Vyplývá to z dnes představených návrhů komise.
Podle navržených pravidel by země mohly získat z kohezní politiky maximálně 2,5 procenta svého hrubého domácího důchodu, zatímco v dosavadním období 2007 až 2013 to byla čtyři procenta. ČR by se to dotknout zřejmě nemělo, Maďarsko a pobaltské státy už ale opatření kritizovaly. Hrozí jim prý, že přijdou o část peněz proti současnému období.
Komise na politiku soudržnosti, která má za cíl pomoci nejméně rozvinutým regionům vyrovnat se bohatším oblastem unie, ve dříve představeném návrhu dlouhodobého rozpočtu vyčlenila 336 miliard eur. To je o víc než pět procent méně, než kolik bylo naplánováno pro období 2007 až 2013. Výrazně se ale EK rozhodla zvýšit peníze na fond infrastruktury, u něhož prostředky vzrostou z 12,9 miliardy na 40 miliard eur.
Nejvíc peněz půjde nejméně rozvinutým zemím
Prioritou budou podle komise i nadále nejméně rozvinuté regiony, jejichž HDP je nižší než 75 procent průměru EU. Ty by měly na projekty získat až 85 procent prostředků z unijních fondů.
Podle ministerstva pro místní rozvoj jsou návrhy komise výsledkem stávající obtížné ekonomické situace, kdy se snahy zemí EU zaměřují na fiskální konsolidaci, hospodářský růst a zaměstnanost.
"Česká republika jako jeden z největších příjemců prostředků kohezní politiky na hlavu v současnosti patří k zastáncům adekvátně financované kohezní politiky v rámci rozpočtu EU tak, aby mohla i nadále přispívat k socioekonomickému rozvoji především méně vyspělých členských států a regionů EU. Naším hlavním zájmem je také, aby v období 2014-2020 nedošlo k výraznému propadu poskytovaných prostředků kohezní politiky pro ČR," řekl Daniel Braun, první náměstek ministra pro místní rozvoj.
O návrzích dlouhodobého rozpočtu i konkrétních podmínkách pro čerpání fondů, které dnes Bruselu nastínil, budou jednat europoslanci a členské země EU.
