V klenotnictvích kvůli tomu zdraží šperky. Vzroste také hodnota pamětních zlatých mincí. Výrobci tvrdí, že ke zdražení jsou náchylnější spíše levnější klenoty, cena materiálu je u nich rozhodující.
Dokud se mezinárodní politická situace neuklidní a americká ekonomika se nevzchopí k živějšímu růstu, bude poptávka po zlatu stále růst, a tím i jeho cena.
Obavy z připravované války s Irákem vyvolávají stále větší paniku mezi investory, kteří se snaží najít bezpečné útočiště pro své peníze. Na celé čáře vítězí zlato.
Cena žlutého kovu včera na světových trzích zdolala nový šestiletý rekord, když se jedna troyská unce (31 gramů) prodávala za více než 370 dolarů. Ještě před dvěma lety to bylo o 120 dolarů na troyskou unci méně. Jenom od loňského podzimu tak zlato zdražilo o pětinu.
"Cena zlata jde nahoru od roku 2001, ale největší impulz získala loni a letos," popisuje Jiří Šťastný ze společnosti Colosseum. Drahé kovy získávají na oblibě vždy v dobách nejistých.
Napjatá mezinárodní politická situace kolem války v Iráku proto vyvolala lavinový zájem o uložení peněz do drahých kovů. Kromě zlata získává na hodnotě například i platina.
K nárůstu zájmu o bezpečnější investice vede i slábnoucí dolar, který nákup zlata zlevňuje, akciové trhy potácející se už několik let v krizi a nízké úrokové sazby.
"Lidé hledají bezpečný přístav," říká Matthias Fankhauser, který spravuje téměř 15 miliard dolarů ve švýcarské Bank Hofmann AG.
Změnu přitom nelze čekat nejméně tak dlouho, dokud se vyřeší konflikt s Irákem a nezlepší se ekonomická situace Spojených států. Za loňský rok se investice do zlata zdvojnásobily a činily více než 400 tun.
"Hodně šlo o individuální, dobře situované investory a spekulativní fondy," uvedl minulý týden při zveřejnění čerstvých čísel šéf konzultantské společnosti Gold Fields Mineral Services Philip Klapwijk.
Pod investicemi do zlata se však neskrývá jen nákup klasické zlaté cihličky, ale spíše složité finanční produkty. Češi mohou investovat do zlata prostřednictvím specializovaných makléřů, kteří jejich peníze vloží do zahraničních fondů. Ty nakupují buď samotné zlato, nebo akcie těžařských firem.
Rostoucí cena zlata na světových trzích se postupně odráží i v ceně šperků a dalších výrobků, kde se drahý kov využívá. "Nejvíce se růst cen zlata promítá do levnějších šperků," říká Luděk Lošťák, marketingový ředitel společnosti Moon Bohemia vyrábějící šperky.
Zatím sice podle něho ke zdražení nedochází, ale pokud bude růst cen pokračovat, nelze se mu vyhnout. Částečně však vyšší cenu zlata vyrovnává oslabující americký dolar, za který se kov dováží.
Svou hodnotu má i zlatnická práce. Více se proto dražší zlato promítá do konečných cen slitin pro zubaře, chemický průmysl či keramiku.
Zlatnictvím, ať již výrobou či opravami, se v Česku zabývá podle odhadů více než sedm tisíc firem. "Polovina z toho však jsou jen obchodníci," říká Lošťák.
Většina šperků prodávaných v tuzemsku je z dovozu, zejména z Turecka a okolí. Tamní výrobci jsou totiž schopni konkurovat nižší cenou.
Kromě šperků zdraží zlato i cenu pamětních mincí, nových i těch starších, jimž na ceně přidává i sběratelská hodnota. Nákup za účelem zhodnocení však již odborníci teď příliš nedoporučují.
"Dnes je spíše doba, kdy je třeba hlídat růst cen zlata a připravit se k prodeji mincí," říká jeden z numizmatiků. Největší zásoby zlata má v tuzemsku Česká národní banka, která ve svých útrobách schraňuje devět tun. Do Česka se ročně doveze zhruba 1,3 tuny neopracovaného zlata.
