"Nejlepší pobídkou pro letecké společnosti ke snížení emisí je vysoká cena paliva," řekl včera šéf sdružení leteckých dopravců IATA Giovanni Bisignani.
Dvoudenní setkání není jen přátelským posezením bossů aerolinek a výrobců letadel. Ze Ženevy od včerejška chodí jedna zpráva za druhou slibující velké změny v dopravě.
Zatím jde spíše o nezávazné proklamace, ale i to je pokrok - ještě nikdy se kapitáni leteckého průmyslu takto unisono na potřebě změn v technologii i způsobu řízení letového provozu neshodovali.
Symbolicky včera pod Alpami zapomněli na letité rozpory i dva nesmiřitelní rivalové - americký Boeing a evropský Airbus podepsaly dohodu o spolupráci, která má přinést méně emisí CO2 a nižší spotřebu. "Naše přístupy se mohou často lišit, ale máme stejný cíl: snížit dopady na životní prostředí," uvedl šéf Boeingu Scott Carson.
Cesta k "zelenosti" však jednoduchá nebude, nestačí totiž jenom snížit spotřebu letounů. Nebe křižuje stále více spojů, takže se vliv úsporných motorů na vypuštěném objemu emisí neodrazí. Na světových emisích CO2 se přitom letadla podílejí zhruba třemi procenty. Airbus i Boeing již testují stroje například na biopalivo nebo vodíkové články.
Dosud však není jasné, jestli vývoj nových modelů půjde tak rychle jako politické závazky. Třeba poradní rada pro výzkum letectví v Evropě chce snížit emise CO2 o polovinu do roku 2020, zplodiny oxidů dusíku o osmdesát procent.
Šetření prostředí jako marketingový tah
"Zelenání" se stalo pro řadu aerolinek i velkým marketingovým nástrojem: dopravci se chlubí, jak mají nová letadla či jak šetří ovzduší tím, že vydávají menší palubní časopisy. Nebo nabízejí cestujícím koupi "uhlíkového odpustku" na jejich let: vybrané peníze pak věnují například na výsadbu stromů.
Klíčem ke snížení zátěže nemusí být jen lepší letadla, ale i efektivnější řízení letového provozu. Vzdušný prostor nad Evropou je čím dál zahuštěnější a přibývá zpoždění.
Zácpy na letištích
Letadla často dlouho čekají před ranvejí na povolení ke startu a pálí tuny leteckého benzinu naprosto zbytečně. Nebo kvůli "zácpě" krouží nad letištěm a čekají na místo k přistání.
"Jen na tom, že letadlo čeká na povolení k vzletu, denně spotřebujeme tolik paliva jako na jedenáct letů mezi Frankfurtem a New Yorkem," řekl v rozhovoru pro MF DNES viceprezident Lufthansy Karsten Benz.
Aerolinky proto volají po jednotném evropském řízení letového provozu, které by mělo přinést menší zpoždění. A další úsporu ve spotřebě: letadla často nelétají přímo, ale občas si "zalétnou" jen proto, že přes některou zemi je navigace a řízení levnější.
Dopravcům se nelíbí ani evropský návrh na zahrnutí aerolinek do obchodování s emisními povolenkami. Místo toho si chtějí vytvořit vlastní.
