Tesco je jediným řetězcem, který tato data dobrovolně zveřejňuje. Ostatní obchody pouze uvádějí, že jde v jejich případě jen o jednotky procent z prodaných potravin. Už za dva roky se však musí kvůli dodatku ke směrnici o odpadech vyjádřit konkrétně.
„Vyhláška přichází ve chvíli, kdy jsou data stále zoufale nedostupná, a přitom tolik potřebná. Bez nich nebude možné nastavit efektivní postupy, jak řešit neuvěřitelné množství jídla, které každý rok vyhodíme,“ uvádí Anna Strejcová za iniciativu Zachraň jídlo.
Podle Strejcové je škoda, že neprošlo povinné měření odpadů u zemědělců, kteří odpovídají až za třetinu vyhozených potravin. „S našimi dobrovolníky jsme měli nespočet příležitostí vidět, jaké množství zeleniny se kvůli nárokům na vzhled zaorává zpět do půdy. Jsou to tisíce tun, které se do statistik pravděpodobně nedostanou,“ uvádí Strejcová.
Nejčastěji vyhazujeme zeleninu a ovoce
Zelenina a ovoce patří k nejčastěji vyhazovanému jídlu, až donedávna musely totiž tyto potraviny plnit nejen požadavky na čerstvost, ale i na tvar či velikost. Nyní však některé řetězce, jako Penny, Tesco či rohlik.cz, prodávají takzvanou křivou zeleninu. Ze zmíněného rozhodnutí Evropského parlamentu rovněž vyplývá, že jednotlivé země se mohou dobrovolně přihlásit k závazku snížit do roku 2025 množství potravinového odpadu o třetinu či do roku 2030 o polovinu. Zda tak učiní i Česko, zatím není podle vyjádření ministerstva zemědělství jasné.
„Česká republika přikládá problematice plýtvání potravinami velkou důležitost a plně podporuje snahy Komise předcházet ztrátám potravin v celém potravinovém řetězci,“ uvedla nekonkrétně mluvčí úřadu na zaslaný dotaz. Evropská unie se vrátí k problematice toho, zda zavést závazné limity na vyhozené jídlo, v roce 2023.
Spolupracuje většina obchodů
Tesco snížilo množství potravinového odpadu meziročně o čtvrtinu. Více než loni také darovalo organizacím, které je rozdaly lidem či jimi nakrmily zvířata. Snížení odpadu pomohl mimo jiné zákon platný od letošního roku. Ten nakazuje obchodům s prodejní plochou přesahující 400 metrů čtverečních nabídnout neprodané a nezkažené jídlo potravinovým bankám.
Pomůžeme lidem méně plýtvat zeleninou, říká šéf Tesca pro střední Evropu |
„Nyní spolupracujeme s více než 800 obchody a osmi logistickými centry,“ uvádí ředitelka České federace potravinových bank Veronika Láchová. Podle ní jde zhruba o sedmdesát procent všech obchodů.
Například Lidl, který má přes dvě stě prodejen, umožňuje potravinovým bankám, aby si zboží odvezly přímo z jeho skladů. „Již se stalo, že potravinová banka nabídnuté zboží odmítla. Ne však z důvodů kapacitních, ale proto, že nebyla vybavena na převoz a uchovávání většího množství chlazeného zboží,“ uvádí mluvčí diskontního řetězce Zuzana Holá.
Podle Veroniky Láchové obchodníci poskytují jako dar především trvanlivé potraviny. V jejich případě je totiž vše jednodušší. Zpravidla mívají delší trvanlivost a řetězce je mohou potravinovým bankám nabídnout i s prošlou minimální dobou trvanlivosti. Problémy jsou naopak s čerstvým zbožím. U mléčných výrobků potravinové banky požadují, aby byly aspoň dva dny před koncem spotřeby. „Určitě bychom uvítali více čerstvých potravin a pak také potraviny před datem minimální trvanlivosti,“ uvádí Láchová.
Sami obchodníci ale musejí zvážit, zda je lepší výrobek držet až do konce na pultu a poslat ho následně do popelnice, anebo jej darovat. Strategie jsou podle potravinových bank různé.
„U některých, jako je Tesco, Makro či Globus, funguje i dobře svoz čerstvých potravin,“ dodává Láchová. Některé obchodní řetězce však podle ní tyto potraviny nepovažují za bezpečné pro darování, a proto je nenabízejí. Stejně tak zatím příliš nefunguje darování potravin z lokálních obchodů mimo velké sítě.
Ošidné značení
Podle nedávno zveřejněné statistiky se v celé Evropské unii vyprodukuje ročně 88 milionů tun potravinového odpadu. Až za deset procent z tohoto množství je přitom odpovědné značení na potravinách, jak vyplývá z aktuální studie Bruselu. Na vině je konkrétně skutečnost, že se používají označení „minimální trvanlivost do“ a „spotřebujte do“.
Výzkumníci odhalili, že výrobci používají odlišné typy označení pro stejné produkty podle toho, ve které zemi se prodávají. Mimo jiné také zjistili, že obchodníci často používají označení „spotřebujte do“ i u produktů, kde to není potřeba, neboť to naznačuje, že je výrobek čerstvý.
Které potraviny se vyhazují nejčastěji
