Konec černých děr: na exportní banku a pojišťovnu dohlédne jeden úřad

  13:13aktualizováno  13:13
Ministerstvo financí změní způsob, jak pomáhat tuzemským exportérům. Aby se minimalizovaly miliardové přehmaty, jakým bylo třeba financování výstavby turecké elektrárny Adularya, ponese Česká exportní banka rizika ze špatných úvěrů sama. Ovládat ji pak bude – stejně jako Exportní a garanční pojišťovací společnost – ministerstvo financí. Dosud se o vládu nad nimi dělily čtyři resorty.

Pražské sídlo Exportní garnanční a pojišťovací společnosti (EGAP) | foto:  František Vlček, MAFRA

První krok k reformě udělalo ministerstvo financí začátkem června. Rozhodnutím vlády převzalo od ministerstev průmyslu, zahraničí a zemědělství jejich vlastnické podíly v České exportní bance (ČEB) a Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) a stalo se jejich jediným akcionářem. V praxi to znamená, že ministr financí bude pánem nad oběma finančními ústavy a nebude muset dohadovat kompromisy s ostatními ministry.

Čekání na kupce. Za tureckou elektrárnu by Česko mohlo inkasovat 6 miliard

Podle náměstka ministerstva financí Ondřeje Landy má úvěrování a pojišťování exportu fungovat tak, že EGAP nebude smět pojišťovat úvěry ČEB. Rizika špatného rozhodnutí ponese každá instituce sama za sebe, odpovědnost se jako dosud nebude ztrácet. Návrh změny předloží vládě v řádu měsíců.

„Dnes dochází pouze k přelévání ztráty z ČEB do EGAP a zaplatí to státní rozpočet. Má to jen tu výhodu, že obě představenstva mají alibi,“ podotýká Landa.

Změnou by se na obě instituce přeneslo více odpovědnosti, a zejména manažeři ČEB by byli opatrnější ve svých rozhodnutích. I tak bude ČEB nadále vystavena možnému tlaku ze strany politiků na to, komu přednostně půjčit ze státní kasy, bez ohledu na únosnost rizik a smysluplnost projektu.

Nepůjde o konkurenci soukromým bankám

Instituce mají působit odděleně. EGAP by pojišťoval úvěry komerčních bank, ČEB by poskytovala úvěry tam, kde komerční banky nepůjčí. Novela zákona, která působení ČEB a EGAP upraví, by mohla například definovat oblasti strategického zájmu – nabízí se letectví nebo vývoz zbraní. Ty jsou totiž pro komerční banky složitější.

Fotogalerie

„Nechceme po ČEB, aby konkurovala komerčním bankám. Na druhou stranu exportér musí přijít s projektem, který dává smysl,“ dodává Landa.

Vedle definovaných oblastí by se mohl ČEB podílet na syndikovaných úvěrech s dalšími komerčními bankami. Část úvěru poskytnutou komerční bankou by EGAP pojistil za stejných podmínek jako dnes.

„Státní a soukromé finanční instituce mohou žít vedle sebe, být komplementární i spolupracovat. Nemělo by ale docházet k vytěsňování soukromého financování,“ říká Pavel Štěpánek, výkonný ředitel České bankovní asociace, která sdružuje komerční banky.

Exportní banka by už na sebe neměla brát taková rizika jako dřív. „Obří úvěry typu Adularya čistě z ČEB považuji za téměř vyloučené,“ říká Landa. Podle Landy by žádná zahraniční banka úvěr na projekt, jako byla Adularya, sama neposkytla a EGAP by ho žádné komerční bance nepojistil.

Něco z Adularye se vrátí

Proč ale mají vůbec existovat obě instituce vedle sebe, když jejich špatná obchodní rozhodnutí stejně musí v případě velkých ztrát zahojit státní rozpočet?

Podpůrným argumentem je, že v některých případech si zahraniční obchodní partner, který chce dovézt české výrobky, přeje, aby ho úvěrovala státní banka, protože jí víc věří. Může se to týkat určitých zemí (typově Ázerbájdžán), nebo typu kontraktu (vojenské zakázky). Landa nicméně nevylučuje, že nové nastavení mezi státní bankou a pojišťovnou je jen mezikrokem. „Jak to bude s exportními institucemi dál, to se uvidí,“ říká.

