Sands nyní apeluje na státy skupiny G20, aby se záležitostí zabývaly, než se v září sjedou na summitu v Číně.

Sands nyní apeluje na státy skupiny G20, aby se záležitostí zabývaly, než se v září sjedou na summitu v Číně. | foto: Profimedia.cz

Zakažte velké bankovky, pomáhají mezinárodnímu zločinu, vyzývá bankéř

  • 28
Bankovky s vysokou nominální hodnotou, například 50 liber, 100 dolarů nebo 500 eur, by měly být zakázány, usnadnilo by to boj s kriminalitou. Hotovost totiž do velké míry pořád hraje prim v podsvětí, mezi teroristy, pašeráky drog či daňovými podvodníky. V harvardské studii to tvrdí bývalý šéf banky Standard Chartered Peter Sands.

Bankovky vysoké nominální hodnoty u sebe v době elektronických plateb a bezkontaktních karet nosí stále méně běžných spotřebitelů. Hotovost ale do velké míry pořád hraje prim v podsvětí, mezi teroristy, pašeráky drog či daňovými podvodníky. Podle ekonomického listu Financial Times to uvedl bývalý šéf banky Standard Chartered Peter Sands.

„Kdyby byly bankovky s vysokou hodnotou staženy z oběhu, zločincům by to mohlo zkomplikovat život,“ uvedl Sands ve studii, kterou publikovala americká univerzita Harvard. „Bankovky s vysokou nominální hodnotou hrají malou roli ve fungování legitimní ekonomiky, zato v té nelegální mají roli klíčovou,“ uvedl Sands. „Ironií je, že zločincům je poskytují samy státy,“ dodal Sands.

Snahy již byly

Snaha limitovat pohyb některých bankovek se zatím omezovala na jednotlivé země. Například Londýn v roce 2010 požádal britské banky, aby přestaly obchodovat s pětiseteurovými bankovkami.

Vládní studie totiž ukázala, že je používají hlavně zločinci. Evropská komise minulý týden uvedla, že v rámci zásahu proti financování terorismu roli těchto „velmi žádaných“ bankovek prošetří.

Sands nyní apeluje na státy skupiny G20, aby se záležitostí zabývaly, než se v září sejdou na summitu v Číně. Dá se ale předpokládat, že návrh narazí na odpor především mezi některými skupinami, které se obávají, že zrušení nejhodnotnějších forem papírové měny je dalším krokem k takzvané bezhotovostní společnosti, ve které by banky a vlády mohly získat větší kontrolu nad osobními financemi.