Růstu hospodářství napomáhá vyšší spotřeba domácností, ale i příliv zahraničních investic. Ty do budoucna slibují nejen vyšší kapacity českých firem, ale hlavně konkurenceschopnost jejich výrobků.
Investice a spotřeba domácností by podle ČNB měly být v příštím roce hlavními tahouny růstu. "Stát by měl v této fázi ekonomického cyklu ustupovat do pozadí," míní Josef Tošovký v souvislosti s probíhající diskuzí o návrhu státního rozpočtu a výdajích státu na příští rok.
Centrální banka ve svých prognózách zvýšila i deficit obchodní bilance na letošní rok na 100 miliard korun. Loni české firmy dovezly jen o 60 miliard korun méně zboží, než kolik ho vyvezly.
Meziroční čyřicetimiliardové manko jde podle Josefa Tošovského ze tří čtvrtin na vrub vysokým cenám ropy a plynu, zbylou čtvrtinu mají na svědomí vyšší dovozy zahraničního zboží, tažené lepší ekonomickou situací firem a domácností.
U inflace zvýšila centrální banka prognózu čisté inflace (ze spotřebního koše se vyloučí položky s regulovanými cenami, u položek, u kterých dochází k cenovým změnám z titulu daňových úprav, se tyto daňové úpravy eliminují) na konci letošního roku z 2,1 až 2,9 na 3,2 až 3,7 procenta.
Střed nového intervalu se tak posunul na dolní okraj inflačního cíle (3,5 až 5 procent), který si centrální banka stanovila na konec letošního roku.
Na konec příštího roku si ČNB předsevzala stlačit inflaci do pásma 2 až 4 procenta, a podle mínění Bankovní rady není zatím důvod nevěřit, že se tak skutečně stane.
ČNB se již také podařilo rozpustit 280 milionů euro, které na tzv. privatizační účet přišly jako první splátka Erste Bank za akcie České spořitelny.
"Tyto peníze byly postupně konvertovány v delším obdobím, takže to neovlivnilo kurs koruny," dodal člen Bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Miroslav Hrnčíř.
