Vyplývá to z předběžného dokumentu zemědělského odboru Evropské komise, oznámila agentura Reuters.
Zástupci českého státu i potravinářů nad rozhodnutím Bruselu kroutí hlavou.
"Nejsme si vědomi, že bychom měli před vstupem nadnormativní zásoby," tvrdí mluvčí ministerstva zemědělství Martin Severa.
"Podle našeho názoru bylo vše v pořádku, ale konkrétně to můžeme komentovat až budeme mít oficiální sdělení ze strany Evropské unie," dodává.
Konkurence v nových státech EU
Unie pohrozila novým členským státům před jejich vstupem značnými pokutami v případě, že se v nich vytvoří nezvykle vysoké zásoby. Obávala se totiž, že obchodníci, výrobci i domácnosti budou hromadit různé zboží od masa a obilí po česnek a jogurty, aby je po vstupu do Unie prodali za vyšší ceny.
"Ve srovnání s předchozím rozšířením o Rakousko, Finsko a Švédsko byla zjištěno velké množství nadměrných zásob," píše se podle agentury Reuters v dokumentu, který by měl být představen 25 evropským komisařům 20. dubna.
"Pokud vím, zpráva Evropské unie to uzavřela s tím, že problém to je jen na Slovensku a v některém z Pobaltských států. Pro Česko platilo, že tu žádné nadměrné zásoby nebyly," říká prezident potravinářské komory Miroslav Koberna. Muselo by to podle něho být něco zcela nového.
"My jsme své zásoby oznámili a bylo nám řečeno, že jsme mez stanovenou Evropskou unií nepřekročili," říká šéf Cukrovary TTD Oldřich Reinberger. Právě cukr přitom měl spekulantům zajistit největší zisk, jeho ceny jsou v Unii více než třikrát vyšší než na světovém trhu. Bez zahrnutí cukru by výše pokut činila 374,31 milionu eur.
Nejvíce cukru má Estonsko
V hromadění zásob cukru je podle dokumentu Bruselu největším hříšníkem Estonsko, kterému hrozí pokuta 91,21 milionu eur. Pokutám kvůli nadměrným zásobám cukru čelí kromě Estonska také Kypr, Malta, Lotyšsko a Slovensko.
Před vstupem museli všichni, kdo pracují s velkými zásobami, nahlásit ministerstvu zemědělství stav u určených potravin. Podle stínového ministra zemědělství Jiřího Papeže (ODS) hrozba z Bruselu může problém znamenat.
"To už dnes těžko napravíme, ale asi by bylo dobré se ptát, kdo za to ponese zodpovědnost," říká Papež. Podle něho za to může špatná politika dotací, kdy se vyplácelo dlouho skladovat sušené mléko, máslo nebo i obilí.
