První krok k reformě udělalo ministerstvo financí začátkem června. Rozhodnutím vlády převzalo od ministerstev průmyslu, zahraničí a zemědělství jejich vlastnické podíly v České exportní bance (ČEB) a Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) a stalo se jejich jediným akcionářem. V praxi to znamená, že ministr financí bude pánem nad oběma finančními ústavy a nebude muset dohadovat kompromisy s ostatními ministry.
Čekání na kupce. Za tureckou elektrárnu by Česko mohlo inkasovat 6 miliard |
Podle náměstka ministerstva financí Ondřeje Landy má úvěrování a pojišťování exportu fungovat tak, že EGAP nebude smět pojišťovat úvěry ČEB. Rizika špatného rozhodnutí ponese každá instituce sama za sebe, odpovědnost se jako dosud nebude ztrácet. Návrh změny předloží vládě v řádu měsíců.
„Dnes dochází pouze k přelévání ztráty z ČEB do EGAP a zaplatí to státní rozpočet. Má to jen tu výhodu, že obě představenstva mají alibi,“ podotýká Landa.
Změnou by se na obě instituce přeneslo více odpovědnosti, a zejména manažeři ČEB by byli opatrnější ve svých rozhodnutích. I tak bude ČEB nadále vystavena možnému tlaku ze strany politiků na to, komu přednostně půjčit ze státní kasy, bez ohledu na únosnost rizik a smysluplnost projektu.
Nepůjde o konkurenci soukromým bankám
Instituce mají působit odděleně. EGAP by pojišťoval úvěry komerčních bank, ČEB by poskytovala úvěry tam, kde komerční banky nepůjčí. Novela zákona, která působení ČEB a EGAP upraví, by mohla například definovat oblasti strategického zájmu – nabízí se letectví nebo vývoz zbraní. Ty jsou totiž pro komerční banky složitější.
„Nechceme po ČEB, aby konkurovala komerčním bankám. Na druhou stranu exportér musí přijít s projektem, který dává smysl,“ dodává Landa.
Vedle definovaných oblastí by se mohl ČEB podílet na syndikovaných úvěrech s dalšími komerčními bankami. Část úvěru poskytnutou komerční bankou by EGAP pojistil za stejných podmínek jako dnes.
„Státní a soukromé finanční instituce mohou žít vedle sebe, být komplementární i spolupracovat. Nemělo by ale docházet k vytěsňování soukromého financování,“ říká Pavel Štěpánek, výkonný ředitel České bankovní asociace, která sdružuje komerční banky.
Exportní banka by už na sebe neměla brát taková rizika jako dřív. „Obří úvěry typu Adularya čistě z ČEB považuji za téměř vyloučené,“ říká Landa. Podle Landy by žádná zahraniční banka úvěr na projekt, jako byla Adularya, sama neposkytla a EGAP by ho žádné komerční bance nepojistil.
Něco z Adularye se vrátí
Proč ale mají vůbec existovat obě instituce vedle sebe, když jejich špatná obchodní rozhodnutí stejně musí v případě velkých ztrát zahojit státní rozpočet?
Podpůrným argumentem je, že v některých případech si zahraniční obchodní partner, který chce dovézt české výrobky, přeje, aby ho úvěrovala státní banka, protože jí víc věří. Může se to týkat určitých zemí (typově Ázerbájdžán), nebo typu kontraktu (vojenské zakázky). Landa nicméně nevylučuje, že nové nastavení mezi státní bankou a pojišťovnou je jen mezikrokem. „Jak to bude s exportními institucemi dál, to se uvidí,“ říká.
Největší exportní průšvihy
|
Českou exportní politiku má na starosti ministerstvo průmyslu. „Pro české exportéry je klíčové, aby byly zachovány pilíře státní podpory exportu, tedy financování, pojišťování a dorovnávání úrokových rozdílů,“ uvedla k chystané změně mluvčí Štěpánka Filipová.
Vůbec největší exportní průšvih se završil loni, kdy ČEB vyhlásila pojistnou událost kvůli nesplácenému úvěru na zmíněnou tureckou elektrárnu a požádala EGAP o plnění. Ministerstvo financí kvůli tomu letos muselo dolít do pojistných fondů EGAP čtyři miliardy korun ze státního rozpočtu.
Část z půjčených 12 miliard by se měla vrátit. „Záležitost spěje k prodeji elektrárny formou dražby,“ uvedl Landa. Nebude to ale hned. V Turecku se chystají předčasné volby a prodej elektrárny není tamní politická priorita. „Nicméně jsou zde ambice to do konce roku stihnout,“ říká Landa.
Úkolem ČEB a EGAP je dostat z prodeje co nejvíc, vše má nicméně ve svých rukou turecký správcovský fond TMSF. „Klíčová je zejména transparentnost prodejního procesu a zajištění kvality informací dostupných v ‚data roomu‘ pro potenciální uchazeče o koupi elektrárny,“ uvedl mluvčí ČEB Jan Černý.
Podle informací MF DNES se jim podařilo dohodnout na tom, že Češi dostanou z prodeje minimální částku. Kolik, to je strategická informace, která by v dražbě mohla podrazit cenu. V praxi by to mělo fungovat tak, že fond nesmí vyplatit Česku méně, než je dohodnuto – například s odvoláním na úhradu souvisejících nákladů.
