Ve vzkazu vydaném jménem britské centrální banky guvernéři britské Bank of England Mark Carney a francouzské Banque de France François Villeroy de Galhau popisují již existující katastrofické dopady klimatické změny od vlny velkých veder v Severní Americe po tajfuny v jihovýchodní Asii a sucha v Africe a Austrálii. Upozorňují, že tyto události ničí infrastrukturu a soukromé majetky, mají negativní vliv na zdraví lidí a snižují produktivitu.
Dopis podepsal také předseda iniciativy Network for Greening the Financial System (NGFS, Síť pro ekologizaci finančního systému). NGFS je aliance 34 centrálních bank, která vznikla v roce 2017. V těchto dnech vydala svou první zprávu týkající se finančních rizik v důsledku klimatických změn, informuje BBC.
Světoví lídři v roce 2015 podepsali pařížskou klimatickou dohodu, kde se zavázali ke snižování emisí uhlíku s cílem zpomalit globální oteplování a zabránit nárůstu teploty nad 2 stupně Celsia, pokračuje dopis. „Ale tento přechod s sebou nese rizika,“ dodávají guvernéři.
Tři finanční rizika
NGFS vyjmenovává tři finanční rizika související se změnou klimatu, proti kterým musejí firmy, banky a vlády bojovat.
První skupinou jsou náhlá fyzická rizika způsobená narůstající frekvencí výkyvů klimatu a počasí, jako jsou drastické sucha nebo cyklony, které ničí úrodu.
Postavte se čelem klimatickým změnám, vyzvali Amazon jeho zaměstnanci |
Druhý typ rizik spočívá v příliš rychlém nebo chaotickém přechodu z technologií a odvětví náročných na spotřebu uhlíku na ekologicky přijatelnější podnikání. Mohou tím utrpět byznysové modely a ocenění aktiv jednotlivých firem.
Poslední nebezpečí se vztahuje hlavně na pojišťovny, které budou muset vypořádávat nároky ze škod klientů na zdraví nebo z přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku.
Carney a Villeroy de Galhau se ve své výzvě soustředí zejména na druhou skupinu, tedy rizika spojená s přechodem na „zelenější“ ekonomiku. „Emise uhlíku musí během příštího desetiletí ve srovnání s rokem 2010 klesnout o 45 procent, aby byly v roce 2050 nulové. To vyžaduje masivní přerozdělení kapitálu,“ konstatují.
Podle NGFS jsou klíčové rychlost a načasování přechodu. „Je potřeba mít systematický scénář s jasným politickým zadáním, aby bylo dost času na změnu stávající infrastruktury a technologický pokrok, který udrží energetické náklady na rozumné hranici,“ upozorňuje zpráva. „Naproti tomu chaotický, nekoordinovaný, nečekaný nebo nesouvislý přechod by byl škodlivý a nákladný. Zvlášť pro sektory a regiony, které jsou v souvislosti se strukturálními změnami zranitelnější.“
Američané zaplavují trhy ropou z břidlic. Hrozí klimatická katastrofa |
„Pokud se firmy a odvětví novému světu nepřizpůsobí, prostě přestanou existovat,“ varují britský a francouzský guvernér.
Navrhují, aby firmy do každodenního sledování a řízení rizik zahrnuly i monitoring finančních rizik v důsledku klimatické změny. Jednoduše řešeno, společnosti musejí z „klimatického plánování“ udělat běžnou činnost.
Podle nich by centrální banky měly jít příkladem a svou činnost provádět udržitelněji. Volají také po větší spolupráci ve finančním sektoru, zejména v oblasti sdílení informací o tom, jak která firma bojuje s klimatickými riziky.
NGFS také vyzývá regulátory, aby přišli s klasifikací, která jasně ukáže, které ekonomické aktivity přispívají k přechodu na zelenou a nízkouhlíkovou ekonomiku.
