujeme domácím výrobcům a cla bychom si nemohli dovolit promítnout do ceny. Výpadek bychom museli nahradit jinde, a to by nám mohlo trvat třeba deset let, ale možná by se to vůbec nepodařilo,“ říká generální ředitel textilky Jiří Hlavatý.
Automobilka Škoda Auto se připravuje na všechny možné scénáře. „I přechodné období pro nás znamená další měsíce pochybností a nejistoty v plánování, jelikož v tuto chvíli nejsou známy obchodní podmínky, jež pravděpodobně vstoupí v platnost počínaje rokem 2021. Stejně jako celý průmysl potřebujeme velmi rychle vyjasnit, jak budou vypadat budoucí vztahy. Bez ohledu na výsledek je ale jasné, že Velká Británie zůstane i nadále významným trhem pro koncern Volkswagen i značku Škoda,“ uvádí mluvčí společnosti Simona Havlíková.
Na verdikt čekají i finančníci
U finančních služeb pak bude záležet, zda Evropská komise vydá takzvané ekvivalenční rozhodnutí. „To by umožňovalo bankovním společnostem z Velké Británie poskytovat nadále služby ve stejném či obdobné rozsahu jako nyní,“ říká mluvčí České národní banky Petra Vodstrčilová. Některé britské bankovní firmy už se však zařídily po svém pro případ, že by výhody pro poskytování služeb v EU ztratily. Dceřiná společnost britské banky HSBC získala ve Francii bankovní licenci a bude tak moct poskytovat služby a provozovat pobočky nadále i v Česku, uvádí příklad Vodstrčilová.
Další pomyslný otazník visí nad britskou měnou. Podle analytika společnosti Golden Gate CZ Marka Brávníka by v případě rozchodu bez dohody prošla libra velkým kolísáním a možná počátečním oslabením. „Naopak dohoda by byla pro libru dlouhodobě pozitivní,“ myslí si Brávník.
V tuto chvíli je tedy obtížné předvídat, zda by slabší libra mohla z Británie udělat přitažlivější cíl pro dovolenou, jak spekuluje například ředitel cestovní kanceláře Invia Michal Tůma.
Studium do budoucna bez půjček
Cestovní kancelář Czech-us má ve svém portfoliu program Práce v Londýně. „Pokud by ale ve finále neprošel liberální norský model spolupráce mezi Británií a Unií, mohlo by to ohrozit programy, které ve Spojeném království nabízíme,“ komentuje majitel Czech-us Přemysl Piskač.
Mluvčí cestovní agentury Student Agency Peter Janičina zmiňuje, že se pro studijní a pracovní programy obecně předpokládá vznik elektronických žádostí ETA, které by se podobaly systému ESTA pro vstup do Spojených států. Ze svého portfolia vzdělávacích služeb ale agentura nic vyškrtávat nechce.
Pro studenty z Evropské unie znamená rok 2021 konec výhod v podobě studentské půjčky. Protože už nebudou mít stejné podmínky jako britští studenti, školné může ze dne na den vyskočit třeba o 200 tisíc korun, upozorňuje hlavní ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda.
Vše ostatní, například náročnost procesu přihlašování a přijetí zahraničních studentů by se výrazně změnit nemělo, sdělil Tomáš Jízdný, zakladatel společnosti Education.cz. V agentuře dopředu počítají i s možností, že by studentům zařizovali víza, nepředpokládají však, že by celý proces byl složitější na papírování.
Obtížnější situace nastane pro Čechy, kteří chtějí v Británii pracovat. Podle Lukáše Kovandy by si ti, kteří v Británii už pracují, měli během roku 2020 zažádat o status usedlíka nebo o dočasný status usedlíka. Ti, co se teprve do Spojeného království za prací chystají, budou muset požádat o nově zavedené Evropské povolení k dočasnému pobytu (Euro TLR).
Britská vláda chce zároveň zavést bodový imigrační systém, který by upřednostňoval pracovníky, kteří mají Velké Británii co nabídnout. „V novém imigračním systému bude mít kvalifikovaný indický programátor přednost před málo kvalifikovaným Čechem nebo Polákem,“ upozorňuje Kovanda.
Pojištění nezdraží
Pojišťovny VZP i Allianz uvádí, že se pro jejich klienty s vystoupením Velké Británie z Unie nic nemění. Mluvčí pojišťovny UNIQA Eva Svobodová však upozorňuje na možnost, kdy by byla Británie vyřazena z Evropského průkazu zdravotního pojištění (EHIC), což by znamenal možné vyškrtnutí z balíčku Evropa.
„EHIC zajišťuje našim turistům v rámci členských zemí EU ošetření na základě předložení kartičky veřejného zdravotního pojištění z ČR, a to ve stejném rozsahu, jako u každého místního občana,“ uvádí Svobodová, „Toto nastavení ale brexitem skončí. Takže záleží na tom, jak dopadne jednání o budoucích pravidlech.”
Jaderná družina oslabí
Podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže bude odchod Británie znamenat oslabení jaderného bloku v rámci EU, protože ze současných států Unie využívá jadernou energetiku přesně polovina. „Odchodem Velké Británie se tak misky vah nakloní na stranu států, které jaderné elektrárny nemají,“ říká Kříž.
