Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bush chce do ekonomiky pumpovat miliardy

  12:05aktualizováno  12:05
Churavějící americkou ekonomiku má postavit na nohy Bushova finanční injekce. Ozdravná kúra v hodnotě 60 až 75 miliard dolarů zahrnuje snižování daní z příjmu a daňové úlevy pro domácnosti s nižšími příjmy. Podle ministra financí Paula O'Neilla jsou ve hře i daňová zvýhodnění pro firmy a možná i zvýšení minimální mzdy.

Pokud projde Bushův návrh Kongresem, přesáhne celková výše státní finanční pomoci od začátku teroristických útoků sto miliard dolarů. Kongres totiž už odsouhlasil čtyřicetimiliardový nouzový balík a následně i patnáct miliard na podporu aerolinek.

S prezidentovým záměrem vyjádřili předběžný souhlas už i zástupci opoziční Demokratické strany a šéf centrální banky Alan Greenspan. Podle Greenspana by ovšem měl mít podpůrný balíček jen omezenou platnost, na jeden nebo dva roky. Demokraté zase upozorňují na to, že příliš vysoké státní výdaje by mohly předznamenat návrat k deficitnímu hospodaření a způsobit v budoucnu rozpočtové problémy.

Co například obsahuje Bushův plán?

- Urychlení některých daňových škrtů, které jsou součástí už schváleného desetiletého projektu na snížení daní v souhrnné výši 1,35 bilionů dolarů. Konkrétně snížení daně z příjmů o jedno procento, které mělo původně přijít až v roce 2004, by mělo vstoupit v platnost už od roku 2002.

- Prodloužení lhůty, během které mají nezaměstnaní nárok na podporu. Toto období je nyní dlouhé 26 týdnů, uvažuje se o jeho rozšíření o dalších 13 týdnů.

- Zrychlení odpisů má podpořit investice ve firmách.

- Zvýšení minimální hodinové mzdy až o 1,50 dolaru. Minimální sazba je v současnosti 5,15 dolaru.

Podle ministra financí O'Neilla narušily teroristické útoky vážným způsobem fungování amerického hospodářství, které se s obtížemi potýká již delší dobu. Proto je podobný stimul pro Spojené státy nezbytný. "Spotřebitelé zůstali doma a v důsledku toho se teď zdá být jisté, že až se sečtou čísla za třetí čtvrtletí, naše ekonomika vykáže pokles," řekl O' Neill.

Vzápětí ministr ještě dodal, že HDP bude zřejmě klesat i ve čtvrtém čtvrtletí a nelze vyloučit ani ztrátu v prvních třech měsících roku 2002. Takový propad v devíti po sobě jdoucích měsících zažily USA naposledy v letech 1990-91. Od té doby země prožívala rekordní expanzi.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Šéf Pražské plynárenské Pavel Janeček
Ani elektřina, ani plyn. Budoucností jsou spalovací motory, říká plynárník

Neuplyne týden, aniž by nějaký významný politik neohlásil přechod k elektromobilitě. O konci spalovacích motorů se stále častěji mluví i v automobilkách. Ale...  celý článek

Ilustrační foto
Vajec je tak málo, že se prodávají v aukcích. Zdraží až na 6 korun

Vejce v obchodech začínají zdražovat. V příštích týdnech může stát jedno vejce 5 až 6 korun. Na trhu je jich takový nedostatek, že producenti začali prodávat...  celý článek

Obchodní ředitel řetězce COOP Josef Plesník
Vzpomínky na JZD nám škodí, mladé družstva nelákají, říká šéf COOP

COOP letos slaví 170 let. Na velký večírek to však nevypadá. Obce nechávají obchody zavřít a mladí se do družstevničení nehrnou. Až 800 prodejen může být brzy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.