CEFTA a Visegrád chtějí řešit problém šílených krav

Na pozvání českého ministra zemědělství Jana Fencla se do Prahy sjeli jeho kolegové a ředitelé veterinárních zpráv ze zemí CEFTA, aby společně projednali možnosti obrany proti šíření nemoci šílených krav. V zájmu všech zúčastněných zemí je udržet v nich dosavadní stav bez výskytu BSE. Chtějí také rozšířit testování zvířat a posílit tak důvěru spotřebitelů.
Agrární komory zemí visegrádské čtyřky v Luhačovicích podepsaly komuniké, požadující po Evropské unii úhradu ztrát ze snížené poptávky po hovězím mase.

Sdružení CEFTA (Central European Free Trade Agreement - Středoevropská dohoda o volném obchodu) fungující od roku 1993, umožnilo postkomunistickým členským zemím (Slovinsko, Bulharsko, Slovensko, Rumunsko, Polsko, Maďarsko a ČR) nezavádět nová a postupně rušit zavedená dovozní cla. Byl tak vytvořen podobný model, jaký ve vzájemných obchodech používají členové EU.

Zemím patřícím do sdružení CEFTA  se zatím nemoc šílených krav vyhýbala. Alespoň se ji zatím nepodařilo prokázat.

Ohroženy touto chorobou jsou především země Evropské unie. Zájem spotřebitelů o hovězí prudce klesl a zemědělci unie musí likvidovat tisíce tun masa, které nikdo nechce z obav před možnou nákazou.

Ještě nedávno se počítalo s tím, že EU od zemědělců do poloviny roku vykoupí a zlikviduje až dva miliony kusů skotu. Po prudkém poklesu cen hovězího, se nákladný masakr skotu ještě rozšíří.

Komisař pro zemědělství Franz Fischler vyhlásil další zvláštní výkupní program, který má zprvu odstranit až tři sta tisíc tun neprodejného masa - tedy více než milion krav.

Původní plán počítal s odkupem krav za účelem likvidace a týkal se asi dvou milionů kusů dobytka, u kterého hrozila nákaza nemocí BSE.

Problém s hovězím chce řešit i Visegrádská čtyřka
Řešení problémů spojených s panikou kolem nemoci BSE na úrovni Evropské unie požadují agrární komory zemí visegrádské čtyřky, které spolu se zástupci slovinských a estonských zemědělců podepsali komuniké na závěr třídenního jednání v Luhačovicích. 

Visegrádskou čtyřku tvoří od podpisu dohody 15. února 1991 Česká republika, Slovensko (dříve Československo), Maďarsko a Polsko. Jejich nejvyšší představitelé se dohodli na společném postupu na cestě do Evropské unie.

 "V našich zemích není znám jediný výskyt choroby, ale zaznamenali jsme výrazný pokles odbytu hovězího masa s dopadem na chovatele skotu. Jen v Česku očekáváme škodu kolem dvou miliard korun," prohlásil prezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček.

Účastníci luhačovického setkání, jejichž země jsou zároveň kandidáty pro vstup do EU, nesouhlasí s tím, že by ztráty vyvolané poklesem spotřebitelské důvěry měly hradit pouze jejich vlády.

Požadují, aby chovatelé z kandidátských zemí byli kompenzování z prostředků unie stejně, jako jejich kolegové z členských zemí EU.

V komuniké adresovaném vládám zemí a Evropské komisi dále zemědělci žádají o co nejvýraznější zkrácení doby přidružovacích procedur k EU. Zdůrazňují požadavek na stejné povinnosti i stejná práva pro zemědělce členských i nově přijímaných zemí unie.

Ekofarmám odbyt hovězího neklesá
Ekofarmy, které produkují hovězí maso certifikované v kvalitě Bio, nezaznamenaly pokles zájmu spotřebitelů v souvislosti s tzv. nemocí šílených krav. A to přesto, že je toto maso o 25 procent dražší.

Zákazníci si podle štítku mohou na stránkách www.biohovezi.cz ověřit, odkud maso pochází, včetně testu na BSE. Každý poražený kus nechávají ověřovat už od loňského prosince. Např. do obchodní sítě Ahold dodávají měsíčně 40 až 50 kusů dobytka s patřičným certifikátem.

Biopotraviny prochází přísnou kontrolou ze strany České potravinářské inspekce, ale hlavně Kontroly ekologického zemědělství (KEZ). Důvodem pro odebrání certifikátu je jak nález nepatřičných krmiv na farmě, ale i chybějící faktura v účetnictví.

V ČR ekologicky hospodaří farmáři na 165 tisích hektarech, což jsou necelá 4 procenta veškeré zemědělské půdy. V Rakousku je to ale až 15 procent.

Čeští biofarmáři zatím tiše závidí svým německým kolegům podporu ze strany politiků. Tam chce kabinet do pěti let dosáhnout toho, aby 20 procent potravin neslo předponu bio.