Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Radek Miča, MAFRA

Ceny poprvé za šest let klesly, inflace spadla na mínus 0,2 procenta

  • 57
Cenová hladina v říjnu poprvé od srpna 2003 klesla. To znamená, že nákupy proti loňsku zlevnily. Statistici naměřili inflaci -0,2 procenta. Levnější byly v říjnu potraviny, pohonné hmoty, plyn nebo zájezdy. Podle ekonomů jsou ceny na dně a v listopadu by měly opět růst.

Největší podíl na poklesu cen mají potraviny, které zlevňují nepřetržitě už 11 měsíců. Například pečivo je levnější o více než třetinu, mléko téměř o pětinu, zeleninu nakupujeme skoro o 13 procent levněji.

Benzin i nafta proti září zlevnily o necelá tři procenta kvůli předchozímu poklesu cen ropy. Ta však nyní opět zdražuje, což se odráží i na cenách u čerpacích stanic. Během posledního týdne zdražily benzin i nafta zhruba o 30 haléřů.

Podle analytiků je současná deflace (snižování cenové hladiny) jen krátkodobá. Dlouhodobá deflace by ekonomice mohla škodit. Pro nakupující je pokles cen sice příjemný, pro firmy ale znamená problém. Ceny klesají v důsledku nižší poptávky, což firmy vede k odkládání investic a výkonnost hospodářství klesá.

Takový vývoj však zemi nehrozí, v následujících měsících se znovu vrátí mírná inflace, tedy zvyšování cenové hladiny.

"Na počátku příštího roku čekáme inflaci těsně pod jedno procento a to i navzdory schválenému zvýšení spotřebních daní," uvedla analytička Raiffeisenbank Helena Horská.

Růst cen však bude jen mírný. Češi se bojí kvůli krizi o práci a šetří. Jejich nechuť utrácet tak rychlému růstu cen zabrání.

Nezaměstnanost v říjnu poprvé po roce klesla. Lidí bez práce ubylo však jen mírně - o 0,1 procenta na 8,5 procenta - a práci stále hledá téměř půl milionu lidí. - čtěte Lidí bez práce ubylo


jak by mohla deflace uškodit 


Marek Hatlapatka (společnost Cyrrus)

Z krátkodobého pohledu pokles cen v ekonomice nemusí být sám o sobě problémem. Záludnost deflace ovšem tkví v tom, že je proti ní mnohem těžší bojovat než proti inflaci a kvůli tomu může hrozit riziko tzv. deflační spirály.

Nízká poptávka vede k poklesu cen výrobků, omezení investic firem. Zatímco u inflace může centrální banka reagovat zvyšováním úrokových sazeb teoreticky donekonečna, u deflace je limitována nulovou úrokovou sazbou.

Pokud se centrální bance nepodaří jinými nástroji přimět banky půjčovat a firmy investovat, může se období deflace a ekonomické stagnace protáhnout na nepříjemně dlouhou dobu.