Naprostá většina nových sjezdových lyží má přitom carvingové tvary. Jejich široké špičky a patky a mezi tím velké zúžení pod botou umožňují řezané oblouky i začátečníkům a méně zdatným lyžařům. Nemusí se jich však bát ani ti, kteří vyznávají akademický styl oblouků ve smyku.
Prokázal to velký test, který každoročně organizuje německý lyžařský časopis Skiläufer pod vedením pedagoga německého lyžařského svazu Waltera Kuchlera. Testování však bylo poněkud odlišné od praxe MF DNES, protože na testování výrobci lyží přímo spolupracovali. Výsledky přesto mohou pomoci těm, kteří by jinak v obchodě bezradně přecházeli před plnými regály.
Servismani firem dovezli na jaře loňského roku do tyrolského zimního střediska Svatý Jakub celkem devadesát osm nových modelů. Pětačtyřicet testovaných lyží, které se prodávají i na tuzemském trhu, popisujeme na druhé a třetí straně této přílohy.
Na každém páru se svezlo třicet zdatných amatérů. Pokud jejich hodnocení během testu kolísalo anebo nebyli schopni lyže zvládnout, vedoucí testu je vyřadil. Další třicítku testérů lyže živí. Buď to byli odborní poradci z obchodů nebo učitelé lyžování. Poslední třetina testovacích jezdců byli bývalí elitní závodníci Světového poháru v alpském lyžování nebo současní účastníci mistrovství světa v carvingu.
Během týdenního lyžování servismani své lyže mazali a brousili jim hrany. Byly tak v daleko lepší kondici než tytéž modely na nohou obyčejných lyžařů. Celkové výsledky však mazání nijak neovlivnilo, protože o všechny lyže bylo postaráno stejně.
Pokud si zákazník vybere konkrétní model, musí si koupit i správnou délku. Na rozdíl od klasických sjezdovek se carvingové lyže používají o pár centimetrů kratší, než je výška postavy jezdce. Na extrémních lyžích a carvingách pro zábavné kousky však lze vidět i mohutné muže na stopadesáticentimetrových prkénkách.
Výběr délky moderní lyže je tedy spíše záležitostí dobrého pocitu z jízdy než exaktně změřených parametrů. Je tak jednodušší pro ty, kteří mají možnost se na vybraném modelu svézt na svahu, a obtížnější pro toho, kdo vybírá naslepo. V Alpách je proto běžné, že se pořádají ukázkové akce, kde si lyžař může zdarma na pár jízd vypůjčit a vyzkoušet je přímo za jízdy. Jednotlivé firmy již podobné akce pořádají i v Krkonoších. Nejčastěji lze jejich stánky najít při mezinárodních závodech.
Úplný carvingový začátečník by se neměl lekat toho, že mu lyže zpočátku nejede podle jeho představ. Elegantní vzpřímený postoj s nohama u sebe mu totiž nebude moc platný. Teprve až mu do krve přejde široká stopa a bude zatěžovat obě lyže i v zatáčkách stejnou silou, pocítí stejně jako snowboarder na svém prkně, že krájí sníh a bez problémů vyjíždí z řezaných oblouků. Někteří carvingoví instruktoři jdou proto při školení svých svěřenců tak daleko, že jim mezi kolena dávají nafukovací míče, a nutí je tak jet neustále v ideální poloze.
Zpracováno podle časopisu SKILÄUFER/Dr. Walter Kuchler - Německo. Českou verzi testu otiskl Ski magazín 4/1998.
Prokázal to velký test, který každoročně organizuje německý lyžařský časopis Skiläufer pod vedením pedagoga německého lyžařského svazu Waltera Kuchlera. Testování však bylo poněkud odlišné od praxe MF DNES, protože na testování výrobci lyží přímo spolupracovali. Výsledky přesto mohou pomoci těm, kteří by jinak v obchodě bezradně přecházeli před plnými regály.
Servismani firem dovezli na jaře loňského roku do tyrolského zimního střediska Svatý Jakub celkem devadesát osm nových modelů. Pětačtyřicet testovaných lyží, které se prodávají i na tuzemském trhu, popisujeme na druhé a třetí straně této přílohy.
Na každém páru se svezlo třicet zdatných amatérů. Pokud jejich hodnocení během testu kolísalo anebo nebyli schopni lyže zvládnout, vedoucí testu je vyřadil. Další třicítku testérů lyže živí. Buď to byli odborní poradci z obchodů nebo učitelé lyžování. Poslední třetina testovacích jezdců byli bývalí elitní závodníci Světového poháru v alpském lyžování nebo současní účastníci mistrovství světa v carvingu.
Během týdenního lyžování servismani své lyže mazali a brousili jim hrany. Byly tak v daleko lepší kondici než tytéž modely na nohou obyčejných lyžařů. Celkové výsledky však mazání nijak neovlivnilo, protože o všechny lyže bylo postaráno stejně.
Pokud si zákazník vybere konkrétní model, musí si koupit i správnou délku. Na rozdíl od klasických sjezdovek se carvingové lyže používají o pár centimetrů kratší, než je výška postavy jezdce. Na extrémních lyžích a carvingách pro zábavné kousky však lze vidět i mohutné muže na stopadesáticentimetrových prkénkách.
Výběr délky moderní lyže je tedy spíše záležitostí dobrého pocitu z jízdy než exaktně změřených parametrů. Je tak jednodušší pro ty, kteří mají možnost se na vybraném modelu svézt na svahu, a obtížnější pro toho, kdo vybírá naslepo. V Alpách je proto běžné, že se pořádají ukázkové akce, kde si lyžař může zdarma na pár jízd vypůjčit a vyzkoušet je přímo za jízdy. Jednotlivé firmy již podobné akce pořádají i v Krkonoších. Nejčastěji lze jejich stánky najít při mezinárodních závodech.
Úplný carvingový začátečník by se neměl lekat toho, že mu lyže zpočátku nejede podle jeho představ. Elegantní vzpřímený postoj s nohama u sebe mu totiž nebude moc platný. Teprve až mu do krve přejde široká stopa a bude zatěžovat obě lyže i v zatáčkách stejnou silou, pocítí stejně jako snowboarder na svém prkně, že krájí sníh a bez problémů vyjíždí z řezaných oblouků. Někteří carvingoví instruktoři jdou proto při školení svých svěřenců tak daleko, že jim mezi kolena dávají nafukovací míče, a nutí je tak jet neustále v ideální poloze.
Zpracováno podle časopisu SKILÄUFER/Dr. Walter Kuchler - Německo. Českou verzi testu otiskl Ski magazín 4/1998.
