Ty stupňují svůj tlak už ve chvíli, kdy na veřejnost pronikají jen kusé informace o tom, co ministerstvo chystá. "Je potřeba se ptát, komu tím ministerstvo vlastně prospěje.
Třídění PET lahví je u nás na evropské špičce, zavedením záloh se objem recyklovaných obalů o mnoho nezvýší. Každopádně to bude dobrý profit pro výrobce automatů na výkup obalů," tvrdí Jan Bláha, tajemník Českého sdružení pro obaly a životní prostředí.
Profesní organizace včetně například Potravinářské komory či Svazu výrobců nealkoholických nápojů chtějí, aby zůstalo vše tak, jak je nyní. Tedy na dobrovolnosti lidí třídit odpad.
Spor o náklady
Ministerstvo zdůvodňuje zavedení záloh tím, že se u nás vytřídí zhruba jen polovina plastových lahví a zbytek končí na skládkách nebo ve spalovnách.
"Každá vratná lahev, která se patnáctkrát otočí, umožní ušetřit čtrnáct lahví nevratných. To je ohromná úspora energie a ropy," tvrdí Bursík.
Podle ředitele Obalového institutu Vlada Volka se však každá vratná plastová lahev může použít zhruba pětkrát, navíc je k její výrobě potřeba více suroviny a také energie potřebná k opětovnému vymytí a dopravě.
Materíály nebyly připraveny
Zástupci ministerstva životního prostředí zatím cestují po Evropě a zkoumají výhody a nevýhody systémů vratných obalů v zemích, kde byly již zavedeny. "Do konce roku by měl být vládě předložen návrh novely zákona o odpadech, který se zálohami počítá," uvedl poradce ministra Bursíka David Vondrouš.
Pokud návrh projde parlamentem, měl by platit od poloviny roku 2009. Najít politickou podporu pro zavedení převratných změn však nebude snadné: proti takovým plánům se už vyjádřilo například ministerstvo průmyslu a obchodu.
Se zástupci průmyslu se už úředníci sešli před měsícem, ale jednání bylo přerušeno. "Nebylo to nejvhodnější, ještě nebyly příliš dobře připravené materiály," uvedl Vondrouš.
Se sdruženími bojujícími proti zavedení vratných lahví chce ministerstvo dál jednat. První jeho návrhy počítají s tím, že zálohy se budou platit téměř za všechny nápojové lahve i plechovky.
Zákazníci si budou moci vybrat ze dvou různých lahví: na jedno použití s vyšší zálohou a na více použití, která bude levnější. Tak to funguje například v Rakousku.
O výši zálohy zatím ministerstvo jedná, mluví se o částce do deseti korun.
Výrobci: Recyklaci odpadů to nepomůže
Obavy z nákladů v řádu desítek miliard korun, které si vyžádá přechod na vratné lahve, mají hlavně výrobci nápojů. Novela zatíží i obchodníky, kteří si budou muset koupit nápojové automaty za stovky tisíc.
Podle Svazu výrobců nealkoholických nápojů si řada firem nebude moci dovolit investovat tolik peněz do nákupu nových výrobních linek. Výrobci nevěří ani tomu, že se podaří zvýšit podíl recyklovaných obalů na sto procent, jak se domnívá ministerstvo.
"Vzhledem k tomu, že zálohy ani v Německu nevedly ke zvýšení podílu opakovaně použitelných obalů, snad žádný soudný člověk nemůže spoléhat na to, že v Česku tomu bude jinak," podotkl Volek.
Špatná studie
Ministerstvo si už loni nechalo vypracovat studii, která ukazuje, že by zavedení vratných lahví mohlo zdražit nápoje až o sedm procent.
Studie, kterou v úterý úřad zveřejnil, navíc uvádí, že zálohová povinnost celkové množství odpadu k recyklaci zvýší jen nepatrně.
Samo ministerstvo však nyní s jejími závěry nesouhlasí. "Studie byla špatně zadaná předchozím vedením odboru odpadů. Je postavena na špatném zadání a výsledek nemůže být dostatečně relevantní," uvedl mluvčí ministerstva Jakub Kašpar.
