K výrobě paliva, které se využívá v jaderných elektrárnách, je z celosvětového pohledu zapotřebí asi 78 tisíc tun uranu ročně.

K výrobě paliva, které se využívá v jaderných elektrárnách, je z celosvětového pohledu zapotřebí asi 78 tisíc tun uranu ročně. | foto: Profimedia.cz

Cena uranu stoupá, konec je v nedohlednu

  • 29
Cena uranu se od začátku desetiletí prudce zvyšuje a podle expertů nelze odhadnout, kdy se růst zastaví. Pro další vývoj ceny bude rozhodující, jak rychle se podaří zvýšit těžbu i to, jak se za šest let zachová Rusko, které vlastní sekundární zdroje kovu.

Cena uranu se v lednu 2001 snížila na 7,10 USD za libru (asi 0,45 kg) a do loňského podzimu vzrostla na 72 dolarů. Za více než pět let se tedy zvýšila desetinásobně, respektive o tisíc procent. Hlavním důvodem zvyšování cen přitom není nedostatek suroviny, ale problémy s infrastrukturou.

Od listopadu se růst cen uranu ještě zrychlil a jedna libra teď stojí až 125 dolarů. K výrobě paliva, které se využívá v jaderných elektrárnách, je z celosvětového pohledu zapotřebí asi 78 tisíc tun uranu ročně.

Z primárních zdrojů, což je těžba, se ale loni získalo jen kolem 47 tisíc tun, což představuje asi šedesát procent poptávky. Zbytek bylo nutné krýt sekundárními zdroji.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) odhaduje, že do roku 2025 se poptávka může vyšplhat až na sto tisíc tun uranu ročně.

Uran ze sekundárních zdrojů pochází částečně ze zásob, které mají vlády a některé zpracovatelské závody a elektrárny, a částečně z vyřazených jaderných hlavic z dob studené války. Tyto zásoby ale rychle klesají, což je také hlavní důvod nynějšího růstu cen.

Eso drží Rusko
Do cenového vývoje proto v budoucnu může zasáhnout Rusko, které v roce 1993 uzavřelo smlouvu se Spojenými státy, na jejímž základě se na trh dostává uran z vyřazených sovětských hlavic.

Jde o vysoce obohacený uran, který se zpracovává na nízko obohacený, vhodný k výrobě paliva pro elektrárny. Platnost smlouvy skončí v roce 2013. "Rusko už ale naznačilo, že po roce 2013 si bude tento uran nechávat pro vlastní potřebu," uvedla kanadská společnost Denison Mines, která se zabývá těžbou uranových rud.

Projekt Cigar Lake
Nezbývá tedy, než výrazně zvýšit těžbu, což nebude jednoduché. Jako problém se nyní ukazuje zpoždění prací na rozvoji obřího projektu Cigar Lake, který patří kanadské společnosti Cameco.

Ta zahájila práce na projektu v lednu 2005, ale loni v říjnu musela práci přerušit kvůli sesuvu půdy, který na projektu způsobil rozsáhlé záplavy. Cameco tvrdí, že těžbu v Cigar Lake zahájí podle plánu v roce 2010.

Projekt Cigar Lake by měl firmě pomoci zvýšit těžbu uranu asi o třetinu a výrazně přispět ke zvýšení celosvětové produkce. Kanada by se tak měla za pár let na celosvětové těžbě podílet téměř z jedné poloviny. "Vzhledem k očekávanému prudkému růstu poptávky po uranu se může stát, že ani vyšší těžba nebude na krytí poptávky stačit," podotýká ale Denison.

Současné napětí na trhu ale částečně mírní zpráva MAAE. Ta uvádí, že přírodní zásoby uranu jsou více než dostatečné na to, aby stačily na pokrytí poptávky, a to i v případě, že výstavba jaderných elektráren bude pokračovat rychlým tempem.

,