Jednoho člena průměrné domácnosti stálo bydlení včetně energií v roce 2003 zhruba 1400 korun měsíčně, více než pětinu všech výdajů. O deset let dříve mu stačilo 470 korun, pouhých 14 procent z výdajů. Příjmy lidí však rostly pomaleji.
Na druhou stranu pořízení bytu či domu je jednodušší než před deseti lety. Nabídka bytů je větší, staví se a obce privatizují. Banky jsou vstřícnější, existuje stavební spoření a hypotékám přejí relativně nízké úroky.
Ve srovnání se západními sousedy však Česko stále velmi zaostává. Podle statistického úřadu zaplatí dnes lidé za pořízení domu nebo bytu v průměru bezmála dva miliony korun. Na to musí česká domácnost obětovat osmileté příjmy. Naopak třeba Britům stačí pět ročních platů a evropský průměr je ještě nižší.
"V zemích západní Evropy se náklady na pořízení bytu pohybují v rozpětí pouze 1,8- a 3,5násobku průměrného ročního příjmu domácnosti," uvádí autor studie Štefan Schlosser. Do příjmů se započítává vše, co rodina za rok vydělá, tedy nejen mzda, ale i vedlejší příjmy.
Rodinné rozpočty jsou napjaté
Statistici však upozorňují na to, že rodinné rozpočty už jsou napjaté. Při půjčce dvou milionů se splatností dvacet let musí podle nich lidé měsíčně zaplatit téměř devět tisíc korun. "To je částka neúnosně vysoká vzhledem k čistým příjmům domácností, které vycházejí 8175 korun na člena," dodávají.
Na to, aby banka půjčila na byt rodině se dvěma dětmi zmíněné dva miliony, museli by rodiče mít celkem více než 25 tisíc korun čistého měsíčně. "To by měly dát dohromady dva čisté průměrné příjmy. Ale je pravda, že pokud je manželka na mateřské, tak to většinou bývá problém," vypočítává Jan Sadil, šéf Hypoteční banky.
Situaci však nevidí tak černě jako statistici, kteří vycházejí z průměru. "Je mýtus, že hypotéky musí jít vždy do milionů. Mimo Prahu lze sehnat nemovitosti i za mnohem nižší částky," dodává Sadil. Na milionový úvěr by stačil příjem domácnosti necelých dvacet tisíc měsíčně.
