Drama u čerpacích stanic se sice zatím nekoná, protože zdražování brzdí stále klesající hodnota dolaru, už nyní však analytici varují před změnou. Především nafta by mohla zanedlouho zdražit řádově až o koruny. Je po ní velká poptávka a na trhu jí není moc.
Co se to s ropou vlastně děje? "Můj názor je, že s nabídkou a poptávkou ceny ropy už nemají nic společného. Jde o čistě spekulativní obchody, protože investoři se nákupem ropy chrání před klesajícím kurzem dolaru," říká člen představenstva tuzemského petrochemického kolosu Unipetrol Ivan Ottis.
Další názor je, že cena ropy byla doposud podhodnocená, například v porovnání s cenou energie získané z klasických elektráren. "Proto ropa tak vystřelila, že byla strašně podhodnocená. Nemotivovalo to k dalšímu hledání ropy, a vlastně teprve teď se vyplatí hledat a otvírat nová ložiska," upozornil šéf státní firmy Mero, která spravuje českou část ropovodu Družba z Ruska a ropovodu IKL vedoucího z Německa, Jaroslav Pantůček.
Nyní využívaná naleziště jsou z drtivé většiny v provozu už přes třicet let a jsou alespoň za polovinou svého života. Otevřít nová je však velmi nákladné. Jeden vrt stojí řádově stovky milionů až miliardy dolarů, přičemž úspěšnost, že se z něj skutečně bude těžit ropa, se pohybuje maximálně kolem čtyřiceti procent.
"Pokud se teď začne investovat, bude trvat pět až sedm let, než nová ložiska naběhnou do provozu," říká Pantůček.
Ropovod Družba na odstřel?
Na to, že těžba ropy v posledních letech stoupá jen pomalu, nakonec částečně může doplatit i ropovod Družba, kterým proudí z Ruska do Česka dvě třetiny naší roční spotřeby ropy. Experti jsou přesvědčeni, že Rusko chce nechat Družbu dožít, protože staví jiné cesty, aniž pro ně má při současné úrovni těžby dostatek ropy.
Dovoz černé tekutiny přes západní Evropu by pro tuzemsko znamenal ve výsledku další mírné zdražení pohonných hmot. Rusko staví u Baltského moře nové exportní terminály a chce už příští rok dokončit dva nové ropovody – jedním je Baltský systém II s kapacitou 40 až 45 milionů tun ropy ročně, který umožní obejít pro Moskvu problematickou Ukrajinu a Pobaltí, a druhý východosibiřský ESPO s kapacitou třicet milionů tun.
Ten Rusku umožní plnit své nové kontrakty na dodávky ropy především do Číny. Obě nové trasy jsou tak vlastně konkurencí Družby, protože jí velkou část dodávek odčerpají. "Máme ruskou stranou potvrzeno, že pro Baltský systém II zatím chybí deset až patnáct milionů tun ropy," říká Václav Bartuška, český velvyslanec pro energetickou bezpečnost při ministerstvu zahraničí.
Takový objem přitom zhruba odpovídá spotřebě ruské ropy v Česku, na Slovensku a v Maďarsku. Nikdo z ruských představitelů však podle Bartušky nikdy nepotvrdil, že by Družba měla skončit. "Na druhou stranu mohu potvrdit, že nemáme žádné informace o tom, že by v Rusku probíhaly na ropovodu Družba jakékoliv opravy," dodal.
Družba je stará, proto vydělává
I šéf Mera si myslí, že Rusko chce pravděpodobně nechat ropovod Družba dožít. "Když odečteme od kapacit nových exportních terminálů v Primorsku a Novorossijsku dodávky do Asie, tak na Družbu opravdu zůstává méně ropy, než tudy proudí nyní," podotýká Pantůček.
Podle něj však Rusko vždy své exportní kontrakty plnilo, a výpadky dodávek ropy do země tak neočekává. Navíc naším druhým ropovodem IKL se dá přepravovat i ruská ropa, která se dostává do systému v italském Terstu, navíc jeho kapacitu Mero nyní ještě posiluje.
Snaží se také získat podíl v navazujícím transalpinském ropovodu TAL. "Není tedy problém dostávat i ruskou ropu ze Západu. Asi by to mělo určitý finanční dopad na ceny produktů, protože je to o něco dražší cesta," říká šéf Mera, Jaroslav Pantůček.
Podle Bartušky by zvýšení cen pohonných hmot při ukončení Družby mohlo znamenat řádově deset či dvacet haléřů na litr. "Nevěřím ale tomu, že by Rusové Družbu v blízké době zavřeli. Má totiž zásadní výhodu. Tím, že je padesát let stará, už jenom vydělává peníze," vysvětluje.
Ředitel Transněftu (ruské části Družby) Semjon Vajnštok nedávno polským médiím řekl, že společnost uzavřít Družbu nechce. "Ropovod do Primorsku má pouze dát naftařům na výběr," uvedl.
Experti jsou však skeptičtí. "V politických kruzích rozhodnutí padlo. Je otázkou času, kdy se začne realizovat," řekl polským médiím analytik Michail Krutichun.
V ruských poutech
Dalším fenoménem při tvorbě konečné ceny ropy je kromě přepravní cesty i spousty firem, které jsou na obchodu s černým zlatem přisáty. Příkladem budiž jen cesta ruské ropy do Česka.
Žádný přímý kontrakt s ruskou ropnou společností, obdobně jako je tomu třeba u plynu, kdy má tuzemský RWE Transgas kontrakt přímo s Gazpromem, na dodávky ropy neexistuje. Ropu si nakupují sami její zpracovatelé, což jsou hlavně akcionáři České rafinérské, tedy Unipetrol, Shell a ENI.
Ani ti si však nenakupují ropu sami. Například pro Unipetrol nakupuje ruskou ropu jeho vlastník, polský PKN Orlen. Ten má pak další zhruba tři významné dodavatele, ovšem ani jeden z nich nesídlí v Rusku. Jde o společnosti KD Petrotrade registrovanou ve Spojených arabských emirátech, J&S podnikatelů Jankilevitsche a Smolokowského z Polska a firmu Petraco, která sídlí na ostrově Guernsey, známém jako daňový ráj.
První ruskou ropnou firmou, která se sama snaží usadit na tuzemském trhu, je Lukoil. Loni tu koupil síť čerpacích stanic JET a snažil se získat i podíl v České rafinérské. To se mu však nepodařilo a podle informací MF DNES k tomu přispěly i intervence na vládních úrovních.
Česko totiž nechce, aby se jeho závislost na ruských surovinách, jako je ropa a plyn, ještě více prohlubovala. "Česko by si mělo v dodávkách surovin nejprve, než začne něco prodávat do ruských rukou, vydobýt suverénní pozici, třeba jako má Německo. Jinak se můžeme spíše přiblížit pozici států na východ od nás," soudí Bartuška.
