Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Časté změny daní škodí a jsou nákladné, říká expertka Alena Vančurová

  12:00aktualizováno  12:00
Daňový chaos u nás připomíná začátek 90. let. Politici experimentují s nesystémovými opatřeními a lidé i podnikatelé se musí přizpůsobovat, říká vedoucí katedry veřejných financí Vysoké školy ekonomické Alena Vančurová. Rozhovor je součástí ekonomického magazínu Trendy 2014.

Alena Vančurová, vedoucí katedry veřejných financí Vysoké školy ekonomické. | foto: Petr Kozlík

Co považujete v české daňové politice za největší nebezpečí?
Příliš časté změny. Musíme se jim všichni přizpůsobovat. To, že se například sazby DPH natřikrát zvyšovaly, je nákladné – musíte vyměnit software, udělat inventuru, rozhodnout o každé jednotlivé ceně výrobku. Obrovské náklady by se daly zkrátit, kdyby se to provedlo najednou. Děláme věci na poslední chvíli, jsou nesystematické a stále častěji vytváříme prostor pro špatné rozhodování jednotlivců.

Co tím myslíte?
Říká se tomu daňové pasti. Jednoduchý příklad: když máte dohodu o provedení práce a máte za ni 10 tisíc korun, tak dostanete čistého 8,5 tisíce. Když chcete mít jen o pár korun čistého pro sebe víc, tak podle zákona musíte zároveň odevzdat přes 2 350 korun navíc státu na dani z příjmu a na sociálním pojistném a váš zaměstnavatel k tomu musí přidat ještě 4 200 korun. Až do 12 400 sice vyděláváte hrubého víc, ale čistého máte méně. Politici ať si vymýšlejí, co chtějí, ale technické řešení daní by mělo být čisté a v rukou ekonomů.

Jste v poradním sboru ministra financí. Copak vás politici neposlouchají?
Opravdu nás neposlouchají. Nakonec dají na nějakou zájmovou skupinu, kterou potřebují do politického řešení. Například Hospodářská komora ČR má větší slovo než poradní skupiny.

Magazín trendy 2014


Magazín Trendy 2014 je k dostání u větších prodejců tisku za 89 korun. Objednávat jej můžete za stejnou cenu také prostřednictvím SMS ve tvaru: MFD TRN jmeno prijmeni ulice cislo mesto PSC (příklad Jan Novak Jindriska 11 Praha 110 00) na čísle 90211.

Trendy 2014 jsou také k dispozici v časopisové aplikaci MF DNES pro iPady a iPhony, která je ke stažení v AppStore pod jménem DNES+.

Ukázky z magazínu najdete ZDE.

Politici často mluví o tom, že zde jsou stamiliardové daňové úniky. Dá se z vašeho pohledu na ty peníze dosáhnout?
Hranice mezi legálním vyhýbáním se dani a trestným jednáním je velmi tenká. Uvědomte si, že daňová správa tahá za kratší konec provazu, úředníků jsou tisíce, proti nim však stojí miliony daňových subjektů a mezinárodní podnikatelské skupiny. Ty si zisk distribuují celosvětově. Je to hlavně o velkém byznysu, který si řeší daně globálně pro celou skupinu. Nějak s tím pohnout je hudba dosti vzdálené budoucnosti.

Říká se tomu agresivní daňové plánování, řeší se to dokonce na úrovni států OECD. Myslíte, že se to podaří změnit?
Některé státy se na to teď zaměřily víc, například Velká Británie. Tam to projednávali i v parlamentu a došlo k velké konfrontaci – i toto legální vyhýbání se bylo označeno za nemorální. Je to v morální rovině, právní dokazování je v době internetu velmi nákladné a složité – dokažte někomu, že nepodniká na Seychelách, ale tady. Peníze z úniků se vyrojí často z oblastí, odkud se financují některé teroristické skupiny. Boj proti terorismu se dá v tomto směru docela dobře využít, je tu pravděpodobnější politický úspěch.

Je podle vás spravedlivé rozdílné zdanění zaměstnanců a OSVČ, které je také často tématem politických debat?
Nůžky mezi zdaněním závislé a nezávislé činnosti se rozevírají. Klasický švarcsystém, tedy když bude dotyčný od 9 do 17 hodin v kanceláři, bude mít přidělenou práci, počítač, tak jeho daňové zatížení coby "dodavatele" bude zhruba pětkrát nižší, než když bude zaměstnanec. Nezávislá činnost má vyšší rizika a skutečně by měla být méně zdaněná, ale ne pětkrát.

Jak moc systému škodí daňové výjimky?
To je vliv zájmových skupin – každá má pocit, že bude lépe, když bude ve zdanění vidět. Například zdanění příspěvku odborů je odečitatelné ze základu daně, maximum 3 000 Kč, můžete na tom ušetřit necelou pětistovku za rok. Stojí to za to, aby se tím komplikoval zákon? Myslím, že ne. Léta se mluví o tom, že by se mělo omezit osvobození u daně z příjmu, ale kromě ataku na starobní důchodce se v tom nic nestalo. Je hrozně jednoduché někomu něco dát a hrozně těžké mu to pak vzít. Pokud chcete ten plevel vysloveně vymýtit, nepůjde to jinak než úplně novými zákony. Tak, jak jsme se připravovali na nový občanský zákoník nebo na daňový řád.

Máme v Česku progresivní daň, nebo ne? Pravice se několik let tvářila, že daň z příjmu je rovná, 15procentní.
Progresivita daně z příjmu u nás existuje, ale je schovaná ve velmi vysoké daňové slevě na poplatníka. Prvních 120 až 130 tisíc základu daně ročně není zdaněno, je to nulové pásmo, přitom říkáme, že máme lineární sazbu. Na daň z hrubé mzdy blížící se patnácti procentům dosáhnou jen ti, kdo přesáhnou stropy pojistného. To se pochopitelně změnilo se zavedením solidárního zvýšení daně.

