Majitele loni v Česku změnilo 98 tisíc hektarů zemědělské půdy. To je sice o něco málo více než předloni, celkově se však polí prodává v Česku stále méně. V rekordním roce 2007 se zobchodovalo 158 tisíc hektarů, což zhruba odpovídá rozloze okresu Znojmo, a od té doby prodejů ubývá.
Pokles prodejů přitom neznamená, že by po zemědělské půdě nebyla poptávka. Právě naopak. Přebytek peněz v ekonomice vede investory k hledání „bezpečných přístavů“ se stabilním výnosem. A takové zemědělské pozemky jsou.
Jenže zvýšená poptávka v uplynulých letech vedla k tomu, že nabídka se pomalu vyčerpává. „Stále méně vlastníků je ochotno zemědělskou půdu prodávat, to má za následek, že její cena roste. Vlastníci si více uvědomují cenu půdy a většinou ji prodávají jen v době, kdy se dostanou do nějaké životní situace, kdy potřebují peníze třeba na financování vlastního bydlení. Nabídka je tedy podstatně menší, než bývala před lety,“ popisuje situaci na trhu Jaroslav Urban ze serveru Farmy. cz, který se specializuje na zemědělské nemovitosti.
Dotace z EU nás nezachrání, říkají zemědělci. Poškozují je marže řetězců |
Podle statistik Farmy.cz se jeden metr čtvereční v prvním pololetí letošního roku prodával za 20,70 koruny. Průměr za celý loňský rok činil 16,30 koruny. Oproti předchozímu roku už přitom i ten zaznamenal zdražení o více než 16 procent.
Statistiky z dalších zdrojů rovněž potvrzují plynulý nepřetržitý růst cen zemědělských pozemků. Státní pozemkový úřad (SPÚ) prodával loni půdu dokonce v průměru za 24,20 koruny za metr čtvereční. To je o osmdesát procent dráže, než se úřadu dařilo prodávat půdu o rok dříve.
Výhodné úroky na půjčku
Množství půdy, které se stát prostřednictvím SPÚ zbavuje, rok od roku klesá. Celkem úřad převedl od roku 1999 buď za úplatu, nebo bezplatně obcím, školám a veřejným institucím 600 tisíc hektarů polí a dalších zemědělských pozemků. Zatímco ještě před pár lety prodával stát i několik desítek tisíc hektarů ročně, loni to bylo už jen 1,2 tisíce. Čím méně půdy bylo k dispozici, tím vyšších cen se dařilo dosáhnout.
Poptávku po půdě nastartovalo několik faktorů. Kromě zmíněné snahy bezpečně uložit peníze jde o snadnou dostupnost bankovních půjček. Podle zprávy Farmy.cz mohou zemědělci dosáhnout za velmi výhodných úroků až na stoprocentní půjčku, přičemž banky rostoucí ceny bez problémů akceptují. Zemědělci navíc mohou na nákup půdy získat dotaci ve formě poskytnutí prostředků pro krytí části úrokového zatížení či jistiny z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu.
Vysoký nájem trápí zemědělce
Spolu s cenou samotných pozemků rostou i ceny nájmů neboli pacht. Podle odhadů ministerstva zemědělství se jeden hektar pronajímal loni v průměru za 1 700 korun u fyzických osob, u právnických dokonce za 2 500 korun. Před pěti lety to bylo pouhých 1 272, respektive 1 421 korun.
Zemědělci by nemuseli platit sociální a zdravotní odvody, zvažuje ministr |
V Česku přitom hospodaří v nájmu osmdesát procent zemědělců a podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy začíná být rostoucí pachtovné pro řadu z nich problémem. Nejdříve zvedají „nezemědělští“ investoři ceny pozemků na úroveň, za kterou si je agropodniky nemohou dovolit. Když je pak získají, požadují neúměrný nájem. „Zemědělské podniky mají hranice. Musí kalkulovat s výnosností a návratností a ne všechno si mohou dovolit,“ říká Pýcha.
Expert na zemědělství Moneta Money Bank Mojmír Severin přemrštěné představy některých vlastníků o výši nájmu potvrzuje. Podle něj se výše pachtovného odvíjí od výše dotace na příslušný pozemek, někteří majitelé však požadují pachtovné v plné výši dotace. Na druhou stranu bez zemědělce zbude majiteli jen pole, které leží ladem a žádný zisk z něj neplyne.
„Půda má hodnotu jen tehdy, pokud se na ní hospodaří. Vztah mezi vlastníky a zemědělci musí být proto nastaven férově,“ říká Mojmír Severin.
