Hádají se, místo aby hledali kompromis. Napětí se v pátek vystupňovalo především mezi francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem a britským premiérem Tonym Blairem.
Chirac žádá Británii, aby se vzdala peněz, které každý rok dostává z evropského rozpočtu zpátky.
Tuto "slevu" před dvaceti lety vybojovala tehdejší premiérka Margaret Thatcherová a díky ní přijde na účet království 4,6 miliardy eur ročně z Bruselu zpět.
Chirakův požadavek Blair dosud zásadně odmítal, ale včera naznačil ochotu o zrušení slevy uvažovat - výměnou za výrazné snížení zemědělských dotací, které z rozpočtu EU ubírají největší koláč.
"V Evropě je vidět opravdový zájem o to, abychom utráceli peníze za věci, které jsou nezbytné," řekl britský premiér. "Pokud lidé chtějí, abychom se znovu zevrubně podívali na společnou zemědělskou politiku, pak je samozřejmě možné podívat se pořádně na všechno," dodal s poukazem na britskou slevu.
Francie odmítá revizi zemědělské politiky
Revizi zemědělské politiky však zásadně odmítá Francie, jejíž farmáři z ní těží nejvíce. Tvrdí, že výši zemědělských příspěvků až do roku 2013 schválila Unie už před třemi lety. "Nejsem nakloněn kompromisu u jednomyslné shody o zemědělské politice z roku 2002. Tuto otázku nejsem připraven znovu otevírat," uzemnil Chirac jasně Blaira.
Blair je však zatím ve svém boji osamocen. Nikdo - ani nové členské země - nechce posílat zpět do Británie tučné šeky, ale ani zrušit dotace pro své zemědělce. Právě spor o britský rabat, jak se slevě také říká, je v tuto chvíli zjevně největším zádrhelem na cestě ke kompromisu o rozpočtu.
Francie, Německo a Španělsko daly na vědomí, že se dokážou smířit s kompromisním návrhem takzvaného rozpočtového rámce EU od předsedajícího Lucemburska, ačkoli po nich žádá více peněz, než byly ochotny původně uvolnit. Ale druhým dechem dodávají, že musí ustoupit i Británie se svou slevou či alespoň přistoupit na jeho zmrazení v současné výši. Jinak by částka stoupla až na sedm miliard eur.
Pokud by se nepodařilo pravidla včas dohodnout, hrozí pozastavení programů, které mimo jiné financují i české regiony.
"V případě, že se rozpočet dohodne se zpožděním či vůbec, nastane odklad programů podpory. Pro nové členské země to znamená, že zůstanou na úrovni rozpočtu pro rok 2006, podle kterého mají nárok na nižší dotace pro farmáře," uvedla v pátek mluvčí Evropské komise. A dodala, že právě velkorysejší verze rozpočtu počítá s postupným vyrovnáním příspěvků zemědělců.
Podle několika zdrojů v Bruselu a v Lucemburku nemají s posledním návrhem problém nové členské státy ani většina starých. Česku se však oficiálně nelíbí, že lucemburský návrh snižuje objem peněz, který by mohlo prostřednictvím projektů čerpat. Ještě nedávno ministr pro místní rozvoj Radko Martínek v Bruselu prohlašoval, že na méně peněz nehodlá přistoupit.
Podle českých diplomatických zdrojů bude Česko ještě tlačit na změny v rozpočtu. "Ale celkově to není špatné," uvedl dobře informovaný zdroj.
Konečné stanovisko zazní v neděli či v pondělí na jednání ministrů zahraničí Unie v Lucembursku. Celkově pak nejspíš rozhodne úterní setkání lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junckera s Blairem.
