Zleva: Francouzský prezident Francois Hollande, předseda Evropské komise...

Zleva: Francouzský prezident Francois Hollande, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a šéf vyjednávacího týmu EU o brexitu Michel Barnier na summitu v Bruselu (29. dubna 2017) | foto: Reuters

KOMENTÁŘ: V Bruselu se hraje o britské peníze. EU je potřebuje

  • 211
Hlavní představitelé EU dali zelenou politickým vodítkům pro vyjednávání se Spojeným královstvím o Brexitu. Hlavním cílem je přinutit Velkou Británii, aby dál posílala peníze do evropského rozpočtu. Jinak se bude muset šetřit, píše v komentáři ekonom Aleš Michl.

Na prvním místě půjde v brexitu o peníze. Až teprve pak přijde na řadu bezpečnost, svoboda cestování a obchodování. Divné, co? Ale bude to tak.

Už dnes se konal první summit lídrů EU od té doby, co Británie oficiálně zažádala o vystoupení z Unie. Lídři sedmadvaceti zemí si v Bruselu sedli za stůl. A odklepli si společné pokyny pro jednání o brexitu (více jsme psali zde).

Každý z nich vybalil balík papírů od svých úředníků. Když se kouknete do českého dokumentu, který Úřad vlády připravil pro premiéra, tak z něj plyne jasná pozice. Pozice, která je slyšet také z ostatních zemí i z Bruselu včetně aparátu Evropské komise.

Budoucí dohoda o spolupráci by se měla začít vyjednávat, až bude dosaženo shody v otázce vyřešení finančních závazků, které Británie vůči Evropské unii má.

Summit v Bruselu schválil vodítka pro jednání o brexitu. Trvalo to minutu

„V oblasti rozpočtu bude Česko prosazovat, aby Velká Británie uhradila všechny své závazky vyplývající z VFR 2014–2020,“ píše se v české pozici pro víkendový summit. Zkratkou VFR se nemyslí Velká francouzská revoluce. Nemyslí se ani motorka Honda VFR. Jde o víceletý finanční rámec, tedy dohodu o výdajích a příjmech rozpočtu Unie – véeferko.

A asi všem je jasné, že ten, kdo hodně platí, aby nějaké véeferko vůbec existovalo, je Británie a mezi ty, kteří dostávají penízky, patří třeba Česká republika.

Aby véeferko mohlo fungovat bez problémů i do budoucna, je potřeba, aby Británie dál posílala peníze. Nebo aby za chystaný rozvod hodně zaplatila a pak platila dál roční paušál za přístup na unijní trh.

„Uhrazení veškerých rozpočtových závazků ze strany Spojeného království (tj. čistého příspěvku) by Česko a ostatní státy měly vyžadovat i jako finanční náhradu za jeho případný přístup na vnitřní trh Unie ve vybraných oblastech,“ píše se v české pozici.

Hra o miliardy eur

Británie však jasně říká, že do budoucna nehodlá výrazně přispívat do rozpočtu Unie, když v ní nebude. Brusel ji na to hodlá odpovědět, aby koukala dál platit. Jeden za všechny, všichni za jedno véeferko.

O jaké peníze se hraje? Poslední dostupné statistické údaje Evropské komise jsou podle české pozice za rok 2015.

Asi jim to „chvilku“ trvá, než oficiálně spočítají 2016. Dobře tedy, v roce 2015 byl rozpočet Evropské unie 130 miliard eur. Británie do něj podle agentury Bloomberg přispěla jedenácti miliardami eur čistého. Víc už dávalo jen Německo.

Pokud by Velká Británie na těch jedenáct miliard čistého do Bruselu ročně nekývla a v roce 2019 by skutečně vystoupila s tím, že už tolik platit nebude, pak by se zbylé členské státy Unie musely dohodnout, jak díru zalepí.

Nebo se bude muset rozpočet snížit. I když, možná, že bude chybět ještě více peněz než jen roční výpadek 11 miliard eur. Z odhadů všech závazků Británie vůči Unii vyplývá dluh šedesát miliard eur – k véeferku přidal Brusel na futro ještě přislíbené peníze na penze bruselských úředníků a záruky za pomoc Irsku ve finanční krizi.

Rozhodně většina z největších plátců – Německo, Dánsko, Francie, Švédsko, Nizozemsko, Finsko, Rakousko – již řekla, že nechtějí navyšovat své příspěvky do rozpočtu Unie.

Jenže Česko, Polsko, Slovensko, Maďarsko zase naopak nebudou chtít dostávat míň. A tak by se muselo škrtat.

Dvacet sedm států by se muselo shodnout, kde škrtat. Pro změnu véeferka je zapotřebí, aby se Evropská rada rozhodla jednomyslně. Jak tohle asi může dopadnout...

Takže finanční vyrovnání, výpalné, daň za rozvod, či jak to nazveme, bude teď v Bruselu pro naše zástupce prioritou.

Zbytečné projekty

Škoda, že mezitím tady budou bouchat bomby a běhat teroristé. Škoda, že nemáme silnou armádu. Škoda, že se budou více hackovat naše IT systémy. Škoda, že mezitím Evropská centrální banka bude dál tisknout peníze. Škoda, že na jihu Evropy bude dál přes padesát procent mladých bez práce. Škoda, že s velkými obchodními dohodami s Amerikou nebo Čínou nikdo nepohne.

Autor článku Aleš Michl, ekonom investičního fondu Quant a externí poradce ministra financí

A škoda, že peníze z toho véeferka padly mimo jiné i za plán postavit rehabilitační a fitness centrum pro psy v Maďarsku, za vytvoření hiphopové laboratoře v Lyonu, která měla podnítit spolupráci evropských hiphoperů. Dále peníze z véeferka padly přes různé unijní fondy a programy za trénink tanečnic v italské televizi, za sjezdovku na nejteplejším místě Skandinávie, za pomoc farmářům v Tyrolsku, aby se „emocionálně lépe spojili s krajinou“. Za stavbu kostela v Bavorsku, a nejen tak ledajakého – byl ze sněhu. A ve Finsku zase za skvost – saunu pro koně. V Česku dostala peníze poradna pro sexuální pracovnice pod názvem Jihočeská rozkoš s vyplněnou adresou sídla: ulice Vlhká, Brno.

To už radši budu poslouchat Katty Perry než dnes odpoledne tiskovku po summitu Evropské unie. „V jiném životě bych byla tvoje holka. Dodrželi bychom všechny naše sliby a byli bychom dva proti celému světu.“ Proti véeferku dobrý song.