Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Brusel chce vyřešit dluhovou krizi společnými dluhopisy, má tři varianty

  15:42aktualizováno  15:42
Evropská komise ve středu podpořila myšlenku, aby eurozóna vydávala společné dluhopisy. Brusel navrhuje tři možnosti, jak by takzvané eurobondy mohly vypadat. Komise zároveň chce, aby členské země posílaly své rozpočty ke kontrole.

Předseda EK José Barroso hovoří ke krizi v eurozóně (13. října 2011) | foto: AP

Právě zpřísnění rozpočtové disciplíny je označováno za podmínku pro případné zavedení eurobondů. Myšlenku na zavedení společných dluhopisů EK ve středu podpořila. Eurobondy by mohly pomoci řešit dluhovou krizi i předcházet jejímu opakování. Proti nim se ale ostře staví třeba Německo.

Možnosti podoby a způsobů, jak by byly eurobondy vydávány, jsou podle komise tři. Nejambicióznější verzí by bylo, pokud by zcela nahradily dluhopisy vydávané členskými státy eurozóny. Další možnost je, že by pokrývaly jen část finančních potřeb států, které by vydávaly dále i své vlastní dluhopisy, byť v omezenější míře.

V obou případech by byly eurobondy garantovány společně státy eurozóny. Kvůli těmto variantám by ale bylo třeba měnit základní unijní smlouvu, což může být velmi citlivou a také zdlouhavou věcí.

Třetí možnost by pokrývala finanční potřeby států jen částečně, přičemž v tomto případě by byly omezenější záruky. Tato varianta by tak podle komise měla zřejmě menší vliv na stabilitu a integraci, o jejíž potřebě politici v poslední době tolik hovoří.

Brusel chce kontrolovat rozpočty států EU

Brusel zároveň souhlasil s dalším plánem, jak mít pod dohledem hospodaření členů Unie. Chce, aby země ještě před schválením posílaly své rozpočty do Bruselu, který by mohl požadovat změny před schválením v národním parlamentu.

Návrhy rozpočtů by podle Bruselu také měly být založeny na odhadech vývoje ekonomiky od nezávislých subjektů. Státy, s nimiž už Brusel vede procedury kvůli nedodržování rozpočtových pravidel, by musely komisi pravidelně informovat, jaké kroky ke zlepšení situace plánují a dělají, a to i během přípravy rozpočtu.

Největší dozor by pak byl nad státy, které už požádaly partnery o pomoc (v současnosti Řecko, Portugalsko a Irsko), i zeměmi s vážnými riziky finanční nestability. Ty by byly pod dozorem komise a Evropské centrální banky.

Eurozóna by po varování od Bruselu mohla státům doporučit, aby požádaly o finanční pomoc a vypracovaly reformní programy.

Nová opatření, budou-li schválena členskými státy a Evropským parlamentem, by ještě dál zpřísnila pravidla, která Unie schválila teprve nedávno. Tyto "starší" podmínky, které by měly začít platit od půlky prosince, umožňují snazší sankcionování "rozpočtových hříšníků" - tedy zemí, které neplní rozpočtová kritéria.

Mezi ně patří třeba nejvýše tříprocentní výše schodku rozpočtu či zadlužení maximálně 60 procent HDP dané země. Nyní je ale splňuje jen několik států, většina, včetně Česka, přinejmenším některé z nich překročila. Brusel tak s několika státy vede procedury pro porušení unijního práva a eurokomisař Olli Rehn nedávno pohrozil, že možnost rychlejšího uvalení sankcí začne využívat od první možné chvíle. Například Belgii, která by mohla přijít na řadu mezi prvními, hrozí pokuta až 700 milionů eur.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Horníci NWR. Ilustrační snímek
Diskreditace i prodej OKD pod cenou. Komise řeší vyloučení Američanů z tendru

Evropská komise se začala zabývat stížností americké firmy Alcentra, která byla vyloučena z nabídky na koupi černouhelné OKD. Společnost dříve hrozila...  celý článek

Muž pracuje na počítači (ilustrační snímek).
Firmy nesmí šmírovat komunikaci svých lidí, rozhodl Evropský soud

Evropský soud pro lidská práva dospěl k závěru, že byla porušena soukromá práva rumunského zaměstnance, kterého zaměstnavatel propustil za používání pracovní...  celý článek

(Ilustrační snímek)
EU si chce posvítit na daně technologických gigantů. Irsko se brání

Agresivní daňová politika Googlu, Facebooku, Amazonu nebo Applu leží v žaludcích ministerstev financí unijních zemí už téměř deset let. Státy se ale do dneška...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.