Za pozitivním vývojem stojí rekordní přírůstky v mnoha regionech. Karlovarský kraj hlásí, že se v něm mezi dubnem a červnem letošního roku rozestavělo 398 bytů, což je v historii samostatné České republiky nejvyšší čtvrtletní přírůstek. Padl rekord i v Pardubickém kraji, kde se poprvé od roku 2009 rozestavělo přes 500 bytů.
V Moravskoslezském kraji se jich zahájilo téměř dvakrát tolik. Poptávku v tomto regionu umocňuje stěhování lidí z chudších oblastí kraje. „Města jako Karviná, Orlová či Havířov se za posledních deset let postupně vylidňují. Mladí lidé se stěhují buď do blízkosti větších měst, jako je Ostrava, nebo do měst, která jsou na ni dobře napojena, jako je Opava nebo Frýdek-Místek,“ popisuje Lukáš Klus z místní pobočky realitní kanceláře Re/Max.
Po pozitivních výsledcích z prvního čtvrtletí, které někteří analytici označovali za náhodnou souhru několika větších projektů, se tak výstavbě bytů nadále daří. „Zejména je to reakce na silnou poptávku a růst cen bytů v uplynulých letech,“ říká Ondřej Zabloudil z oddělení nemovitostí společnosti Deloitte. Opožděná reakce stavitelů je podle něj důsledkem dlouhých povolovacích řízení.
V některých krajích se však pozitivní čísla ze začátku roku obhájit nepodařilo. V Libereckém kraji se počet zahájených bytů mezičtvrtletně propadl na polovinu, v Jihomoravském kraji klesl z 1,5 tisíce na zhruba devět stovek. V Brně totiž zahájení rozsáhlého projektu Ponava City se stovkami bytů představovalo pouze jednorázový výkyv ve výstavbě.
„Závažným současným problémem Brna je paralýza odboru územního plánování a rozvoje,“ vysvětluje Marek Vinter, předseda správní rady Asociace brněnských architektů a stavitelů. Místo třicetidenní zákonné lhůty k vydání stanoviska k připravovaným stavbám odbor podle Vintera nechává stavebníky čekat déle než tři čtvrtě roku. Město se však podle něj snaží problémy s územním plánováním řešit.
Zatím však developeři volí spíš jiná města, například Plzeň. „I když by raději stavěli ve větších městech, tak míří k nám, protože máme moderní územní plán, který může flexibilně reagovat na jejich požadavky,“ uvádí ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje plzeňského magistrátu Irena Vostracká.
Nová výstavba ve městě v posledních letech bují i proto, že ve srovnání s dalšími regiony jsou zde mnohem kratší povolovací procesy. „Za určitých podmínek zde lze realizovat projekt za dva až tři roky,“ říká Vostracká.
Plzeň je díky tomu atraktivní i pro pražské developery, kde jsou tyto lhůty mnohem delší. „V Praze trvá průměrnému bytovému projektu více než pět let, než dostane stavební povolení. Od akvizice do kolaudace pak uběhne průměrně devět let,“ popisuje Zabloudil.
Navzdory tomu počet rozestavěných bytů roste v posledních třech letech i v hlavním městě. „Spíše než o souhru okolností se jedná o výrazný trend oživení bytové výstavby,“ míní mluvčí Institutu plánování a rozvoje hlavního města Marek Vácha. Například bytů v bytových domech se v metropoli za druhé čtvrtletí rozestavělo nejvíc za poslední čtyři roky.
Pražští developeři však tento optimismus nesdílejí. „Průměr posledních let je velmi nízký a stále naprosto nedostačující. Od roku 2010 se v Praze povoluje průměrně jen 2 422 bytů ročně, metropole však potřebuje téměř čtyřikrát více,“ uvádí mluvčí Central Group Radek Ježdík.
Bytovým deficitem kromě Prahy nadále trpí i zbytek republiky. „Nyní to vypadá na necelých 36 tisíc bytů ročně. V roce 2008 se jich ale stavělo asi 47 tisíc a téměř všechny se prodaly. A tehdejší poptávka byla výrazně slabší než dnešní,“ uvádí analytik ČSOB Petr Dufek. Podle něj by se tak mělo stavět zhruba o polovinu bytů více.
Podle jediného akcionáře největší tuzemské realitní kanceláře M&M Reality Petra Morcinka však už nyní hrozí, že developeři rozestavěné byty neprodají kvůli rostoucím cenám a nízké kupní síle obyvatel. „Za poslední rok došlo na trhu k obratu, výrazně vzrostly ceny stavebních prací či materiálu. Náš stavební projekt jsme proto odložili,“ říká.