Podle materiálu o odhadu nákladů z dílny MŽP by cena zakázky neměla překročit 40 miliard korun. Ilustrační foto.

Podle materiálu o odhadu nákladů z dílny MŽP by cena zakázky neměla překročit 40 miliard korun. Ilustrační foto. | foto: MF DNES

Cenu ekozakázky může zvýšit poradenská firma bez kompetencí

  • 40
Ministerstvo financí si najalo poradenskou firmu Deloitte Advisory, která ještě může zvýšit odhad ceny ekologické zakázky. Vyšplhat se může až přes sto miliard. Experti a kritici zakázky ale nechápou, proč má cenu stanovovat poradce bez kompetencí v oblasti odstraňování ekologických škod, navíc dva roky po vypsání tendru.

Jak se navíc ukazuje, poradenská firma má podle zadání zřejmě dojít k vyšší ceně, než o jaké dosud mluvilo ministerstvo životního prostředí či Česká inspekce životního prostředí. Úřady naposledy spočítaly náklady na vyčištění stovek pozemků loni v září pro vládu a konkrétně došly k sumě "jen" 25,4 až 31,7 miliardy korun.

Částka přes sto miliard, uváděná ministerstvem financí, totiž neodráží skutečné náklady na čištění zamořených areálů podniků, ale pouze výši celkových garancí, které stát firmám vydal při privatizaci.

Mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob MF DNES jako vysvětlení, proč nestačí studie MŽP a je třeba další od firmy Deloitte, řekl, že mu zpracování odhadu uložila v prosinci vláda a že odhady MŽP mohou být významně "zavádějící".

"Například z toho důvodu, že doposud byly sanovány spíše méně zatížené lokality," řekl. Jinými slovy, čistilo se údajně jen to, co bylo levnější. To podle něj může zkreslovat náklady, které bude případný vítěz zakázky skutečně mít.

"V neposlední řadě platí, že nabídková cena nebude zahrnovat pouze samotné náklady na sanaci, nýbrž i veškeré související náklady dodavatele, včetně nákladů na financování a na rizika spojená s celým procesem," dodal Jakob.

Jde například o to, že když vítězná firma zjistí, že znečištění půdy či spodní vody je větší, než se předpokládalo, nebude od státu moct jako doposud inkasovat další peníze nad rámec toho, co si vysoutěžila.

Jenže nad takovým výkladem se pozastavuje ministerstvo životního prostředí. "Nelze zcela souhlasit s tím, že byly sanovány jen méně zatížené lokality. Ani tvrzení, že jsme při stanovení odhadu nebrali v úvahu rizika dodavatele, není zcela přesně," uvedla mluvčí MŽP Michaela Jendeková. Úřad podle ní naopak vycházel ze zkušeností z ukončených čištění.

Zvláštní vícenáklady na financování

MF DNES má navíc k dispozici materiál o odhadu nákladů na odstranění starých škod z dílny MŽP pro vládu, v němž výslovně stojí: kromě vlastních nákladů na sanaci je třeba počítat i s riziky na základě dosavadních zkušeností, a to ve výši dalších 6,6 až 8,2 miliardy korun. Celkem, s náklady na sanaci za 31,7 miliardy, by tedy cena zakázky stejně neměla překročit zmíněnou hranici 40 miliard korun.

Další vícenáklady na financování i celou zakázku, o kterých mluví ministerstvo financí, připadají zvláštní i bývalé šéfce České inspekce životního prostředí Evě Tylové. "Pokud bude odhad firmy Deloitte Advisory vyšší než MŽP, stát by měl oba odhady porovnat a zvážit, zda se mu převod závazků na jednoho dodavatele vyplatí. Obzvláště v době, kdy škrtá peníze, kde se dá," upozornila.

Podle ní se dá vícenákladům předejít tak, že si bude stát více hlídat, co vlastně platí. "Například při výstavbě arény Sazky stát zaplatil v rámci sanací pozemků i vyhloubení základů pro halu, takže namísto 400 milionů korun zaplatil 700 milionů. Obdobně podpořil i Škodu Plzeň, když zaplatil sanaci stavebních konstrukcí v celém areálu nad rámec standardního postupu. Místo dvou miliard korun to přišlo ve výsledku na 12 miliard," upozornila Tylová.

Co je ekozakázka

Stát se při privatizaci v 90. letech zavázal, že zaplatí kupcům firem potřebné vyčištění areálů firem od nejrůznějších jedů a dalších škodlivých látek. Záruky za tyto budoucí platby dosahovaly vždy max. výše kupní ceny firmy. V roce 2008, kdy zbývalo vyčistit firmy s garancemi ještě asi 115 miliard korun, se ministerstvo financí rozhodlo dát vše do jednoho balíku. Zastavilo tak praxi, kdy firmy soutěžily o jednotlivé zakázky. Na superdodavatele, který vyčištění všech lokalit zorganizuje a profinancuje a stát mu to bude postupně proplácet, vypsalo tendr v prosinci 2008. Cena zakázky nebyla uvedena, ministerstvo jako horní hranici uvedlo výši garancí. Ty se do současné doby snížily zhruba na 110 miliard. Tuto hranici rozporuje ministerstvo životního prostředí i Česká inspekce životního prostředí, které odstraňování škod dozorují. Z dosavadní praxe podle nich vyplývá, že skutečné náklady mohou dosáhnout asi 40 miliard korun.

O jaká místa jde
Vyčistit se má ještě zhruba pět set zamořených lokalit. Většinou jde o areály průmyslových firem, například Paramo, Benzina či Unipetrol.

Kdo je ve finále o zakázku
O tendr se zajímalo asi 60 firem. Výběrová komise ministerstva však pustila dál jen tři společnosti. Jde o Geosan, Environmental Services a Marius Pedersen Engineering. Všechny tři firmy mají akcie na majitele v listinné podobě, o nichž se uvažuje, že se kvůli netransparentnosti zruší. Třetinovým majitelem Geosanu je Luděk Kostka, ostatní akcie jsou v rukou kyperské a britské anonymní firmy, jediným akcionářem Environmental Services je finanční skupina J\&T a Marius Pedersen Engineering patří dle obchodního rejstříku z 57 procent dánské firmě Marius Pedersen, 22 procent vlastní Česká inženýrská Hynka Glosera, 21 procent vídeňský VCP Environment Holding. Geosan i Česká inženýrská se například podílely na ekologické zakázce v plzeňské Škodě, jejíž cena skončila na šestinásobku původního odhadu.