Analytici používají časové řady údajů při rozborech vztahů mezi jednotlivými veličinami a ověřování ekonomických hypotéz. Tyto řady ukazují například vývoj hrubého domácího produktu, úrokových sazeb, cen akcií a podobně.
Letošní laureáti Nobelovy ceny přispěli už v průběhu osmdesátých let k rozboru časových řad novými statistickými metodami.
Například na finančních trzích jsou velmi významné náhodné výkyvy během určitého časového období - volatilita - velmi důležité. Cena akcií či dalších finančních instrumentů je totiž na rizikovosti investice závislá.
Fluktuace se mohou v průběhu času lišit - turbulentní období s velkými výkyvy střídají klidnější úseky. Analytici však pro svou práci využívají modely, které počítají s konstantní volatilitou časových řad. Za výzkum právě na tomto poli byl oceněn Robert Engle.
Většina makroekonomických veličin sleduje určitý trend. Dočasná změna (například v HDP) tak má dlouhodobé následky. Tyto časové řady se nazývají nestacionární. Liší se od řad stacionárních, které v průběhu času nerostou, ale kolísají kolem určité hodnoty.
Clive Granger dokázal, že na každý z těchto typů řad je nutné použít odlišnou statistickou metodu, jinak jsou výsledky analýz značně zavádějící. Rozbor metod zkoumajících tyto typy časových řad ho vynesl až k Nobelově ceně.
Ve středu udělila akademie i cenu za chemii. Dvojice amerických vědců ji získala za výzkum struktury buněčných membrán. - více zde
 Americký ekonom Robert Engle (vlevo) a Brit Clive Granger získali za analýzy časových řad Nobelovu cenu pro rok 2003. |
