Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Británie šokuje rozdíly platů

  1:01aktualizováno  1:01
Mezi příjmy dělníků a jejich šéfů zeje po celém světě hluboká propast. Jak však ukazuje studie britského časopisu Management Today, někde jsou tyto rozdíly přitlumené - a jinde dosahují šokující úrovně. Tabulku platové nerovnosti vedou Američané - tamější dělníci dostávají dvaatřicetkrát méně než jejich šéfové. V Evropě drží primát v nerovnosti Britové. S 509 tisíci liber ročně vydělávají zdejší představitelé společností pětadvacetkrát více než jejich dělníci.

Na opačném konci stojí Japonci - jejich výkonní ředitelé sice obdrží průměrně 385 tisíc liber ročně, dělnické platy jsou však "jen" desetkrát nižší. Téměř stejně "malá" nerovnost vládne v Německu. Ředitelé německých společností vydělávají v průměru jedenáctkrát více než jejich dělníci.

Rozdíly v příjmech však rostou, jak ukazuje srovnání s předchozí studií Management Today z roku 1999. Platí to zejména pro Británii, kde se příjmy šéfů zvýšily za dva roky o třetinu, zato platy dělníků se nezměnily.

Britové tak získali pochybné prvenství: stali se nejhůře placenými dělníky rozvinutého světa, přestože mají stále nejdelší pracovní dobu v rámci EU. Jsou také nejsnáze propustitelní. Propuštění britští dělníci dostávají jako odlučné sotva čtvrtinu svého ročního příjmu - to je skoro nic ve srovnání se 131 procenty u Japonců.

V někdejší "dílně světa" se tedy už nevyplatí být dělníkem. I obyčejný účetní s pětiletou praxí má v Británii čtyřikrát větší plat než dělník. "Ty, kdo počítají fazole, hodnotíme výše než ty, kdo je pěstují," poznamenal ironicky Management Today.
Není divu, že britští odboráři proti těmto poměrům protestují a dožadují se aspoň práva spolurozhodovat o růstu příjmů vrcholného managementu.

Nespokojenost však sahá dále. Protestují i akcionáři. Ty pobuřuje fakt, že ředitelské platy prudce rostou v době, kdy se evropská ekonomika začíná potýkat se stále většími problémy.

Valné hromady řady britských společností, například Vodafone, Marconi, Marks and Spencer, Railtrack, BT, Boots nebo Cable and Wireless, se proto v posledních měsících staly místem protestů proti příliš štědrým příjmovým plánům pro vrcholné vedení.

Růst rozdílů však podněcuje změna poměrů. "Kdysi byl výkon ředitelské funkce celoživotním zaměstnáním - nyní se společnosti zbavují lidí daleko nemilosrdněji," upozornil vydavatel časopisu Matthew Gwyther. Podle něho nyní vydrží výkonný ředitel špičkových britských společností ve své funkci asi čtyři roky.

Není divu, že se během té doby snaží získat, co se dá. Za rozdílnými sumami ředitelských příjmů se skrývají velmi odlišné způsoby odměňování, jak upozornil Gwyther: "Základní platy vrcholného managementu v USA jsou celkem malé, ale pokud zvyšují hodnotu akcií, jsou jejich odměny velmi štědré." Nabízejí jim zejména možnost získat levně akcie.

Tyto metody ovšem v Evropě narážejí na odpor. Například mamutí investiční skupina Hermes nedávno vyzvala, aby i americké společnosti byly nuceny předkládat tyto balíky ke schválení akcionářům. Mnohé americké systémy odměňování vrcholného managamentu přitom označila za "lupičské". 

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Bartoš při volební superdebatě iDNES.cz a MF DNES v pražském hotelu...
Lidé na volby prosázeli už 60 milionů. Hitem jsou sázky na Piráty a SPD

Volby jsou sice až v pátek, ale sázkaři mají jasno už teď. Vyhraje je hnutí ANO, naprosto bez diskusí. Druhá ČSSD bude ráda, že předstihne třetí komunisty. A...  celý článek

Průzkumný vrt v Cínovci.
K ziskům z lithia se stát může dostat přes daň pro těžaře

Debata o lithiu se pomalu přesouvá od snahy odstřihnout australskou společnost EMH od rozjetého průzkumu na Cínovci k úvahám, co by z něj stát mohl mít....  celý článek

Zemědělcům komplikuje sklizeň obilí vrtkavé počasí.
ČSÚ: Sklizeň obilí je letos o 15 procent nižší, méně je i řepky a brambor

Letošní sklizeň obilovin je o 15,2 procenta nižší než loni. Včetně kukuřice na zrno se očekává úroda 7,274 milionu tun obilovin. Vyplývá to z odhadu, který...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.