Nedávno začaly z žižkovského panoramatu mizet obří jeřáby. Hrubá stavba domu v Olšanské ulici je již hotová a odspodu už bytům začínají přibývat koupelny a další vybavení. V půlce roku by měla začít kolaudace a na podzim se na novou adresu začnou stěhovat obyvatelé.
Uzavře se tak příběh, který začal před osmi lety u prvních studií týmu hlavní architektky developera Central Group Evy Koláčkové. Už nyní je na parcele pětipodlažní podnoží, ze kterého se tyčí pět věží, každá s celkem osmnácti podlažími.
„Dům je ojedinělý svou polohou. Díky sousednímu hřbitovu se v okolí nachází spousta vzrostlých stromů. Navíc mnoho bytů má krásný výhled na Prahu,“ popisuje Koláčková „svůj“ projekt.
V tom má jistě pravdu. Dům jménem Residence Garden Towers bude ale výjimečný ještě v jednom ohledu. Podle dostupných údajů je totiž největším bytovým domem, který kdy byl na českém území postaven. Celkem bude obsahovat 699 bytů a jeho investiční hodnota je asi 2,5 miliardy korun.
Dosud ve volném prodeji našlo majitele téměř čtyři sta bytů. K tomu je potřeba započítat ještě sedmdesátku bytových jednotek, které si od své vlastní firmy koupil majitel Central Group Dušan Kunovský.
Až se projekt doprodá celý, mělo by v celém komplexu žít mezi patnácti sty a dvěma tisíci obyvatel. Pro srovnání - to je větší počet obyvatel, než kterými se může pyšnit šestina českých měst. Podle sčítání obyvatel z roku 2011 má totiž v Česku 112 měst z celkových 602 méně než dvě tisícovky obyvatel.
Zatímco ale dvoutisícová města Žandov, Horní Jelenov nebo Třebenice toto obyvatelstvo rozprostřou na více než dvaceti čtverečních kilometrech, v případě žižkovského bytového domu se všichni budou muset vejít na plochu o rozloze 1,3 hektaru. Víc proluka mezi sídlem telekomunikační firmy Cetin a budovou ministerstva vnitra nenabízí.
Větší i než paneláky na sídlištích
Podle údajů statistického úřadu (ČSÚ) vycházejícího z pět let starého sčítání stojí nyní dům s největším počtem bytů na královohradecké Třídě Edvarda Beneše. „Jde o dům s pečovatelskou službou Harmonie I a je v něm 406 malometrážních bytů, v nichž bylo sečteno 425 obyvatel,“ uvádí mluvčí ČSÚ Petra Báčová.
Statistici považují za dům objekt s jedním popisným číslem. Takovým bude po kolaudaci i případ žižkovských Garden Towers. Z Olšanské ulice bude mít dům jednu společnou bránu, kterou obyvatelé projdou na nádvoří a až na něm se rozejdou do jednotlivých vchodů. Celý dům sice nebude dokonale průchozí, odevšad jde ale například dojít „suchou nohou“ do třípodlažního podzemního parkoviště.
Podle metodologie ČSÚ tak s přehledem domem s největším počtem bytů je. Tato pravidla ale ze „soutěže“ vylučují velké panelové domy, které sestávají z mnoha vchodů. Například dlouhé jedenáctipatrové paneláky na pražském Proseku, v Bohnicích nebo na Jižním Městě jsou tak v očích ČSÚ rozděleny na více domů podle jednotlivých vchodů.
| Ulice | Město | Typ zástavby | Počet bytů |
|---|---|---|---|
| Cholevova | Ostrava | blok paneláků | 787 |
| Hnězdenská | Praha (Trója) | developerský projekt | 692 |
| Amforová | Praha (Lužiny) | blok paneláků | 660 |
| Zelenohorská | Praha (Bohnice) | panelák | 612 |
| Jablonecká | Praha (Prosek) | panelák | 448 |
| E. Beneše | Hradec Králové | panelák | 406 |
| Pozn: Často se v okolí nacházejí typově stejné a podobně velké domy, Zdroj: ČSÚ, CenovaMapa.org | |||
Podle projektu CenovaMapa.org se ale ani po sečtení bytů v jednotlivých vchodech těchto domů výsledné číslo sedmi stovkám neblíží.
Z modernější výstavby potom podle dat ze stejného zdroje vyčnívá developerský projekt Trójský vrch s celkem 692 byty. To je téměř stejně jako brzy vznikne na Žižkově. V tomto případě se ale jedná o tři budovy, byť opět propojené podzemním parkovištěm.
K sedmi stovkám bytů potom ale lze napočítat v takzvaných rondelech (souvislých blocích panelových domů) na pražských Lužinách. A dokonce přes sedm set jich podle CenováMapa.org má klikatý panelový blok v ostravské Hrabůvce.
Považovat tyto objekty za samostatné domy je ale podle expertů problematické. „Jedná se o typové a v podstatě samostatné domy postavené vedle sebe. Jestli nějaká stavba tvoří monoblok, tak to ještě neznamená, že se jedná o jeden dům,“ vysvětluje například historik architektury z ostravského Národního památkového ústavu Martin Strakoš. Podle něj by tak mohl stejnou metodikou být chápán jako jeden dům blok domů v historické blokové zástavbě, například na pražských Vinohradech.
Urbanista: Hustota problém není, je to ale izolovaný ostrov
Klíčovou otázkou potom je, jak se v domě se sedmi stovkami bytů bude žít. Už jen sehnat sál, do kterého by se potenciálně sešli všichni členové sdružení vlastníků jednotek musí být těžký oříšek.
To je ale stále spíše administrativa. Jak tedy bude vypadat každodenní život? Podle urbánního antropologa Martina Veselého to ale nemusí být tak extrémní, jak se z výše uvedených údajů a srovnání může zdát. „Samotná hustota zalidnění asi problém nebude,“ říká a odkazuje na starší zástavbu například v dělnických čtvrtích, které jsou dnes vyhledávanými lokalitami.
Připomíná navíc, že stavba musela splnit velké množství různých poměrně přísných norem, které zaručují určitý standard bydlení.
Z urbanistického hlediska ale Veselý vidí podobný problém, na který naráží u nové developerské výstavby poměrně často. „Jedná se o svým způsobem do sebe izolovaný ostrov, který nedotváří město,“ srovnává člen Pražského urbanistického kroužku nový projekt s klasickou uliční zástavbou.
18. února 2016 |
