Klíčová sazba, kterou Bank of England upravila, určuje, za kolik si od ní mohou půjčovat komerční banky. Zprostředkovaně tak ovlivňuje úroky pro domácnosti a firmy.
Někteří britští ekonomové volali spolu s odboráři po snížení sazeb. Tím se stanou dostupnější úvěry pro firmy a zároveň by měl oslabit kurs libry. To zase napomůže vývozcům na zahraničních trzích.
Svou roli zřejmě sehrály i obavy z vlivu války v Iráku na globální ekonomiku.
Našli se však i kritici. Snížení sazeb totiž přikrmí inflaci, která v současnosti dosahuje 2,7 procenta. Dostupnější hypotéky by navíc mohly dál přispět k rychle rostoucím cenám nemovitostí.
"Je to jeden z největších hazardů, do jakých se kdy centrální banka pustila - snížit sazby když inflace u nemovitostí je asi třicetiprocentní a celková inflace překračuje cíl stanovený vládou ve výši 2,5 procenta," řekl agentuře AP Philip Shaw, ekonom investiční banky Investec.
ECB zatím vyčkává
Evropská centrální banka ponechala sazby na úrovni, na kterou spadly po poslední úpravě před dvěma měsíci. Inflační tlaky podle ní polevují,i když ekonomický růst může ohrozit případný válečný konflikt v Iráku.
"Současná měnová politika je podle nás přiměřená tomu, aby zajistila příznivý výhled cenové stability ve střednědobém horizontu,"uvedl prezident ECB Wim Duisenberg.
Sazby jsou podle něj na dostatečně nízké úrovni, aby pomohly nastartovat v Evropě hospodářský růst. Zároveň však zdůraznil, že stávající "geopolitické napětí" činí jakékoli předpovědi mimořádně obtížnými.
"Je velmi obtížné, ne-li nemožné, učinit jasný soud o dopadu geopolitického vývoje na světovou ekonomiku obecně a na eurozónu zvlášť," varoval Duisenberg.