Jak s progresí zamávala tato sedmiprocentní srážka pro příjmy nad strop sociálního pojištění (čtyřnásobek průměrné mzdy za měsíc)?
Měla se zavést dvoupásmová sazba. "Solidární" sice zní, ale dopadne to jen na někoho a ne tak, jak by mělo. Například na živnostníky se kvůli odlišnému výpočtu základu solidární přirážka vztahuje v okamžiku, kdy ještě nenarazili na strop důchodového pojištění. Je to další daňová past.

Mluví se o tom, že u některých položek by se mohla snížit DPH. Je reálné například osvobodit léky od této daně?
To nám nepovolí EU, snížená sazba nesmí být pod pěti procenty. Osvobození se dá teoreticky protlačit u léků přes zdravotnická zařízení, protože jejich výkony jsou osvobozené, ale u prodeje léků ne.

Alena Vančurová

Jedenáct let vede katedru veřejných financí na Fakultě financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Tuto školu také vystudovala, od roku 1991 na ní učí o daních. Spoluzakládala zde studijní obor Zdanění a daňová politika. Je v poradní skupině pro daňovou politiku ministra financí. Odreagovává se u vaření, nejvíc jí jde jihoevropská kuchyně, ochutnává při cestování. Jezdí také za operou, naposledy na Juana Diega Flóreze v Nápoji lásky. Za operou chodí i na přímé přenosy do kina, nejraději má klubové pražské kino Aero. Je vdaná, má dvě děti.

A co přesunutí základních potravin do nižší sazby?
Pokud na chleba bude nižší sazba a na rohlík ne, najednou se na trhu objeví třídekové chleby. A tak to bude se vším – čím víc budeme sazby diferencovat, tím víc tomu budeme své chování přizpůsobovat a raději si snížíme vlastní užitek nebo zvýšíme náklady, jen abychom nemuseli odvést státu vyšší daň.

Jaké tedy vidíte možnosti změn u DPH?
Máme tak vysokou sníženou sazbu, že dosahuje minimální úrovně základní sazby dané v EU, 15 procent. To je možná špatně, protože v konkurenci okolních států na tom nakonec nemusíme vydělat, odhady výběru přecenily skutečnost. EU připouští zavedení druhé snížené sazby, ale každá další sazba strašně zvyšuje administrativní náklady pro všechny zúčastněné subjekty, celkem až o třetinu. Domnívám se, že tudy cesta nevede, že bychom neměli rozšiřovat počet sazeb. Zvlášť v našem prostředí, kdy hrozí, že to zase někdo změní.

Spousta podnikatelů si stěžuje, že nedostávají za své daně odpovídající služby od státu. Mají správný pocit?
Nemyslím si, že mohou podnikat v pralese. Spotřebovávají infrastrukturu a mnoho pomocných činností kolem podnikání. To se dostáváme k pojmu fiskální iluze. Všichni si myslíme, že moc platíme a málo dostáváme, a neumíme si to spočítat. Jsem přesvědčená, že tím trpím taky. Skeptický Čech má tu propast vyšší.

Máme příliš složitý daňový systém?
Většina evropských států má daňové právo tlustší než u nás. Je to dáno delší historií. My jsme toho ještě tolik nestihli.

Jak hodnotíte současnou etapu daňového vývoje ve světle posledních dvaceti let?
Na začátku, od roku 1993, to bylo docela bouřlivé, systém se stavěl na zelené louce, ladil se, opravoval z roku na rok. Pak se to postupně uklidňovalo. V posledních letech mám pocit, že tvorba zákonů zase postrádá právní čistotu, že se vracíme k tomu, co jsme tenkrát omlouvali revolučním obdobím – ke změnám na poslední chvíli.

Můžeme se nějakou zemí inspirovat, co se týká nastavení daňového systému, třeba Rakouskem?
Daňové systémy jsou z velké části nepřenositelné, protože to musíte udělat na míru těch lidí, kteří v tom prostoru jsou. Rakušané jsou proti nám ukáznění, řada věcí by tu nefungovala. Když u nás chtěli zrušit základní slevu pro pracující starobní důchodce, tak pětina z nich to chtěla obejít. To by v Rakousku nebylo. Máme docela dobrý, standardní základ daňových pravidel. Pak jsme na něj začali nabalovat hodně nestandardní věci a ukazuje se, že většina z nich má stejně hodně pomíjivý život. Superhrubou mzdu už dnes všichni chtějí zrušit. Jsou to experimenty, které bychom mohli omezit.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Zbraně do Egypta i Saúdům. Česko kritizují za vývoz do nestabilních zemí

Česko vyváží zbraně do nestabilních oblastí a autoritářských zemí, jako jsou Egypt a Saúdská Arábie. Podle mezinárodní organizace Social Watch tím přispívá k...  celý článek

V rozvodně firmy ČEPS, provozovatele české přenosové soustavy, v Hradci u...
ČEPS krotí divoký proud z Německa. Spustil nové obří transformátory

Provozovatel české přenosové soustavy (ČEPS) v pátek v rozvodně v Hradci u Kadaně slavnostně zahájil provoz takzvaných PST transformátorů. Čtyři obří regulační...  celý článek

Marian Jurečka, ministr zemědělství, byl hostem pořadu iDNES.cz Rozstřel. (21....
Kolem másla vznikla panika, obchodníci toho využívají, tvrdí Jurečka

Tržní cena másla v Česku byla v srpnu 35 korun, řetězce je nyní nabízejí za 65 korun i více. „Marže je u obchodníků, nikoli producentů,“ řekl ministr...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.