"Začínali jsme s pohřební službou, pak jsme si přibrali vazárnu věnců a květin, správu všech městských hřbitovů v Jablonci nad Nisou a nakonec kamenictví," popisuje rozmach rodinného byznysu Jan Kopal z kamenictví Kopal.
Vládní reformy od ledna zrušily výplatu dávky na vypravení pohřbu, tzv. pohřebného. Ta činila 5 000 korun a měl na ni nárok každý. Podle lidí z oboru se tím zvýšil zájem o levnější pohřby bez obřadů. To vedle Kopala potvrzuje také majitel internetového kamenictví Klerus Jiří Franc.
"Tento trend lze rozpoznat hlavně na severu Čech," řekl Franc.
Přibývá i sociálních pohřbů
Vedle zvýšeného zájmu o pohřby bez obřadu se v tomto regionu zvedl také počet takzvaných sociálních pohřbů. Ty dělají na svůj náklad obce v případech, kdy se o vypravení pohřbu nepostará nikdo z pozůstalých do čtyř dnů od smrti člověka.
"Loni jsme měli těchto pohřbů osm. Letos se to trochu zvedá, ale více jak dvacet, maximálně čtyřicet jich nebude," odhaduje náměstek primátora Mostu Jiří Kurcin.
Ředitel Pohřebního ústavu hlavního města Prahy Julius Mlčoch zase ztrátu pohřebného pociťuje na úbytku výdělků.
"Průměrná cena pohřbu šla dolů. Lidé na nich šetří stále více. Pořizují si levnější rakve a místo čtyř věnců si koupí dva," popisuje. Jeho firma loni vypravila přes tři tisíce pohřbů za průměrnou cenu 19 tisíc korun, letos se prý však šedesátimilionových tržeb nedočká.
"O kolik klesnou, zatím nedokáži odhadnout, jedno čtvrtletí je na takový odhad příliš krátké," dodává Mlčoch. Prodlouží se tak jen podle něj doba, kdy lidé budou za důstojné rozloučení vydávat 1,5 až dvojnásobek svého platu tak, jak to dělají na západě Evropy.
Ve chvíli, kdy je sektor v krizi, zažil i ránu od státních orgánů. Antimonopolní úřad uložil pokutu ve výši 500 tisíc korun Sdružení pohřebnictví ČR. Důvodem je ovlivňování cen pohřebních ústavů. - čtěte o půlmilionové pokutě