Kurz akcií se při denním obchodování může pohybovat v rozmezí plus mínus dvacet procent od kurzu, na kterém začínal. Pokud dojde k překročení tohoto pásma, je povinen orgán burzy převést obchodování s tímto titulem do tzv. uzavřené fáze, kde je pak možné kurzové rozpětí plus mínus pět procent. Toto opatření má zabránit spekulacím, které by mohly poškodit akcionáře, nebo společnost.
Prodej české spořitelny začne v dubnu, Komerční banky v červnu
Vláda na svém zasedání rozhodla o velmi rychlém postupu privatizace České spořitelny a Komerční banky. Inzerát na prodej České spořitelny bude zveřejněn již v dubnu a závazné nabídky na koupi České spořitelny budou muset investoři předložit do konce října letošního roku. V případě Komerční banky vláda počítá se zveřejněním inzerátu na prodej letos v červnu a s předložením závazných nabídek v prosinci. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr financí Ivo Svoboda."Určit termín podepsání smlouvy s konečným zájemcem je však v tuto chvíli obtížné a krajně nekorektní", dodal Svoboda. První reakce ekonomů na urychlení privatizace bank jsou velmi pozitivní, i tak však předpokládají ukončení jejich prodeje nejdříve v polovině příštího roku.
Už ve svém projevu na úterním Žofínském fóru oznámil Miloš Zeman poměrně překvapivé urychlení privatizace velkých českých bank, ve kterých stát prostřednictvím Fondu národního majetku drží majoritní podíly. "Nemám nic proti rychlosti, je-li efektivní. Nemohu vyloučit, že pokud se najde seriózní zahraniční partner, který předloží lukrativní nabídku, je možné, aby k tomu došlo už patrně ve druhém pololetí 1999," prohlásil. Podle jeho vyjádření lze očekávat prodej ČSOB zhruba v polovině letošního roku, Česká spořitelna by tak v případě příznivých podmínek mohla být prodána do konce roku. Až dosud se všeobecně předpokládalo, že stát se svých podílů zbaví do konce roku 2000, možná ještě později. Inzeráty ve světovém tisku už v loňském roce zahájily privatizaci ČSOB, která je z dosud neprivatizovaných bank v nejlepším stavu, její prodej by proto měl být relativně bezproblémový.
To se nedá říci o Komerční bance a České spořitelně. Jejich špatný stav vedl k úvahám, zda tyto banky nejdříve sanovat a teprve pak nabídnout k privatizaci, či jejich revitalizaci přenechat až novým vlastníkům, což by se ale pochopitelně projevilo na jejich ceně. Zdá se tedy, že vláda se přiklání k druhé variantě. Jak Miloš Zeman prohlásil, Komerční banka nemůže při své restrukturalizaci očekávat pomoc ze státní pokladny, nicméně se objevují názory, podle kterých bude prodej Komerční banky bez pomoci státu v podstatě nemožný.
Trochu jiná situace nastává u České spořitelny, kde na mimořádné valné hromadě svolané Fondem národního majetku, bylo schváleno navýšení základního jmění ústavu a tím vylepšení účetní bilance banky. Toto rozhodnutí bylo však víceméně motivováno politicky, protože bez zásahu státu, který ve spořitelně drží skoro 45 % akcií, by byly ohroženy vklady více než dvou milionů drobných střadatelů.
Jak na Žofínském fóru premiér nastínil, lze očekávat prodej majetkových podílů státu v bankách do rukou zahraničních strategických investorů, pokud možno z Evropské unie a pokaždé z jiné země.
