„V Praze je dost velká škála bytů ve vyšší cenové kategorii, které obtížně hledají kupce. Levnějších bytů naopak není dostatek,“ říká Aleš Novotný, výkonný ředitel Central Group, která staví a prodává nemovitosti v celé republice. O relativně levnější rodinné domky, zhruba do tří milionů korun, zájem trvá. Nestoupají příliš ani ceny nezasíťovaných pozemků, výrazněji však zdražují parcely připravené k výstavbě.
Tím, jak se města rozrůstají, jejich cena roste v průměru o dvacet procent, ale výjimkou není ani padesát. Se vstupem do Evropské unie by podle realitních odborníků neměly ceny bytů nějak vystřelit. „Zájem o byty nebude masivní, manažerů, kteří s novými investory přijdou, je jen zlomek,“ říká Novotný. Větší poptávka bude spíše po pozemcích pro průmyslovou výstavbu.
Přesto se však dlouhodobě vyplatí do bytů investovat. S růstem ekonomiky by totiž měly jít jejich ceny nahoru rychleji. Zatím se vyplatí byt pronajímat. Poptávka po nemovitostech, omezená slabšími příjmy, brzdí bytovou výstavbu. Za loňská tři čtvrtletí se začalo stavět o 1400 bytů méně než v roce 2000.
Kupte si zámek či hrad, stačí několik milionů Za život jako v pohádce je dnes třeba zaplatit nemalé peníze. Vyhrajete-li však ve sportce dvacet milionů, máte šanci. Právě za tolik si totiž můžete koupit nádherný renesanční zámek, renovovaný na konci 19. století, spolu s okolními pozemky a lesy. I přes obrovský balík peněz se zájemci o toulky zámeckými chodbami a večeři ve věži najdou. „Od roku 1995 jsme sehnali investory do patnácti objektů,“ říká Petr Kraselovský z agentury W. K. Holdings, která se na prodej hradů a zámků v Česku specializuje. Ceny hradů, zámků či tvrzí se pohybují zhruba od jednoho do 50 milionů korun. Záleží na jejich stavu, velikosti, rozloze parku či případného panství, které k objektu náleží. Třeba gotickou tvrz lze pořídit za necelé dva miliony korun. Příznivou cenu, kterou by za ni lecjaký romantik jistě zaplatil raději než za lepší byt v Praze, však kalí dodatečné výdaje. Asi polovina kupců pochází z Česka, zbytek z ciziny. Mnoho zájemců se pyšní šlechtickým titulem. Ostatně zmíněnou agenturu založili dva potomci starých šlechtických rodů. |
„Je to otázka dostupnosti, bohatší už byty mají a ty vrstvy, které to potřebují, na to stále nestačí,“ říká Josef Vlášek, který tento vývoj sleduje na Českém statistickém úřadu.
Evžen Korec z Ekospolu, který staví a prodává byty a domy, odhaduje, že u dražších bytů, kde stojí metr čtvereční přes třicet tisíc korun, převyšuje nabídka poptávku až o padesát procent. Podle odborníků na trh s realitami je tak zejména v Praze či v Brně řada bytů postavena, ale nedaří se je prodat. „A to zpomaluje tempo výstavby nových bytů, protože investoři nemají peníze na zahájení nových projektů,“ říká Vlášek.
Lepší nabídku brzdí i velké množství dlouhodobě rozestavěných bytů, kdy jde mnohdy o pozůstatky zkrachovalých firem. Loni bylo podle odhadů dokončeno zhruba 25 tisíc bytů, zatímco rozestavěných jich zůstává pětkrát více.
Trh s nemovitostmi zatím příliš nerozhýbaly ani hypotéky, ač jsou dnes nejlevnější v historii.
„Jediný pohyb je na trhu se starými panelovými byty, kde se čile obchoduje,“ říká předseda Asociace realitních kanceláří Ivan Žikeš. Stále totiž existují obrovské rozdíly mezi penězi, které mohou lidé za koupi bytu vydat, a reálnou cenou bytu.
Měsíční splátka milionové hypotéky dosahuje při využití všech výhod šesti až sedmi tisíc korun. A to je při čistém reálném příjmu dvoučlenné rodiny kolem 15,5 tisíce korun stále pro většinu domácností příliš.
Loni si přes hypotéky pořídilo byt či dům zhruba 15 tisíc lidí. Z toho však pouze z necelé poloviny jde o novostavby, většinou šlo o získání financí na koupi staršího bytu. Ještě mnohem větší část trhu přitom tvoří levnější nemovitosti pořizované bez hypotéky. „Prodej družstevních bytů stále převládá,“ říká Ivo Gavlas, šéf stejnojmenné realitní kanceláře.
To, co lze říci o poptávce a nabídce nemovitostí v Praze, nelze ani v nejmenším uvést o zbytku země. Rozdíly v cenách nemovitostí v hlavním městě a ostatních místech republiky se přitom spíše prohlubují. „Ceny bytů a domů v Praze rostou rychleji,“ připouští Žikeš.
Zatímco v Praze lze dnes pořídit menší byt 2 + 1 do 60 metrů čtverečních zhruba za 1,2 milionu korun, v jiném větším městě, jako jsou Karlovy Vary či Plzeň, je to o polovinu méně a v ekonomicky slabších regionech, jako například na Mostecku, zhruba za dvě stě tisíc korun. „Na venkově trh s nemovitostmi neexistuje, kromě ojedinělých excesů, kdy se s příchodem investorů začnou stavět i byty,“ potvrzuje Aleš Novotný.
Ve větších městech je situace o něco lepší, ale v porovnání s Prahou tu nižší příjmy obyvatel koupěschopnou poptávku značně omezují. „Zároveň zde není tak velký tlak na plnou angažovanost v práci, jako je tomu v Praze, a tak se mnohem více rozvíjí stavba bytů svépomocí,“ dodává Novotný.
