Budou Češi platit euro? Až za několik let

Splnění maastrichtských kriterií v oblasti veřejných rozpočtů - to bude podle náměstka ministra financí Jana Mládka nejtvrdší oříšek pro vstup České republiky do Evropské měnové unie poté, co se začlení do Evropské unie. Mládek míní, že se to podaří nejdříve za tři roky, spíš ale až za pět let od vstupu do EU. Letošní odhad deficitu veřejných rozpočtů je podle ministerstva financí 99,8 miliardy korun, což odpovídá asi 5,2 procenta hrubého domácího produktu. Maastrichtské dohody požadují tři procenta HDP.

V uvedené hodnotě se ale skrývá ještě jeden háček v podobě započítání příjmů z přivatizace do HDP. Když se tyto příjmy vyloučí, vzroste podíl veřejných dluhů na 7,7 procenta HDP.

Dluh veřejných rozpočtů navíc trvale narůstá, což je podle Mládka způsobeno především zprůhledněním financí, kdy se objevují zakrývané a přehlížené problémy z minulých let.

Nemalý podíl patří také privatizaci bank, které vláda před prodejem očišťovala od špatných úvěrů. Velký kus dlužnického koláče připadá také na zvyšující se mandatorní výdaje státu (platby ze zákona, např. důchody).

Mládek soudí, že k vyřešení patové situace je třeba politické shody, nejlépe by prý bylo, kdyby s řešením přišla po volbách většinová vláda.

Poukázal také na fakt, že za veřejné rozpočty není u nás zodpovědný žádný úřad. "MF má na
starosti státní rozpočet, ale za veřejné rozpočty nenese nikdo zodpovědnost," upozornil. MF například nemůže zasahovat do rozpočtu obcí.

Obecní rozpočty byly zatím vyrovnáné. Mládek ale varoval před faktem, že vyrovnanost zajišťovaly zisky z prodeje lukrativních energetických akcií, které obcím již docházejí.

Pozornost komisařů EU se v poslední době přesouvá z jednoho bodu na druhý. Zpočátku například kladli velký důraz na liberalizaci trhů, což ČR splnila. Nyní sledují především fungování podniků a vymáhání špatných úvěrů.

"Cítil jsem rozčarování z kritiky," řekl Mládek, podle kterého tyto věci existují dlouhou dobu a EK na ně začne upozorňovat v době, kdy je snaha je řešit.