Globální ekonomika zpomaluje a odborníci varují, že kvůli rizikům, jako jsou například obchodní války, by se v dohledné budoucnosti mohla přehoupnout přes hranu recese. Jenže na rozdíl od krize v roce 2008 centrální banky předních světových ekonomik nejsou v kondici, aby jí mohly čelit.
A to zejména co se týče snižování úrokových sazeb, jímž se centrální banky snaží hospodářství „nakopnout“ například během ekonomického zpomalení. Manévrovací prostor bank je však nyní mnohem užší než před deseti lety.
Velká část úrokových sazeb světových centrálních bank se buď pohybuje kolem historického minima, anebo rovnou v negativním pásmu. Je to výsledek více než 750 jednotlivých snížení od krizového roku 2008, píše agentura Bloomberg.
Příští recese zasáhne Evropu tvrději než finanční krize, varují analytici |
Výjimkou nejsou ani centrální banky klíčových světových ekonomik. Listopadová studie washingtonského think-tanku Peterson Institute for International Economics (Petersonův institut mezinárodní ekonomie) konstatuje, že i když centrálním bankám eurozóny, Japonska a USA nějaká „munice“ pro boj s recesí ještě zbyla, i jejich možnosti jsou značně omezené.
Fed může dál snižovat, ECB příliš ne
Manévrovací prostor americké centrální banky Fed pro případný stimul představuje podle studie pět procentních bodů referenční úrokové sazby, kdežto evropské a japonské centrální bance zbyl v tomto ohledu pouze jediný procentní bod.
Evropská centrální banka (ECB) ve snaze o oživení ekonomiky razí politiku extrémně nízkých sazeb poslední čtyři roky. To, že za těchto okolností hrozí Evropě během recese větší problémy, si uvědomuje i nová prezidentka ECB Christine Lagardeová.
Ve svém prvním veřejném vystoupení v nové roli apelovala na vlády bohatých zemí eurozóny, aby šetřily na opatření proti ekonomickému zpomalení. „Centrální banky nejsou jedinou možností,“ citoval její projev deník Financial Times.
Více než polovina světových bank nemusí přežít příští recesi, varují analytici |
Ty však kromě snižování sazeb mají i další možnosti jak podpořit ekonomiku, například tzv. kvantitativní uvolňování. Během něj centrální banky „pumpují“ peníze do ekonomiky přímo, například nákupem státních dluhopisů či jiných finančních aktiv.
Dluhopisy z minulé krize
I během poslední krize uplatňovaly tento postup ve velkém. Velká část světových centrálních bank však tyto dluhopisy a další cenné papíry stále drží, což jim v případě recese omezuje možnosti dalšího nakupování.
Podle agentury Bloomberg přední centrální banky nakoupily za poslední desetiletí aktiva za více než 12 bilionů dolarů. Ani to však mnohdy nestačilo na to, aby dostaly míru inflace na požadovanou úroveň. Z dat investiční banky UBS, která tyto ukazatele sleduje, vyplývá, že se zhruba dvě třetiny monitorovaných centrálních bank potýkají s nižší mírou inflace, než odpovídá jejich cílům.
Cla na auta z EU se opět nekonají. Trump je nejspíš plánuje znovu odložit |
Omezené možnosti světových centrálních bank jsou navíc podle deníku The New York Times obzvlášť znepokojující v době, kdy vlády projevují malou chuť ke spolupráci ve snaze zastavit zpomalování globální ekonomiky. Kromě obchodní války mezi USA a Čínou list naráží také na rozepři mezi Spojenými státy a EU.
Americký prezident Donald Trump totiž zvažuje zavedení cel na dovoz aut a automobilových součástek do Spojených států, což by poškodilo evropský automobilový průmysl. To by se ještě víc podepsalo na zpomalování největší evropské ekonomiky Německa a stáhlo s sebou i další země včetně ČR.
