U zakázky na vytvoření elektronického systému dálničních známek za 401 milionů korun, která zlomila vaz jeho předchůdci Vladimíru Kremlíkovi, slíbil nový šéf dopravy Karel Havlíček vypsat otevřené výběrové řízení. U dalších částí projektu, ze kterých má být sestaven systém elektronických vinět, se však rozhodl zadávat stamilionové zakázky bez výběrového řízení přesně podle plánů nedávno odvolaného ministra.
Nejdříve nový ministr oznámil zrušení prakticky hotové soutěže na dohled nad CzechTollem při výběru kamionového mýta, načež následně oznámil, že stejnou práci zadá z ruky státnímu podniku Cendis a ušetří tím desítky milionů.
Jenže ani nový šéf dopravy neumí zařídit slevu zadarmo. Na první pohled sice vypadá nabídka Cendisu téměř neodolatelně. Namísto 210 milionů korun za deset let, se kterými v soutěži uspěl současný mýtný auditor CGI, požaduje státní podnik jen 2,7 milionu korun za rok, tedy necelých třicet milionů za srovnatelné období.
Cendis přitom ještě loni v září vyčíslil náklady na kontrolu, zda výběrčímu mýtného systému neprojíždějí po dálnicích a silnicích I. třídy kamiony bez zaplacení, na 230 milionů korun. O měsíc později pak na ministerstvo dopravy doručil další nabídku, ve které cenu srovnal s nabídkou CGI.
O důvodu, proč Cendis může najednou řádově snížit původní cenu, se v resortu dopravy spekulovalo dlouho. Údajně měl mimořádně nízkou cenu pokrýt z jiné zakázky, kterou od dopravního resortu získá opět bez soutěže.
Havlíček stopne tendr na supervizora mýta, stát tím podle něj ušetří |
Tento postup nyní potvrdil přímo ministr Havlíček. Ten chce Cendisu zároveň zadat zakázku na vybudování a provoz sítě kamer, které mají kontrolovat pořízení elektronického dálničního kuponu u osobních aut.
„Původní nabídka za 210 milionů byla na deset let, pokud by nebyl EDAZ (systém elektronických dálničních známek). Vycházíme ze synergie s dálničními známkami, tedy z provázání se systémem stacionárního enforcementu,“ řekl MF DNES Havlíček.
Zakázku na kamerový systém plánoval Cendisu zadat bez soutěže už exministr Kremlík. Za čtyřleté období si tak státní podnik mohl přijít na 200 milionů korun. Samotný systém pevných kamer se nicméně potýkal s kritikou kvůli nízké efektivitě. Kvůli zákonné výjimce pro držitele průkazů ZTP je totiž nepůjde využívat k automatické kontrole.
Řidičům, které nepřistihne na dálnici bez zaplaceného poplatku policista na místě, umožňuje jednoduchou výmluvu na to, že vezli handicapovanou osobu a platit tak nemuseli.
S tím počítá i nabídka Cendisu, která kamerový systém označuje v první řadě jako sběr statistických dat. „Kontrola prostřednictvím pevných zařízení bude sloužit hlavně pro statistické účely, kdy bude sledován počet přestupků na kontrolovaných úsecích a v případě zvýšeného množství přestupků budou hlídky Policie ČR a Celní správy primárně směrovány na tyto úseky,“ uvádí firma v materiálu.
Úplatek pro Kremlíka
Rozhodování o přidělení mnohamilionových zakázek v pondělí okořenila informace exministra Kremlíka, že se jej pokoušel v souvislosti se soutěží na dohled nad výběrem mýtného uplatit právník Martin Janoušek (podrobnosti v článku Přes milion za mýto. Před vyhazovem jsem odmítl úplatek, tvrdí Kremlík).
Státní podnik přitom měl v zakázce na mýtného auditora fungovat jen jako záložní řešení. Do původního výběrového řízení se nehlásil a neměl by v něm zřejmě šanci. Jednou z podmínek účasti v tendru, kterého se nakonec účastnili současný kontrolor a bývalý správce satelitního mýtného systému, společnost Kapsch, totiž byly zkušenosti se sběrem velkého objemu dat v dopravním provozu. Ty podnik podřízený ministerstvu dopravy nemá.
