Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Slabí lídři Evropy budou po brexitu stát stranou, soudí ekonom Kysilka

  21:02aktualizováno  21:02
Tvrdý brexit, který v úterý oznámila britská premiérka Theresa Mayová, přinesl konec nejistoty a Česka se úzce dotýká, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz ekonom, bývalý bankéř, dnes investor a podnikatel Pavel Kysilka. Zdůraznil, že Británie je pro ČR podstatně významnější partner než Rusko nebo Čína.

Pavel Kysilka je jedním z nejviditelnějších českých bankéřů. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Co jste si odnesl z dlouho očekávaného projevu premiérky Mayové?
Konečně zmizela nejistota ohledně toho, o jaký typ brexitu bude Velká Británie usilovat. Brexit je pro nás velmi důležité téma a netýká se jen vztahu Británie a Evropské unie, týká se i budoucích ambicí Británie v globálním rozměru. Rozhodnutí o tvrdém brexitu bude mít v nadcházejícím volebním roce určitě vliv i na politické kampaně a voličské nálady jak v Evropské unii, tak u nás.

Británie odejde z jednotného trhu. Mayová se rozhodla pro tvrdý brexit

Proč je ale způsob vypořádání Británie s Unií zrovna pro Česko tak důležitý?
Velmi úzce se nás to dotýká. Velká Británie je (po Německu a Slovensku, pozn. red.) naším třetím nejvýznamnějším exportním trhem. Prvořadý je tam pro nás hlavně vývoz strojů a aut. A to oficiální čísla o exportu ještě nezachycují reexporty, tedy naše zboží, které putuje do Británie přes Německo, Rakousko nebo Francii. Takže jsou v našem bytostném zájmu bezbariérové, bezcelní obchodní vztahy s touto zemí.

Mayová řekla, že Británie odejde z jednotného trhu, kde panuje volný pohyb kapitálu, zboží, služeb a osob. Jak se nás přerušení těchto čtyř transferů dotkne?
Předpokládám, že jak Británie, tak evropské země budou stát a usilovat hlavně o to, aby jejich obchodní vztahy byly bez jakýchkoliv bariér. Spíš bych čekal, že obě strany snáz obětují transfer investic nebo pracovní síly. A pro nás jsou určitě také nejdůležitější obchodní smlouvy týkající se exportu. Je mi samozřejmě líto českých studentů a zahraničních pracovníků v Británii, kterým se zřejmě zkomplikují možnosti dalšího pobytu. Ale toto pro nás, myslím, není hlavní problém. Tím jsou budoucí nové obchodní smlouvy. Kromě toho si myslím, že lidé, o které bude Británie stát, se tam i dál dobře uplatní.

Samotné Británii podle vás rozchod s Unií ekonomicky spíš pomůže, nebo uškodí?
Británie je bohužel správně - zdůraznil bych přitom jak slovo „bohužel“, tak „správně“ - přesvědčena, že se brexitem zbavuje koule na noze v podobě evropské regulace. A také zamezí určitému rozpouštění své pozice vzhledem ke zbytku světa v Evropské unii. Jinými slovy, regulací měli Britové svázané ruce a také byli omezeni při navazování vztahů se světem. Je zřejmé - a to nemusí být vůbec negativní, že chce Británie hrát v globálním světě větší roli než doposud. Což pro nás může být pozitivní vyvažující faktor v globálním světě. Protože Británie má jak jaderný arzenál, tak velkou armádu, je to silná ekonomika s robustním finančním sektorem, tradičně demokratická země a tradičně obhájce liberálních hodnot v oblasti ekonomiky. To může být i pro nás zajímavý vyvažující prvek. Na druhou stranu v Británii ztrácíme v Unii přirozeného partnera, což zas moc dobře není.

Kdo podle vás bude udávat hlavní tón v dalším jednání o podobě britsko-evropských vztahů? Londýn, nebo Brusel?
To je předvídatelné, v ruce to bude mít Británie. Já se evropskými reakcemi na vystoupení premiérky Mayové ani moc nezabývám. Nelze mít od nich velká očekávání. Brexit znovu ukazuje, že v Evropě postrádáme lídry s jakoukoliv vizí. Jsou to pseudolídři, kteří se utápějí v pseudoagendě a pseudotématech. To je smutný příběh, který stále pokračuje.

Nejlepší den od krize z roku 2008. Libra po slovech Mayové prudce posiluje

Ve stejný den, kdy Mayová narýsovala obrysy brexitu, se v Evropském parlamentu rozpadla dosud vládnoucí koalice socialistů a lidovců a byl zvolen nový předseda, italský politik Antonio Tajani. Nemůže to přinést změnu k lepšímu ve fungování bruselské politiky?
Myslím, že tato personální změna nebude mít vůbec žádný viditelný vliv a ani to nikdo neočekává. Je otázka, zda bychom se neměli radovat z odchodu Tajaniho předchůdce, což je taky smutná postava evropské politiky, ale myslím, že obrat k lepšímu nikdo z insiderů a znalců prostředí nečeká.

Evropští politici zatím Británii hlavně hrozí, že přijde o výhody společného obchodu a obchodní vazby budou zpřetrhány. To by nás - podle toho, co říkáte - asi vážně postihlo. Berete to vážně?
Těžko předvídat. Já bych preferoval pragmatický přístup s dosažením co nejhladších vztahů mezi Evropou a Británií v oblasti obchodu a ekonomické spolupráce, a dále v oblasti bezpečnostní a politické spolupráce. Ale to nebývá vždy přístup evropských politiků. Projevují se u nich různé sentimenty, snaha pořádně Britům odchod osladit, aby voliči z dalších zemí ztratili chuť je následovat. To může způsobit dost nepříjemné kotrmelce.

Co byste teď čekal od české vlády, aby zabránila negativním dopadům brexitu na naši ekonomiku?
Měla by vystupovat velmi aktivně. Měli bychom získávat spojence, máme spoustu přirozených partnerů, k nimž patří třeba Slovensko. Jsme malá otevřená ekonomika s velkou vývozní silou a vývozním potenciálem, pro niž je Británie, jak říkám, mimořádně důležitá. Co do důležitosti se pro nás daleko za Británií skrývá Rusko nebo Čína, přestože se o nich u nás daleko víc mluví. Takže je v našem zájmu být při dalším vyjednávání vztahu Británie s Evropou enormně aktivní.

Britská premiérka oznámila tvrdý brexit:





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Peugeot 308 GT
Prodej nových vozů v Evropě v září klesl. Nejvíc se propadl Ford a PSA

Prodej nových osobních automobilů v Evropské unii a zemích Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), tedy v Norsku, Švýcarsku, na Islandu a v...  celý článek

(Ilustrační snímek)
EU si chce posvítit na daně technologických gigantů. Irsko se brání

Agresivní daňová politika Googlu, Facebooku, Amazonu nebo Applu leží v žaludcích ministerstev financí unijních zemí už téměř deset let. Státy se ale do dneška...  celý článek

Řetězce do kontejnerů vyhazují i potraviny, které jsou naprosto v pořádku.
Evropané nejvíc plýtvají zeleninou, ročně vyhodí jídlo za 143 miliard eur

Miliarda lidí na celém světě trpí nedostatkem jídla, přesto třetina potravin, které za rok lidstvo vyprodukuje, skončí v koši a posléze na skládkách. V...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.