Mzdy rostly pomaleji, než odhadovali analytici.
V prvním čtvrtletí rostla průměrná mzda o 10,2 procenta. I přes zpomalení ve třetím čtvrtletí se ale stále ještě jedná o jeden z nejvyšších meziročních přírůstků za posledních sedm let.
Proti druhému čtvrtletí průměrná mzda jako obvykle mírně klesla. Je to tím, že údaje v pololetí a na konci roku zvyšují pravidelně vyplácené odměny.
"Z výsledků je patrno, že mzdy ve 3. čtvrtletí už částečně zohlednily zhoršující se situaci světové ekonomiky. Lidé už začali i více šetřit na službách a vyžití ve svém volném čase, například v pohostinství a cestovním ruchu se to projevilo tím, že zde rostly platy jen o 4,4 procenta," uvedl k výsledkům statistiků prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel.
Podle Českého statistického úřadu, který výsledky zveřejnil, však stále přetrvává výrazné rozevření nůžek mezi podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou.
Zatímco hnací silou poměrně vysokého růstu zůstávají mzdy dosažené v podnikatelské sféře (růst o 9,1 %), mzdy v nepodnikatelské sféře celorepublikový mzdový vývoj naopak brzdí (růst pouze o 3,7 %). V podnikatelské sféře vzrostla mzda na 23 536 korun, v nepodnikatelské na 21 714 korun.
Nejpomaleji rostly mzdy v odvětvích vzdělávání, veřejné správy nebo veterinární činnosti. Nejrychleji naopak v odvětví rybolovu a chovu ryb, zemědělství nebo lesnictví.
Analytik: optimální bude nižší tempo
"Výhled mezd pro další rok bude ve znamení dvou témat. Prvním je vysoká inflace v letošním roce, druhým výhled výrazného zpomalení ekonomiky. Do mzdových vyjednávání by měla ideálně vstupovat budoucí inflace, avšak vysoká letošní čísla jistě budou odboráři použita k argumentaci," uvedl analytik společnosti Patria Tomáš Vlk.
Podle Tomáše Vlka bude situace ve firmách napjatější než v předchozích letech. Kvůli finanční krizi dolehne na společnosti nižší poptávka, což ovlivní i výnosy, a tím také prostor pro růst mezd. "V souladu s naší prognózou HDP pro příští rok (2 %) je dosažitelný růst průměrné nominální mzdy o 6 procent. Vzhledem ke značným rizikům pro ekonomiku by ale bylo optimální o něco nižší tempo na úrovni 4-5 procent," uvedl Vlk.
Naopak vyšší růst by znamenal navyšování jednotkových mzdových nákladů s negativním vlivem na firmy. Spolu s tím by se zvyšoval tlak na propouštění a tím zvyšování nezaměstnanosti.
| PRŮMĚRNÉ MZDY PODLE ODVĚTVÍ | ||
| Odvětví | 2Q | 3Q |
| Zemědělství | 17 078 | 18 955 |
| Rybolov a chov ryb | 18 168 | 17 805 |
| Těžba nerostných surovin | 29 205 | 27 332 |
| Zpracovatelský průmysl | 22 290 | 21 690 |
| Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody | 29 713 | 29 132 |
| Stavebnictví | 23 798 | 24 417 |
| Obchod | 23 933 | 23 681 |
| Ubytování a stravování | 16 108 | 16 341 |
| Doprava, skladování a spoje | 25 628 | 25 869 |
| Finanční zprostředkování | 40 604 | 41 192 |
| Čin. v obl. nemovitostí, podnik. činnost | 26 611 | 26 457 |
| Veřejná správa a obrana | 25 034 | 25 244 |
| Vzdělávání | 19 497 | 19 918 |
| Zdravotní a soc. péče, veterinární činnost | 20 459 | 20 971 |
| Ostatní veřejné, sociální a osobní služby | 18 700 | 18 684 |
| Zdroj: ČSÚ | ||
