iDNES.cz na základě nových dat Českého statistického úřadu sestavila žebříček „cenových trháků“ a „propadáků“, tedy potravin, které za rok nejvíce zlevnily, či zdražily.
Nemile kromě zmíněné zeleniny Čechy překvapily i ceny celeru, salátu, sterilovaných okurek, mrkve, rozinek a houskových knedlíků. Za všechny tyto položky v TOP 10 si lidé v obchodech připlatí desítky procent.
Na celkové inflaci, která dosáhla meziročního tempa 3 procent (nejrychlejší od roku 2012), se potraviny podílely jednou šestinou. Mnohem silnější položkou bylo bydlení, které tvoří polovinu inflace.
Nejvíce ušetřit mohli spotřebitelé při nákupu kiwi. Kilogram zlevnil z 83 na 57 korun. V posledním roce zároveň pokračovalo zlevňování cukru, které odstartovalo uvolnění kvót v Evropské unii od října 2017. Za rok kilogramové balení cukru krystal na pultech zlevnilo z 19 na 13 korun, tedy takřka o třetinu.
Z 36 korun na 26 korun zlevnila i jablka. Za karton deseti vajec lidé zaplatí v průměru 32 korun, o desetikorunu méně než loni. Ušetřit lze i na slunečnicovém oleji, květáku, hroznech, citronech a rostlinném tuku.
V dalších měsících se k nejrychleji zdražujícím potravinám může přidat vepřové maso. Největší světový producent Čína, který vyrábí polovinu světové spotřeby, totiž bojuje s africkým morem prasat. Začíná se to již projevovat nejen v cenách ve světě, ale i ve velkoobchodu v Česku. Za tři týdny kilogram zdražil o pět korun na zhruba 41 Kč. (čtěte vepřové maso prudce zdražuje)
Dražší bydlení i elektřina
Největší vliv na inflaci však neměly potraviny, ale ceny nájmů, které za rok stouply o 3,6 procenta, a také služby spojené s bydlením. Elektřina zdražila o 11,9 procenta, vývoj v letošním roce tak potvrzuje proklamace o konci éry levných dodávek. Bydlení se na inflaci podílí z poloviny a vliv této kategorie v posledních měsících roste.
Tříprocentní inflace je na hranici tolerančního pásma České národní banky. Vysoká inflace je spojena s některými riziky, mezi které patří znehodnocování vkladů drobných střadatelů v bankách. Růst cen pohání zejména zvyšování mezd a penzí.
Část ekonomů předpokládá, že růst cenové hladiny, který přestřeluje očekávání ekonomů ČNB, aktivizuje hlídače měny ke zvýšení úrokových sazeb. Loni úroky poskočily pětkrát, z 0,75 na 1,75 procenta, a na této úrovni se zatím zastavily.
„Spolu s přetrvávající napjatou situací na trhu práce i slabší korunou to podle našeho názoru vytváří prostor pro další růst úrokových sazeb,“ napsal analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička. Soudí, že by se tak mohlo stát na nejbližším zasedání na počátku května.
Analytici očekávají, že centrální banka sazby, které ovlivňují cenu půjček včetně hypoték, zvedne letos maximálně dvakrát. Tento krok odradí další část spotřebitelů od záměru vzít si hypotéku. Vyšší úroky však dopadnou i na stávající hypotékáře, kterým skončí období fixace současných sazeb.
Od dalšího navyšování sazeb by mohlo centrální bankéře odradit zhoršení ekonomické situace v zahraničí. Jako možná rizika vnímá ČNB celní válku, brexit, ale i slabší kondici italské ekonomiky a jejího bankovního sektoru. Klíčové přitom bude, jak těmto výzvám včetně tlaků na plnění přísnějších norem pro automobilky bude čelit hlavní tuzemský obchodní partner Německo.
Právě proto si část ekonomů myslí, že centrální bankéři budou s dalším navyšováním úroků opatrní a spěchat rozhodně nebudou.
Jak co nejlépe uvařit brambory? (10/2018):
26. října 2018 |