Největší exportní průšvihy

  • Turecká elektrárna Yunus Emre (projekt Adularya) Nedostavěna, zestátněna, dodavatel Vítkovice Power Engineering, škoda 12 miliard Kč
  • Sibiřská elektrárna Poljarnaja Dodavatel PSG International škoda 7 miliard Kč, EGAP zkrátil ČEB pojistné plnění kvůli nedodržení smlouvy o 80 procent
  • Paroplynové elektrárny Balloki a Muridke v Pákistánu Dodavatel Škodaexport nedostavěl, škoda 1,1 miliardy Kč, zákazník si dostavěl později sám. 
  • Sklárny v Rusku Dodavatel Sklostroj Turnov, škoda minimálně 2,7 miliardy Kč

Českou exportní politiku má na starosti ministerstvo průmyslu. „Pro české exportéry je klíčové, aby byly zachovány pilíře státní podpory exportu, tedy financování, pojišťování a dorovnávání úrokových rozdílů,“ uvedla k chystané změně mluvčí Štěpánka Filipová.

Vůbec největší exportní průšvih se završil loni, kdy ČEB vyhlásila pojistnou událost kvůli nesplácenému úvěru na zmíněnou tureckou elektrárnu a požádala EGAP o plnění. Ministerstvo financí kvůli tomu letos muselo dolít do pojistných fondů EGAP čtyři miliardy korun ze státního rozpočtu.

Část z půjčených 12 miliard by se měla vrátit. „Záležitost spěje k prodeji elektrárny formou dražby,“ uvedl Landa. Nebude to ale hned. V Turecku se chystají předčasné volby a prodej elektrárny není tamní politická priorita. „Nicméně jsou zde ambice to do konce roku stihnout,“ říká Landa.

Úkolem ČEB a EGAP je dostat z prodeje co nejvíc, vše má nicméně ve svých rukou turecký správcovský fond TMSF. „Klíčová je zejména transparentnost prodejního procesu a zajištění kvality informací dostupných v ‚data roomu‘ pro potenciální uchazeče o koupi elektrárny,“ uvedl mluvčí ČEB Jan Černý.

Podle informací MF DNES se jim podařilo dohodnout na tom, že Češi dostanou z prodeje minimální částku. Kolik, to je strategická informace, která by v dražbě mohla podrazit cenu. V praxi by to mělo fungovat tak, že fond nesmí vyplatit Česku méně, než je dohodnuto – například s odvoláním na úhradu souvisejících nákladů.

Autor:


Nejčtenější

Výplach na americké burze se přelévá do celého světa, do Česka také

Ilustrační snímek

Akcie ve Spojených státech zaznamenaly ve středu nejprudší denní propad za několik měsíců. Pokles cen zasáhl hlavně...

Zmetek, označil Ťok lokomotivy, které České dráhy koupily dvakrát dráž

Ilustrační snímek

Optikou ministra dopravy Dana Ťoka jsou lokomotivy Emil Zátopek zmetkem, který je nutné vrátit výrobci. Za...



Všichni chtěli spot ve stylu Air Bank, říká autor. Nově opisuje E.ON

Reklama na služby E.ON.

Jedni říkají, že jde o „vykrádačku“, jiní to tak nevidí. Spotů, které se inspirovaly populárními krátkými reklamami Air...

Šátek za tisíc dolarů vypadá jako ženské přirození, značka Fendi sklidila výsměch

Růžovou šálu Touch of Fur vyrábí italská módní značka Fendi

Italská značka luxusního oblečení Fendi pobavila svým kožešinovým šátkem mnohé uživatele sociálních sítí. Zejména jeho...

Mladí chtějí žít na dluh a mít hned to, na co rodiče šetřili, říká bankéř

Šéf Sberbank Edin Karabeg

Mileniálové si půjčují a jsou častěji ochotni jít do rizika než jejich rodiče, myslí si šéf české pobočky Sberbank Edin...

Další z rubriky

Virtuální zrcadlo, kdo je nejkrásnější? Technologie mění online nákup oblečení

Rtěnku, brýle i šperky je možné si v e-shopu virtuálně vyzkoušet na vlastním...

Obchody specializující se na prodej na internetu stále usilovněji vymýšlejí, jak překonat základní nevýhodu proti...

Láhev za půl milionu dolarů. Aukční síň vydražila nejdražší vína

Romanée Conti 1945, Côte de Nuits, Grand Cru (588 tisíc amerických dolarů)

Dvě láhve červeného vína z francouzského vinařství Romanée-Conti zlomily dosavadní aukční rekordy, ale i odhady znalců....

Masaryk bude na dvacetikoruně, ČNB oslaví výročí republiky novými vzory mincí

ČNB zvýšila úrokové sazby. Co to udělá s hypotékami?

Česká národní banka oslaví 100 let založení Československa emisí nových vzorů 20korunových mincí. Ty se budou od...



Najdete na iDNES.cz