Státní pokladnu bude mít pod dozorem současný náměstek Eduard Janota.

Státní pokladnu bude mít pod dozorem současný náměstek Eduard Janota. | foto: Michal Sváček, MAFRA

Budoucí ministr financí Janota: Budeme šetřit a zmrazíme mzdy

  • 34
Do poslední chvíle prý Eduard Janota doufal, že politické strany přijmou za staronového ministra financí do úřednické vlády odstupujícího Miroslava Kalouska. To se nestalo, a tak náměstek pro rozpočet souhlasil, že ministerstvo bude několik měsíců řídit.

"V rámci předsednictví EU vedeme složitá jednání, pro každého by bylo velice obtížné do toho rychlíku na poslední měsíc naskočit. Nechtěl jsem to komplikovat," říká budoucí ministr financí.

Jak se na novou funkci těšíte?
Vím, do čeho jdu, tak se moc netěším.

Kdo bude místo vás náměstkem pro veřejné rozpočty?
Ještě nevím. Chci, aby tam někdo byl, není možné, aby post nebyl obsazený. Asi to bude někdo zevnitř ministerstva financí.

Padá spousta čísel o tom, jak velký bude letos deficit rozpočtu. To poslední, zatím nejpravděpodobnější číslo zní 150 miliard korun. Za jakých podmínek to nebude víc?
Deficit se dá udržet kolem 150 miliard, pokud vláda letos nepřipustí další navyšování rozpočtu jednotlivým ministerstvům. Navíc resorty nemohou dostat cokoliv mimo rozpočet. A budu také doporučovat, aby vláda zabránila utracení nevyčerpaných peněz z roku 2008. Jde asi o 10 až 12 miliard, které resorty bez svolení vlády nemohou vyčerpat.

Deficit se tedy neprohloubí, pokud nebudou chtít ministerstva utrácet víc?
Problémem je především výpadek příjmů – ten se na deficitu podílí až z 90 procent. Nikdo nečekal, že bude pokles ekonomiky 2,3 a více procent. Neplní se naplánovaná výše vybraných daní a pojistného, letos vypadne na příjmech kolem 120 miliard.

A příští rok?
To bude chybět na příjmech už 160 miliard oproti rozpočtovému výhledu. Výpadek příjmů je elementární problém na příští rok.

Eduard Janota (57)

Vystudoval finance na Vysoké škole ekonomické v Praze. Patří k úředníkům–veteránům, na ministerstvu financí v odboru státního rozpočtu pracuje už 31 let. Za své působení zažil celkem jednáct ministrů financí.

Eduard Janota je vášnivým cestovatelem a jako úředník při vymáhání zahraničních dluhů procestoval celý svět. Je ženatý, má dva syny a rád pije víno. Není členem žádné politické strany.

Nemělo by se dělat něco s tím, za co se státní peníze utrácejí?
To, že máme špatnou strukturu výdajů rozpočtu, jsme věděli vždy. Zavírali jsme oči nad tím, jak rostly mandatorní výdaje (stanovené zákonem, pozn. red.) a vytěsňovaly výdaje na vědu, investice, vzdělání. Ale enormní příjem z daní tento problém vždy nějak přebil.

Jak bude vypadat rozpočet 2010?
Deficit je podle výhledu 212 miliard, tedy 6,7 procenta HDP. Škrtat by se mělo v řádu několika desítek miliard. Můžeme se dostat níže na 150 miliard, tedy 4,7 procenta HDP. To je pochopitelně daleko do tříprocentního maastrichtského kritéria a oddaluje to přijetí eura.

Kde se dá na příští rok škrtat?
Budeme-li chtít udržet deficit kolem čtyř až šesti procent, což je ještě číslo, které se blíží průměru zemí EU, budou opatření plošná. Desetinu si škrtne každé ministerstvo, zmrazíme mzdy ve státní sféře.

V parlamentu se teď schvalují protikrizové balíčky. Jak se na deficitu podepíší?
Pokud by se neudělalo vůbec nic, tedy žádné snížení sociálního pojištění, zrychlení odpisů nebo odečet DPH na služební auta, a ekonomika se nechala napospas vývoji, deficit by na příští rok mohl být přes 200 miliard. Co se týká návrhů ČSSD, těch výdajů nebylo tolik. Tam byla vláda ochotna jednat asi jen o 10 miliardách na šrotovné, vyšší nemocenské a dávky v nezaměstnanosti.

Schodek rozpočtu znamená, že si na to Česko bude muset půjčit nové peníze na dluhopisovém trhu. Jak se nám prodraží financování?
O číslech nechci spekulovat. Nicméně letos může dojít vzhledem k problémům některých zemí k neočekávaným výkyvům a řádovému zdražení financování. Na trhu navíc soupeří o peníze věřitelů země s lepším ratingem než my – Británie nebo Irsko, což nám financování prodraží. V případě deficitu 150 miliard budeme platit na úrocích za státní dluh už nikoliv 50 miliard, ale 60. Nárůst je enormní.